Málokterý veletrh v Evropě se může pochlubit tím, co dokázal italský Autopromotec. Vznikl na podporu odvětví protektorování, postupně přerostl v komplexní přehlídku aftermarketu s širokou nomenklaturou, přežil ekonomické i společenské krize, které v 70. a 80. letech minulého století zmítaly italskou společností, dokázal odpovědět na nová témata integrující se Evropy v 90. letech, přežil covid, soupeření s novým německým veletrhem v Kolíně nad Rýnem, poslední globální krize – a na začátků letošního jubilejního ročníku se mohl pochlubit stoprocentní obsazeností všech vnitřních i venkovních ploch.
To je na dnešní dobu opravdu husarský kousek, zvláště pokud navštívíte jiné akce tohoto druhu s pavilony přehrazenými závěsy a paravány, protože se jednoduše neprodaly, nebo veletrhy s umělou „výplní“ všeho možného od vteřinových lepidel po moravské frgály.
První volba, i když infrastruktura nestíhá
Jelikož Autopromotec pravidelně navštěvuji v poslední třetině jeho existence, troufám si tvrdit, že vím, proč tomu tak je. Prvním faktorem je obrovský vnitřní trh Itálie v oblasti automobilového aftermarketu; vždyť nějaká dílna či garáž je v této zemi opravdu na každém rohu. To by však samo o sobě nestačilo. Na Autopromotecu mě vždy udivovala důslednost, smysl pro detail i kreativita při vymýšlení byť třeba drobných vylepšení. Je to akce, která přirozeně láká lidi svým praktickým zaměřením, ukázkami strojů všeho druhu se vším, co k tomu patří. Uši si rozhodně neodpočinou – zejména v pavilonech se servisní technikou. A tím lépe. Je to přesně to, co lidé očekávají – a jsou to ti správní lidé, kteří na strojích pracují nebo si je za své peníze (nebo peníze z dotací) pořizují. Spojit nabídku s poptávkou – to se boloňské výstavě opravdu daří. Navíc není Autopromotec zdaleka jen lokální záležitostí, dnes už je více mezinárodní než národní. A návštěvníci z celého světa sem jezdí v davech, ačkoli infrastruktura města prská ve švech a ten nápor zvládá čím dál tím hůře. Fronty na taxíky, přecpané autobusy, auta pohybující se šnečím tempem, letištní haly, kde je místo k posezení privilegiem, hotely vyprodané už v únoru – přesto sem lidé jezdí, ať už v roli vystavovatelů či návštěvníků. S nadsázkou se dá říci, že Autopromotec vyrostl na mravenčí práci a vybudoval si skoro až nečekaně silné pozice. To se nedávno projevilo i při tiché „válce“ s podobným veletrhem v Německu, s nímž žil po léta v harmonické symbióze. Střídání Essen – Bologna bylo pro všechny lidi v oboru stejně přirozené jako východ a západ slunce - až do doby, než Essen vystřídal Kolín nad Rýnem – veletrh s velkými ambicemi. Covidový chaos zamíchal letitou termínovou vyladěností a v roce 2022 se obě výstavy zkřížily v jednom roce. Napodruhé Autopromotec couvnul a dal si dobrovolnou tříletou pauzu. A zdá se, že udělal dobře. Po třech letech je zpět v plné síle a na úrovni předcovidových let, zatímco nový německý veletrh tak nějak pozbyl autentičnosti někdejšího Reifenu. Vypadá to, že obchodní značka „Německo“ už není všemocná a dokáže ji zastínit dlouhodobý, konsistentní přístup. Organizátoři obou akcí nicméně oficiálně oznámili dohodu o termínové koordinaci s tím, že Autopromotec se bude konat v lichých letech a Kolín v těch sudých. Také se dohodli na výměně výstavní plochy a stánků, což indikuje, že rivalita je minulostí a oba pořadatelé se budou řídit zájmy těch hlavních – tedy vystavovatelů.
