ShamboPryži zdar, a stále se něco děje. BELŠINA si testuje provoz nové výrobní linky na osobní pláště. Část technologie dodala a kompletovala slovenská firma Konstrukta Industry. A co že se bude vyrábět? Ano, správně. Osobní pneu v kategorii 20 palců. Máme se na co těšit. Výrobní kapacity se dnes už staví opravdu všude. Pozadu nezůstane ani Uzbekistan. Na mapě světa v kategorii gumárenská výroba si vedle Taškentu mohou fanoušci zapíchnout další praporek. Kapacita? 3 miliony pneumatik, 200 tisíc agro gum a dopravníkové pásy. Na klíč bude závod dodán (a už je to tady zase, sorry) čínskou firmou Poly group. Osobní pláště se budou prodávat do místního závodu GM Uzbekistan. Tušil někdo z vás, že v Uzbeksitanu se kompletuje General Motors? Tak už to víte. Kdo by chtěl znát značky – hledejte Chevrolet Orlando a Daewo Damas. Obzvláště jízda Damasem skýtá středoevropanovi klasických tělesných proporcí nečekané adrenalinové zážitky. Hlavně v jakékoliv zatáčce. A poslední perla je z Egypta. Jak píše místní list Daily News Egypt, řada místních dealerů z důvodu rekordního horka a údajného rychlejšího opotřebení pneumatik zvýšila své ceny. Přičemž výrobci tvrdí, že pneumatiky nejen pro Egypt jsou vyráběny s přihlédnutím k místním vedrům okolo 50 stupňů Celsia v tropické úpravě. Obchodní společnost Al-Mostafa for Wheels and Tyres Trading oznámila, že díky horku se zvýšil prodej a cena u „…takových populárních značek, jako je LASSA nebo MAXXIS“. Poptávka vyskočila o 90%, cena za kus se zvýšila o 3,5 až 11,5 euro. Tyto značky jsou údajně „… nejvíce požadované.“ Pro informaci – pneu letní (vlastně horko-letní s tropickou úpravou) v rozměru 175/70 R13 stojí v místní měně 300 liber, tedy asi 34 euro. V zimě (!!!) se v Egyptě prodávala pouze za 31 euro. Zástupci firmy Al-Mostafa for Wheels and Tyres Trading potvrdili, že na některé světové značky „… počasí nemá vliv.“ Což se týká třeba Continetalu. Zástupce Pirelli prohásil, že v horku pod pyramidami měnit ceny nebudou, neboť k tomu není důvod. „Pneumatiky se mohou používat opravdu i při teplotě nad 50 stupňů a zvyšovat ceny nebudeme.“ Tato poslední věta mne vzhledem ke stále výš a výš rostoucím teplotám v naší vlasti opravdu uklidnila. Pryži zdar a egyptským kolegům zvlášť. P.s. Věděli jste, že čínské pneušky se třeba na trh Egypta dodávají v barevných staniolových přebalech a každá pneumatika vypadá jako kus vánoční kolekce? O všem, co hýbe gumařinou
ShamboPryži zdar, zaujala mne úvaha mého oblíbeného analytika Davida Shawa z Tire Industry Research na téma vlivu dovozu čínských nákladních pneu na další rozvoj (nebo také skázu) protektoroven. Uvádím výtah z toho nejdůležitějšího v článku tohoto autora. “Chci všechny upozornit na to, co zatím zůstává bez patřičné odezvy – v sektoru protektorování nákladních pneu celosvětově probíhají velké změny. Je těžké najít přesná data a cifry, ale stále více a více jsem účastníkem debat o vlivu levných čínských pneumatik na světový protektorovací bussines. Střední a menší dopravci vědí, že mohou ušetřit tehdy, pokud si pořídí jednorázově čínské pneumatiky, které po ojetí zahodí. Tento trend má obrovský vliv na řadu nezávislých firem - protektoroven. Nikdo nemůže přesně říct, jak velký ten vliv je, ale některé protektorovny jsou před zavřením, jiné přecházejí pod velké hráče jako jsou Michelin nebo Bridgestone- Bandag, jiné se konsolidují formou pohlcení jedné protektorovny druhou. Podle standardního modelu použití dopravce používá nákladní pneu 18-24 měsíců s nájezdem 10 000 kilometrů měsíčně. Potom se pneu buď prořežou, nebo protektorují. Cyklus se opakuje – třikrát, čtyřikrát, pětkrát s celkovým nájezdem do milionu kilometrů. Podle konkrétní země se protektoruje kolem poloviny karkasů – někde více, někde méně, nejvíce ve Skandinávii. Pokud je protektorace kvalitní, nákladní protektor je na úrovni nových pneumatik. A čestně řečeno – často se při výrobě pneumatik pro prvovýrobu díky akcentu na úsporu PHM snižuje reálný nájezd pneu. Proto nákladní protektor a nové pneumatiky na trhu záměny pneu budou mít delší životnost než pneumatiky pro prvovýrobu. Důvod je v tom, že tvrdé normy pro nákladní vozidla ovlivňují spotřebu PHM a úroveň emise. (Ještě jednou opakuji – toto říká britská expert, já jen cituji).
