ShamboPřátelé pryže, na západní i východní frontě zatím klid. Mám vlastně jen jeden převratný poznatek - čínská kola na lunárním vozítku Nefritový králík drendí úspěšně po povrchu Měsíce. Maximální rychlost - 200 metrů za hodinu. Rusové zaparkovali na Měsíci Lunochod, Američané si neodvezli golfový míček a vlajku, Číňané po sobě zanechají stopy Nefritového králíka. Po století páry a století atomu nás čeká století Velkého pochodu. Gumám zdar, přátelé. O všem, co hýbe gumařinou
středa, 18. prosince 2013
ShamboO stavu malých podniků na českých tocích - tlak, teplota, rosný bod: http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/53425/male-a-stredni-podniky-jsou-motorem-ekonomiky-eu-v-cesku-nikoli.html O všem, co hýbe gumařinou
ShamboPřátelé, nuggety a valouny se již netřpytí, jak se třpytívaly. Ještě, že se toho nedožil Jack London.... http://www.novinky.cz/ekonomika/321851-mytus-o-neznicitelne-mene-pada-cena-zlata-klesa.html O všem, co hýbe gumařinou
čtvrtek, 12. prosince 2013
ShamboPřátelé pryže, je to příjemný pocit, když se v mezinárodních médiích o českých výrobcích pneumatik píše tak často a tak pozitivně, jako je to v posledních několika týdnech o otrokovických závodech Conti Barum a Mitas. Mitaska slavnostně otevřela nový provoz, tam dostala medaili, tu si ji smluvně podržel Conti, onde ji sevře do přátelského objetí CLAAS. A co se peče u kontíků? Tam je to vůbec třeskutě zajímavé. Drobná investice ve výši 165 milionů euro zvýší během pěti let kapacitu výroby v Otrokovicích nákladních a osobních pneu ze 700 tisíc ročně na více než dvojnásobek. Jak by jistě napsal mistr pera Neruda - ale kam s ním? Tedy kam s nimi? A tady je to ještě zajímavější - geografie možných zájmových oblastí obsahuje Afriku, Evropu, Blízký východ, Rusko, Jižní a Severní Ameriku. Takže k úplnému ovládnutí světa nám chybí jen Asie, Austrálie a severní a jižní pól. Velmi zajímavé je vyjádření šéfa oddělení nákladních pneu Conti pana Andrease Essera. Zatímco 100 milionů euro investovaných do nových kapacit Púchova mají plnit pouze střednědobé cíle rozvoje, otrokovická investice již má zabezpečit dlouhodobou prodejní a výrobní strategii celého Conti. Již dnes je otrokovický závod se 700 tisíci nákladních a 21 milionem osobních pneu největším závodem koncernu na naší matičce Zemi. A budeme navyšovat. Pokud se v minulém století pyšnil Trenčín názvem mesto módy a pro koberce se jezdilo na výstavní trhy do Liberce, Otrokovice se stávají gumárenskou Mekkou, Vatikánem nebo Jeruzalémem dohromady. Netuším, co se stalo v souvislosti s Conti před sto lety v Africe, Jižní Americe nebo Americe Severní. Ale je historicky doloženo, že v květnu 1913 navštívil na IV. mezinárodním automobilovém veletrhu v Petěrburgu expozici Continentalu sám Imperátor vší Rusi, jeho Veličenstvo Nikolaj II. Něšťastný car s rodinou ukončil svou životní pouť v rašeliništi pod Jekatěrinburgem. A kola Conti se točí dál. Historie a lidské osudy jsou nevyzpytatelné. Tak to někdy chodí, přátelé. O všem, co hýbe gumařinou
čtvrtek, 12. prosince 2013
ShamboPřátelé pryže, na konci listopadu se konala v kongresových prostorách moskevského hotelu Kempinski tradiční mezinárodní konference Kaučuky a pneumatiky 2013. Hotel je to solidní - Rolling stones se už jinde v Moskvě neubytovávají. Snídaně přijde na 1000 - 1500 Kč. Na osobu. Co zaznělo mimo listování exkluzivním jídelním lístkem i pro nás zajímavého? + Celková situace: po turbulencích na trhu, způsobených krizí 2008-2009 je očekáváno oživení na trhu pneumatik už v roce 2014. Světovou jedničkou v nárůstu výroby je Čína. Po zavedení antidumpingových ( antičínských ) cel v USA v roce 2009 si Číňané začali hledat náhradní trhy. Import čínských pneu v letech 2009-2012 zvýšila Evropa, Austrálie, Japonsko, Brazílie, Kanada, Mexiko