Sešli jsme se v „lóži“ značky Falken v prvním poschodí budovy, která zezadu přiléhá k paddocku a zepředu lemuje celou boxovou uličku Nürburgringu. Usměvavý mladík uměleckého vzezření pozorně sledoval výkony továrních týmů Dunlop a Falken, které v prvních hodinách maratonu vypadaly slibně. Mezitím jsme si chvíli povídali o vývoji pneumatik. Přesná funkce Daniela Kunkela zní „Replacement Tyre Designer“, tedy doslova designér po pneumatiky v náhradní potřebě. Design ve smyslu tvaru či vzorku dezénu je však pouze jedna část jeho pracovní náplně. Ve skutečnosti musí vědět – jak sám říká – od všeho něco.
Jaká je vaše profesní historie?
Původně jsem plastický inženýr, neboli inženýr zpracování plastů. Tento obor jsem vystudoval. Ještě na univerzitě jsem paralelně pracoval ve výzkumném ústavu Fraunhofer, kde jsem se zaměřoval na fyziku polymerů. Poté jsem dostal nabídku od Sumitomo Tyre Europe a začal vyvíjet pneumatiky. Ve funkci vývojáře pneumatik Falken jsem od roku 2016.
Když se řekne designér, člověk si představí jen tu část vývoje, která se týká tvaru. Jak je to u vás?
Inženýr pro techniku pneumatik se obecně nazývá Tyre Designer. Zabýváte se tvarem ve smyslu profilu či dezénu, ale současně navrhujete i to, co se skrývá uvnitř. Musíte mít komplexní povědomí o tom, co pneumatika obnáší, s dokonalou znalostí dezénu a kontury pláště, ale současně vědět něco o chemii směsí. A pochopitelně o vztahu mezi chováním pneumatiky a vozidla, pro které je určena.
Kde vidíte v současné době hlavní potenciál v technickém vývoji pneumatik?
Nejslibnějším směrem je bezesporu vývoj materiálů. Pneumatika je kulatá, takže její tvar nemůžete dramaticky změnit. Ani ve tvaru dezénu nelze vymyslet nějaké převratné řešení. Takže co zbývá? Materiály. A to nejenom ve smyslu směsi běhounu, ale také kostry a všech ostatních částí pneumatiky. A nejde jen o to přinášet nové a lepší materiály, ale současně je dokonale spojovat a ladit. Velkým úkolem je také vymýšlet nové, udržitelnější materiály, které méně zatěžují životní prostředí. Environmentální stopu můžete snížit nejen volbou šetrnějšího materiálu, ale i jeho množstvím v produktu a jeho jasným původem.
Před deseti patnácti lety byla hlavním tématem každého nového dezénu bezpečnost. Dnes to vypadá, že její místo vytlačila právě udržitelnost. Je to pravda?
Bezpečnost je stále na prvním místě. Záleží ale na typu produktu, o který se jedná. Když kupujete závodní pneumatiku, asi se moc nezajímáte o valivý odpor. U rodinného nebo služebního auta vám půjde hlavně o komfort, přece nechcete pro takové účely příliš tvrdou pneumatiku. Jiné vlastnosti očekáváte u nějakého „startovacího“ rozměru pro malá auta, jiné u střední třídy a úplně jiné u UHP pneumatik. Nedá se říct, že by téma bezpečnosti upadalo, ale na druhé straně je pravda, že vlastnosti kolem udržitelnosti rychle nabývají na významu. Dnes jsou již běžně kritériem při testech pneumatik.
Co jako vývojář říkáte celoročním pneumatikám?
Celoroční pneumatiky, jak všichni víme, válcují trh, a má to několik důvodů. Když jezdíte někde v centrálním Frankfurtu nad Mohanem, zimní pneumatiky už dnes opravdu nepotřebujete. Když žijete někde v kopcovité krajině nebo přímo v horách, dává to ještě smysl. Ale lidé preferují pohodlí. To je další důvod vedle měnících se klimatických podmínek ve střední Evropě. Pravdou je, že celoroční pneumatiky udělaly technicky velký pokrok.
Občas slyšíme nebo si přečteme, že celoroční pneumatiky „jsou už skoro tam“, ve smyslu vyrovnání se tomu, co nabízejí sezónní pneumatiky. Jaký na to máte názor?
Vývoj jde dopředu, hlavně v oblasti směsí, ale handicap je v oblasti těch letních vlastností. V zimních vlastnostech je tu symbol 3PMSF, což certifikuje zimní připravenost, ale pokud máte takové štěstí, že žijete v krajině, kde ještě sněží, zimní pneumatiky by měly být první volbou.
A co pneuservisy? Nezmizí se zimními pneumatikami značná část jejich příjmů?
To není otázka tolik na mě, spíš na kolegy z marketingu…
Jak vypadá vývojový cyklus vašich pneumatik?
My jsme čistě technici, takže první impulz přijde od produktových manažerů, kteří předloží portfolio výkonnostních požadavků na novou pneumatiku. To se samozřejmě liší podle toho, pro jaký trh je určena. Pak přijde řada na nás, kdy zkoumáme stávající produkty v daném segmentu, monitorujeme také konkurenci, definujeme si, v čem se chceme zlepšit a o kolik, a vytvoříme základní koncept. Pak následuje kolotoč virtuálního i fyzického vývoje, výroba a testování ručně vyřezávaných prototypů, výroba vývojových forem, které ještě nejsou ty definitivní a slouží k testování větších sérií prototypů. Často se ukáže, že některé prototypy jsou slepá ulička, takže se musí vyhodit. Vypadá to jednoduše, ale ve skutečnosti to je velmi dlouhá a trnitá cesta.
Jak dlouho to trvá? Kolik času zabral vývoj třeba dezénu Blue Response TG?
Tam to byl raketový proces, asi deset měsíců…
Ale zadařilo se náramně – soudě podle prvenství v testu Auto Motor und Sport, který bezprostředně následoval…
Bylo to cenné v tom, že jsme byli nejen první, ale že jsme nejvyšší známku dostali jako jediní. Dokonce koupili pneumatiky dvakrát, protože těm číslům nechtěli napoprvé věřit.
A čím to tedy bylo, že se ta pneumatika tolik vydařila?
Posunuli jsme to opravdu ve všem – v profilu, konstrukci, dezénu, směsi... A současně se podařilo všechno perfektně poskládat, aby to ladilo.
Děkujeme za rozhovor.