Nebudu hodnotit technologické parametry protektorů – jsou spolehlivé, efektivní a ekologické. A snižují náklady dopravců. Ovšem tento poslední bod je v současnosti velmi zpochybněn. V Británii si koupíte levné čínské pneu za 100 liber. Superprémiová značka vás vyjde na 500 liber. Pokud nezvratně poškodíte superprémiovou značku v prvém půlroce užití, o investiic přijdete. Pokud takto poškodíte čínskou penumatiku, škoda bude výrazně nižší. Menší a střední dopravci přecházejí na čínské pláště s dobou užití 12-18 měsíců a nájezdem do 200 000 kilometrů, pak se jich zbaví. Pokud budeme hovořit o ekologii, na výrobu protektoru potřebujeme 3x méně energie a surovin ve srovnání s novou pneumatikou. Pokud použije pět nových pneumatik místo jednoho karkasu a tří – čtyř sad protektorovacího materiálu, pro dosažení nájezdu milionu kilometrů spotřeba energie a surovin vzroste dvakrát až třikrát. Navíc – o zakázky přicházejí nezávislé protektorovny – ty jsou nejvíce zranitelné. Často se jedná o rodinné firmy s vlastním obchodním, technologickým a marketingovým jádrem. Jsou na svou práci hrdí. A nejsou to ti, kteří se v případě problémů budou obracet na vládu. V Číně jsou většinou dopravní společnosti malé – mají do čtyř vozidel. Kupují jen to nejlevnější. Čínský dopravce si zakoupí pro vlastní potřebu na své osobní vozidlo kvalitní zahraniční pneumatiky, chrání své děti a rodinu. Ale osud přepravovaného zboží jej zajímá méně. Čínští výrobci o této situaci a přístupu pochopitelně vědí, zahraniční už méně. V důsledku je rozvoj protektoroven v Číně velmi omezen. Slyšel jsem (říká autor), že výrobce nových pneu vylekala možnost rozvoje protektoroven v Číně tak, že cenově ji zlikvidovali. A je to pochopitelné. Pokud jsou čínské závody ve výrobě pneumatik na mezinárodním poli úspěšné, tak jsou to nákladní pláště. A zahraniční výrobci na jejich trh ne a ne proniknout. Současná čínská vláda oficiálně protektorování podporuje. Pokud ovšem přijmou nějaká rozhodná opatření, poškodí to výhodu jejich vlastních výrob. A to je to poslední, co by čínská oficiální místa a čínská výroba potřebovala. Fakticky to vypadá tak, že Číňané svůj model pneumatikářského bussinesu a přístupu exportují do světa. Podporují je v tom oficiální místa? To posoudit nemohu, ale podle stupně koordinace kroků to není vyloučeno. Mé argumenty PRO protektoraci jsou založeny na ekologickém aspektu. Protektorace je levnější a šetří zdroje. Vyzývám asociace v ruzných zemích obrátit se na oficiální místa a sdělit jim fakta o situaci. Vím, že TRIB v USA (pozn. – Tire Retread & Repair Information Buro) provádí svá šetření. Slyšel jsem, že Evropská unie může zavést minimální standardy k nutné protektorovatelnosti produktu. Jsou údaje o tom, že Francie chce zavést normy na minimální kvóty protektorů v provozu. Rusko chystá antidumpingová cla na dovoz čínských pneumatik. Jsem přesvědčen, že o této situaci se musí hovořit nahlas.“ Tak pravil David Shaw. Co k tomu dodat? Aktivně pracuji jak s potektory, tak s čínskými značkami. Situace je na hraně velkých rozhodnutí. Pryži zdar!