Na číslech (ne)záleží
Čísla zveřejňovaná v závěrečných zprávách výstav a veletrhů nejsou moc záživná a ještě méně názorná, nicméně návštěvnost odborné výstavy v řádu vysokých desítek tisíc návštěvníků znamená v evropských poměrech již velkou akci. Autopromotec oznámil přes 97 tisíc registrovaných hostů, což odpovídá nejlepším létům v historii akce. Pak je tu i „kvalita“, resp. relevance návštěvníků, která je nezpochybnitelná už pouhým okem, ale i při individuálních pohovorech s vystavovateli. Není také obvyklé, aby nejnavštěvovanějším dnem čtyřdenní výstavy byl ten poslední – neděle. Zde tomu tak je – v pátek večer se zavírá dílna a v sobotu se vyráží směr Boloňa. O výstavní plochu se letos podělilo téměř 1700 firem, které zastupovaly přes 60 značek odvětví. 45 % z nich bylo ze zahraničí – celkem ze 46 zemí včetně Itálie.
Silnou stránkou Autopromotecu je tradičně doprovodný program. Své praktické zaměření demonstruje akce i v této oblasti a snaží se vybírat témata i řečníky tak, aby účast byla organická, nikoli umělá. Současný aftermarket k tomu vytváří skvělé příležitosti, protože jak kopíruje dění v automotive sektoru, přibývají nové náměty a problémy, některé z nich velmi kontroverzní. Letos pořadatelé nabídli např. konferenci o financování a investování v aftermarketu, dále téma budoucnosti STK v Evropě, kyberbezpečnosti, přístupu servisů k datům a v oblasti pneumatik konferenci o cirkulární ekonomice, recyklaci a protektorování nebo o budoucnosti čipů RFID. Tady si uvědomujeme, jak dlouhou cestu ušel Autopromotec od své premiéry v roce 1965, kdy se konal jako akce italského sdružení výrobců protektorů AIRP, po dnešek, kdy řeší všechna složitá témata současnost v oblasti automotive – od TPMS po konektivitu v dopravě.
Česká účast
Na Autopromotecu jsme napočítali pět českých účastí, konkrétně společnosti Avex Steel Products, Brisk, Nokian Tyres, TG Pneu a Tomket. Finský výrobce pneumatik zastřešoval svou mezinárodní účast českou s.r.o., takže českým vystavovatelem v pravém slova smyslu nebyl. Zbývají tedy čtyři, z toho tři spjatí přímo nebo nepřímo se světem pneumatik. Ostravská společnost TG Pneu je dlouholetým účastníkem boloňských veletrhů a využívá ji jako platformu pro nabízení svých klíčových produktů – pneumatických plošin a hybridních myček Raccoon. Zatímco plošin již firma prodala tisíce a jsou v sortimentu pětadvacet let, myčky jsou poměrně nové. Při poslední výstavě v roce 2022 byl „Mýval“ ještě téměř ve formě prototypu. Dodnes jich již společnost prodala přes 130 a jak nám sdělil její zástupce Miroslav Krejčí, zahraniční spolupráce je pro firmu ekonomickou nutností: Pokud by se omezila pouze na český trh, neměla by šanci obhájit vysoké náklady na vývoj a ryze tuzemskou výrobu. A tak na produkty TG Pneu můžeme narazit např. v Jihoafrické republice, v Argentině a samozřejmě v celé Evropě. Miroslav Krejčí zhodnotil účast na Autopromotecu pozitivně, navzdory vysokým nákladům, které se týkají nejenom plochy a stánku, ale i těch doprovodných, jako je ubytování, doprava apod.
Brzy také na video na našem Pneu blogu. O svých účastech na Autopromotecu zde hovoří Jaroslav Třetina (Giti Tire), Martin Dražík (Nokian Tyres) a Miroslav Krejčí (TG Pneu).
