Veškeré použití pneumatik, jehož správnost kontrolují právě STK, se řídí Směrnicemi a Nařízeními EU (zejména z hlediska prvomontáže). Rozdíl mezi směrnicí a nařízením je ten, že směrnice je právní podklad sloužící pro zapracování do národní legislativy členského státu EU a nařízení je právní dokument EU s přímou účinností bez zapracování do národních právních norem. Směrnice a Nařízení EU se dotýkají mj. též výrobců automobilů a jejich důsledky se objevují jak v konstrukci, tak i v homologačních listech vozidel a jejich dodržování je předmětem technické prohlídky vozidla. Naše národní legislativní požadavky týkající se používání pneumatik na vozidlech vychází ze směrnice 92/23/EHS a definuje je Vyhláška č. 341/2014 Sb.
Výrobce automobilu stanoví v závislosti na jeho konstrukci kromě rozměru a konstrukce pneumatiky také její index nosnosti a kategorii rychlosti. S vyhláškou, jako právním dokumentem stanovujícím obecné technické požadavky, jsou v podstatě od roku 2012 v souladu předepsané kontrolní úkony, které jsou výrazně detailněji zpracované a popisují kategorizaci závad A, B a C. Samotných pneumatik se dotýká vyhláška 341/2014 Sb., příloha č. 12, část B, která řeší mj. problematiku náhradního kola a část F, která řeší používání pneumatik na vozidle.
O konzultaci k této problematice jsme požádali společnost DEKRA CZ a.s., za kterou nám informace poskytl Ing. Miloš Ficek, z oddělení Služby pro STK, který se tématu Pneumatiky a STK věnuje posledních deset let.
Celý článek naleznete v aktuálním vydání Pneu revue 01/2016.