O všem, co hýbe gumařinou
sobota, 5. září 2015
ShamboVeyron? Vejrám. Moskevská SPZ, a opravdu elitní. Poslední Bugatti Veyron se prodal v únoru tohoto roku. Měl výrobní číslo 450. Cena odhadem 2,3 milionu euro. Takže těch majitelů nebude nějaké závratné množství. Tipnul bych to na úspěšného internetového prodejce. Nejlépe z našeho oboru. A možná se sám i přihlásí. Nech susedi vidia, do frasa! Nejprodávanějším osobákem v rusku na jaře 2015 byl Hyundai Solaris a v závěsu Lada Granta. Kdo jel někdy v Lada Granta, tak ten si fakt půjde koupit Hyundai Solaris. Konec hlášení! O všem, co hýbe gumařinou
středa, 26. srpna 2015
ShamboSJM - díky za doplnění, ale kéž by to bylo tak jednoduché. Holding SIBUR ve staré podobě je minulostí - aktuální majitelský ansámbl je už zcela jiná skupina investorů. Jsou mimořádně silní, pokud se budeš snažit, dohledáš je... Transformace SIBURu měla několik fází. Zkus to oklikou přes aktivity Pirelli na východě. Původně SIBUR ovládal obrovský balík různorodých aktiv - mj. výrobní kapacity pneumatik ve Volžském, Voroněži, Kirově, Jaroslavli a Omsku. A mj. výrobu syntetických kaučuků. Snad jsem na nic nezapomněl. Dnes pod značkou Cordiant najdeš již "jen" rozšířenou výrobu bezdušových nákladních plášťů v Jaroslavli a osobní a nákladní dušové v Omsku. Mimo jiné - fabrika v Jaroslavli byla první na území sovětského Ruska, ve 30. letech ji stavěli a projektovali odborníci z USA. A mimo automobilových pneu vyráběla letecké pneumatiky. Vlastníci se zbavili společného podniku s Matadorem v Omsku (konec společných aktivit), prodali Voroněž a Kirov Pirelli a Volžskij skupině kolem Grizzlyho Taylora - tj. Titanu. Tatněfť a její mamutí holding ovládají mj. výrobu tří závodů v Nižněkamsku, výrobu syntetiky a technických sazí tamtéž (kdo sleduje KHL, ten ví) a těžbu a zpracování ropy. Plus obchodní sítě. Pravdu máš v tom, že obě skupiny jsou velmi ambiciozní - ale zatím spíše na domácím hřišti. Před třemi lety se opatrně sondovalo splynutí obou skupin do jedné - nestalo se. Vliv Tatněfti v Tatarstánu je nepopiratelný. Na jedné straně je to výhoda (když se daří), v dobách krizí je to zátěž - holding je pro tuto republiku v rámci Ruské federace jeden z rozhodujích zdrojů příjmů. Takže ne vždy se dají používat pouze tržní mechanismy. A na závěr - vyrábět vlastní suroviny je jedna věc a prodávat je se slevičkou vlastní výrobě věc druhá. Pokud nahlédneš do oficiálních zdrojů - takový nižněkamský Něftěchim je v tomto roce nadstandardně ziskový. O výrobních podnicích ze stejného města se to už říci nedá. Závěr si udělej sám. K dalším výrobcům na území Ruska se třeba příště vrátíme. Mimo Nokianu je jich tam schovaná velká kopa. Nezapomínejme na Pirelli, Continetal nebo Michelin a Yokohamu. A také jsou ambiciozní. Pěkná diskuse SJM, díky! O všem, co hýbe gumařinou
pondělí, 24. srpna 2015
ShamboSJM a pryži zdar! Narazil jsi na velmi zajímavou otázku, ta mne baví. Situace u ruských gumařů je cokoliv, jenom ne laická křížovka s bleskovým řešením. Zkusme se podívat na fakta. Budou zajímavá, to si pište. Tak to vezmeme po pořádku: problémy nemá jen rubl, obrovské potíže prožívá celá ruská ekonomika. Pokud se budeme bavit jen o roce 2015, letošní snížení prodeje osobních vozidel je na úrovni -40% ve srovnání s loňským rokem. A to byl ruský trh s osobními auty ještě před dvěma lety nejdynamičtější od Pacifiku k Atlantiku. Takže brutálně klesl jak trh vozidel, tak potřeba prvovýbavy a zájem o náhradní pneumatiky. Situace na trhu nákladních vozidel a přeprav je obdobná. Pokles trhu v Rusku se odhaduje u pneumatik zatím v tomto roce na úrovni -20/-22%. Co ovšem dostalo na frak nejvíce, to jsou dovozy do Ruska. Je to logické – pokud hodnota rublu klesla během roku o cca 80-90%, tak si zkuste představit, jak by se nakupovalo v zahraničí českými dovozci při změně kursu koruny ze 27,00 vůči euro na takových 50 kaček za éčko. Co by to vyvolo u gumařů? Správně – vyprodalo by se vše z tuzemských fabrik, skladů, úloženek a největším bussinesem by bylo šoulání pneušek ze skládek odpadů zpátky do dílen. A až by došly, pak by nastalo ticha a vyklepávání prasátek. A ruský dovoz klesl ve