a Rusko. Ve světové produkci Čína v roce 2012 vyrábí 26% všech osobních pneu, v nákladních pneu je to celkem 43%. + Energetické štítky, regulace: evropská regulace pouze následovala opatření v Japonsku - ta byla zavedena v roce 2010, zároveň s EU regulaci zavedla Korea - 2012. USA se připojí k regulačním opatřením v roce 2016. Zavedení obdobných regulačních opatření se projednávají v Číně ( !!! ), Kanadě, Brazílii a Rusku. + Základní principy strategie čínských výrobců: po zdokonalení určité technologické úrovně nákladních pneu se orientují na zvládnutí výroby pneumatik osobních, ovšem se zachováním nízkých cen. Tendencí je vytvoření rozpoznatelné značky pro trh, což se jim podaří během 7 až 10 let. + A varovné slovo na závěr z úst jedné z přítomných dam? Chybějící růst příjmů obyvatel bude mít rozhodující vliv na druhotný trh s pneumatikami. Omezen bude i růst pneumatik pro prvovýrobu. Je velká pravděpodobnost příklonu spotřebitelů k levnému segmentu zboží, což může dovést kupujícího do pevného objetí čínského výrobce. + Zde se s vámi rozloučím, čeká mne totiž kontinentální večeře z Billy - tlačenka, rohlík, kofola. Pryži zdar, přátelé. O všem, co hýbe gumařinou
úterý, 10. prosince 2013
ShamboSJM - děkuji moc, rdím se a pychnu, toho vola beru se vší pokorou jako vrcholné kolegiální ocenění! Ty woe, kdo to jen zaplatí a jestli to ten stání rozpočet unese, taková dálka .... pryži zdar! O všem, co hýbe gumařinou
úterý, 10. prosince 2013
ShamboMichale, bahno Třeboně je pro staromilce, světová podnikatelská elita už dávno míří na planetu Žižkov! O všem, co hýbe gumařinou
neděle, 8. prosince 2013
ShamboFerdo, o tom, že mezi protektoráři nepanuje žádná idyla jsem velmi nenápadně naznačil, ale to už je jiný příběh. Zvony bijí na poplach i tomuto odvětví, které jednak práci dává, jednak skutečně zhodnocuje opotřebený produkt. A to je pro mne hlavní. Protektoráře stihne jako další v oboru zdražení jak materiálu, tak i importovaných koster. Ten, kdo efektivněji a energičtěji zvládne u výroby pro volný prodej operace: 1/ smluvní zabezpečení koster - 2/ rychlý výkup a úhradu koster pro zabezpečení jejich zabezpečení - 3/ svoz a bleskovou kvalitní výrobu - 3/ efektivní prodej a logistika -4/ bezchybné inkaso a - 5/ optimalizaci značky a sortimentu protektorovacích materiálů = ten má šanci. Jinak - jak vyplývá z článku v Pneurevue č. 4, skladová kapacita skladu koster je v hannoverském závodu Conti na úrovni cca 9% z roční plánované výroby. Klobouk dolů. Na druhous tranu - pokud český a moravský výrobní dělník na průměrné protektorovně je zároveň skladník, kouleč koster, zdvihač balonů a navalovač, drásač a finišér - tak tady jeden kloubouk dolů je uboze málo. Je to neskutečná dřina a fortel. O tyto lidi mně jde především. Pryži zdar! P.s. Většina z těch protektorářů, které jsi jmenoval, pneuservisy provozuje. A dokonce i mobilní...:) Mobilis in mobili, to bylo motto Nautilu kapitána Nemo. No, o tom taky tady a jindy. O všem, co hýbe gumařinou
neděle, 8. prosince 2013
ShamboPryži zdar, přátelé. Poslední číslo Pneurevue přineslo dva zásadní okruhy infomací , které mohou ve svém důsledku ovlivnit trh s protektory nejen v České republice. A vlastně nejen s protektory. Jak se píše v článku Životní cyklus podle Continetalu - cituji: ,, Není to tak dávno, co přední výrobci pneumatik začali klást větší důraz na druhý či třetí život pneumatik. Důvody jsou především ekonomické. Kostra prémiové značky je dnes po prvním opotřebení něco jako dobře zajeté auto, může dále sloužit a polykat další tisíce a desetitisíce kilometrů. Samozřejmě za předpokladu, že je kvalitní, dobře prověřená a dostane ji ke zpracování do rukou opravdový profesionál. Výrobci pneumatik si potenciál svých kvalitních koster často nechávali proplouvat mezi prsty, což se nyní mění.