„Pokud by se podařilo vyrobit pryžovou pneumatiku desetkrát odolnější proti roztržení, mělo by to dramatický dopad na životnost pneumatiky a na množství odpadních mikroplastů, které se oddělí,“ říká Jeremiah Johnson, profesor chemie na MIT a jeden z hlavních autorů studie, která byla zveřejněna v časopise Science v červnu 2023.
Ve zprávě o výzkumu katedra chemie MIT upozorňuje, že klíčovou předností přístupu založeného na slabší vazbě je to, že podle všeho nemění žádné další fyzikální vlastnosti polymerů. Stephen Craig, profesor chemie na Dukeově univerzitě, který je také hlavním autorem článku, upřesňuje: „Polymerní inženýři vědí, jak zvýšit pevnost materiálů, ale vždy to zahrnuje změnu nějaké jiné vlastnosti materiálu, kterou si nepřejeme měnit. V tomto případě dochází ke zvýšení houževnatosti bez jakékoli jiné významné změny fyzikálních vlastností – alespoň těch, které můžeme změřit.“
Výzkumný tým podal na tento přístup patent a Stephen Craig zdůrazňuje, že zbývá ještě hodně práce, než bude možné poznatky využít k návrhu pevnějšího syntetického kaučuku vhodného pro použití v pneumatikách. Craig poznamenává, že podle studií se z pneumatik ročně uvolní na celém světě přibližně šest milionů tun prachu a úlomků, které představují až deset procent mikroplastů, jež končí v oceánech, a tři až sedm procent pevných částic v ovzduší. „To je jen z opotřebení běhounů pneumatik na silnicích,“ říká a dodává: „Kdyby se to podařilo snížit třeba jen o deset procent, ušetřilo by to 600 000 tun mikroplastů, které by se nedostaly do životního prostředí.“
