Je však třeba si položit otázku, jak se bude každá ze zmíněných podskupin na tomto růstu podílet. Page je přesvědčen, že hlavním zdrojem dynamiky tohoto trhu budou „klasické“ pneumatiky se sníženým valivým odporem (vyvinuté hlavně díky příměsím, jako je silika), zatímco pneumatiky s obsahem bioložek budou hrát minoritní roli. Page nezpochybňuje význam biomateriálů, jako je např. Enasave 97 a 100 vyvinutý společností Sumitomo, ale jejich doba přijde o něco později, skutečný boom je čeká v dlouhodobějším horizontu.
Evropa na čele
Odborníci předpovídají, že v roce 2017 bude 92 % trhu zelených pneumatik patřit těm, které dosahují nízkého valivého odporu díky využití příměsí a plniv chemické povahy, zatímco jen jedno procento zelených pneumatik dosáhne tohoto cíle díky zdokonaleným syntetickým elastomerům. Kolem pěti procent zelených pneumatik bude v roce 2017 těch, které svou „ekologičnost“ obhájí zvýšeným obsahem přírodního kaučuku a zbývající dvě procenta připadne na pneumatiky využívající zdokonalené materiály vnitřní gumy. Co se týče časového rámce, stoprocentní materiálové obnovitelnosti pneumatik „od kolébky do hrobu“ může být dosaženo v roce 2050. Tedy celý proces od výroby, přes používání až po nakládání po ukončení životnosti by nezanechával žádné škodlivé stopy na životním prostředí.
Co se týká regionálního rozvrstvení zeleného trhu, dnešní dominantní podíl Evropy (56 %) sice do roku 2017 poníží na 44 %, ale i nadále bude velmi vysoký. Největší nárůst se očekává v Asii (z dnešních 24 % na 31 %). Podíl Severní Ameriky se zvýší o pouhá 3 % na 17 %. Ochota Evropanů připlácet si za prémiové pneumatiky či pneumatiky s nějakou dodatečnou funkcí či vlastností je relativně největší, a to platí i pro zelené pneumatiky.