‘‘ A dále: ,,Mezistupněm na této cestě byla spolupráce s prověřenými, kvalifikovanými, ale stále nezávislými firmami, které na zakázku toho kterého výrobce a pod jeho kontrolou značkové protektorování zajišťovali.‘‘ O co tady vlastně jde? A co si nechali výrobci zatím proklouznout mezi prsty? Zde máte údaje o trhu nákladních a autobusových pneu v Evropě včetně importu od období 2007 až 2012 - údaje jsou z veřejných zdrojů ETRMA: 2007 - 14,000 mil ks, 2009 – 10.000 mil ks, 2011 – 12.500 mil ks, 2012 – 9.700 mil ks. A jak se vyvíjel trh s protektory v Evropě? 2007 – 5,800 mil ks, 2009 – 4.561 mil ks, 2011 – 5.567 mil ks, 2012 – 5.060 ks. Vidíme, že během permanentní krize se od roku 2007 snižuje počet prodaných nákladních pneu v poměru k prodaným protektorům, naopak roste podíl protektorů na trhu. Jak to vypadá s prodeji nákladních pneumatik a protektorů v naší krásné vlasti? Podle asociace ETRMA byl prodej nákladních pneu ( pro členy ETRMA a např. bez Číny atd. ) v roce 2012 na úrovni 200 tis. kusů, výroba a prodej protektorů může být na stejné úrovni ( zde se jedná pouze o můj odhad podpořený praxí – pokus jej kdokoliv ze Sdružení výrobců protektorů ČR může doplnit , budu jen rád ). Použijme pracovní předpoklad, že v ČR je řádově prodej nových nákladních pneu na úrovni prodaných protektorů. Tím pádem se dostáváme k jádru ekonomického zájmu koncernů ( GY, Conti, Mich , Br… ) – protože trh s protektory je zatím ovládán sítí malých, ale výkonných a hlavně NEZÁVISLÝCH výrobců a prodejců, je třeba jim z tohoto prostoru pro tvorbu přidané hodnoty urvat významný kus. A časem je vytlačit z trhu úplně. Pokud nově otevřený protektorovací závod v Hannoveru – Stockenu má roční kapacitu výroby 180 000 kusů pneumatik, dá se říct, že by teoreticky potřebu takové České republiky zabezpečil. Žijeme navíc v době, kdy výrobní koncerny mají již století budované technologické zázemí, finanční, výrobní a lidské zdroje - pokud bude projekt takový ekonomicky slibný, je otázkou času, kdy mohou po dekádě zkušebních projektů té či oné značky spustit globální projekt. A jak to souvisí s dalším velkým tématem v Pneurevue, s energetickými štítky? A také regulačními normami pro ,, boj s průmyslovými odpady‘‘ ? Pokud po přečtení debaty širšího gumařského fóra, ve kterém se neztratili ani naši kolegové pp. Filipec a Šanda, dojdete k střízlivému závěru, že celá akce s pracovním názvem ,, štítek ,, má za cíl znepříjemnit dovoz na evropský trh neevropským výrobcům, tak jsme blízko pravdy. Patálie českých protektorářů s hrozbou financovat a zabezpečovat pro sezonu 2015 šarádu s energetickými štítky ještě neminula. A ani personální tsunami na pozicích ministrů životního prostředí a obchodu a průmyslu, kteří mají ambice zatížit recyklačními poplatky všechny národní výrobce všech protektorů, nepřispívají k podpoře tohoto způsobu podnikání. Výroba a následný prodej protektorů je sice díky vyšší přidané hodnotě násobně výnosnější, než běžný prodej nových pneumatik, ale na straně druhé se neobejde bez významné dlouhodobé investice do technologií a výrobních prostor, skladových zásob atd. Nedělám si ale iluze, že sdružení BIPAVER se svými pouhými deseti členskými zeměmi ze sedmadvacítky evropského společenství a naše národní Sdružení výrobců protektorů ČR s celkem třinácti řádnými členy, z nichž celkem pět se otáčí jak planetky kolem hvězdy WE , může tuto situaci změnit. Nechci šířit konspirační teorie – ale nejde tady vlastně o tažení globálních koncernů proti malým nezávislým výrobcům protektorů ve jménu ovládnutí trhu s pěti miliony kusů v Evropě? Já osobně jsem na straně těch malých, výkonných a nezávislých. A co vy? Lípu si zbourat nedáme!
O všem, co hýbe gumařinou