srovnání s loňskem o 40%. Což znamená, že posílil výrazně podíl domácí výroby. Za jakou cenu? Např. v roce 2014 se prodalo v Rusku kolem 5 milionů tuzemských nákladních pneumatik, 2,3 milionu čínských a 1,2 milionu jiných. Odpočítejte si ta příslušná procenta poklesu trhu a dovozu. Mazec. Jsou v tomto případě ruské pneu za hubičku? Podívejme se pozorněnji. Prioritou všech výrobců v Rusku (výjimkou je Nokian v osobním segmentu) je pochopitelně vnitřní trh a vytlačení z výsostného území hlavně čínských značek. Na druhém místě je území ex-SSSR. Pak kompletace. Potom zbytek světa. Celkový export – opět mimo Nokianu není pro ruské značky životně důležitý. Udržují si svoje partnery, mají velmi solidní kvalitu a to je vše. Žádná expanze. Zatím. Zlevnění rublu vyvolalo enormně zvýšenou poptávku po ruských gumách na vlastním trhu. A to takovou, že se to okamžitě projevilo v růstu ruských cen na domácím rynku a zahraničí. Logické, že. A kde je deficit, tam rostou ceny v souladu s tržními pravidly. Chceš koupit ? Zaplať. Navíc ne všechny značky jsou vůbec schopny uvažovat o prodeji v místní měně a ruské výrobní kapacity nejsou nafukovací. Tuto situaci nikdo nepředvídal. Barumka taky neprodá do Němec za koruny a Hankook z Hungary za forint nekoupíš. Za juan si těch gum v Šanghaji taky moc nepořídíš. Navíc podíl zahraničních investic do gumárenského oboru v ruských podmínkách je výrazný. Vlastně vše nové a moderní je z dovozu. Čím se platí úvěry? Správně – dolar nebo euro. Jaká je hlavní úvěrová sazba v Rusku u centrální banky? Správně – 11,00% p.a. Jaká je obvyklá sazba na komerční úvěry? Správně – jsme někde mezi 25-30%. Jsou dostupné? Po třech kolech finančních sankcí asi těžko. Jeden z výrobců je skutečně v držení petrolejářského gigantu. Ovšem cena ropy co? Dramaticky padá. Stejně jako rubl… Takže tam asi bonanza nebude. Jak jsem řekl na začátku – žádné rychlé řešení. Jen piplačka a mravenčí práce. Ale oni přežili ve Velké zemi už daleko horší věci. Pryži zdar! P.s. Další prudké oslabení rublu se očekává v pondělí – tak zítra uvidíme. O všem, co hýbe gumařinou
neděle, 23. srpna 2015
ShamboČendo, co uděláme s tím kaučukem? Neměl jsem moc času, dostávám se k tomu až teď. Ceny na suroviny jednak závisí na trhu a poptávce, ale také na chuti a intuici obchodníků. Koupit nebo počkat? Zatím je střednědobá perspektiva taková, že ceny na pro nás zajímavé komodity klesají. Příčiny nadbytku kaučuku jsou dohledatelné až v letech 2008 a 2011. Právě tehdy před a po finanční krizi ceny za kilogram vylétly někam k 3 a potom dokonce k 6 USD za kilo. Aktuální výrobní cena (podle oblasti a typu) je mezi 1,7 USD až 2,5 USD za kilo. A Singapurská burza indikuje cenu za kilo ve výši 1,30-1,40 USD. Asi pamatujeme všichni, jak došlo k několika vlnám a vlnám zdražení pneumatik z důvodu "zdražení vstupů" v roce 2011 a později. Pár dopisů od dodavatelů mám z té doby ještě schováno. A někteří zdražovali, aniž by něco napsali. Od té doby cena klesá a to už mi fakt nenapsal ani jeden. Nevadí. Takže hlavně v roce 2011 a těsně po něm investoři omámení vidinou zisků začali podporovat zakládaní nových plantáží kaučukovníků. Ovšem kaučuk není řepa. Kaučukovník začíná produkovat kaučukové mléko až po sedmi letech růstu. Takže dnes se sklízí úroda ze stromů, sázených v letech 2007 - 2009. A ty, které zasadili po roce 2011, tak ty ještě zrají a zrát dlouho budou. A navíc pro nikoho není překvapením, že hlavním odběratelem kaučuků jsou na naší planetě čínští výrobci. A ani u nich není momentálně po nějaké zářivé konjunktuře a prudkému růstu ani vidu ani slechu. I západní ekonomiky si po roce 2008 ještě lízají packy. Takže můžeme směle udělat dva logické závěry: pokud vám bude váš osobní bankéř nabízet investice například do thajských plantáží s kaučukem s vidinou zisku desetinásobku - rychle jej pošlete do pryč. A pokud budete čekat na dopis od vašeho věrného dodavatele, že "...je nám ctí potvrdit další mimořádnou slevu na naše zboží z důvodu snížení cen hlavní suroviny pro výrobu nákladních pneu jako vyjádření našeho upřímného uznání za vaši skvělou dlouholetou komerční a servisní činnost spojenou s naší značkou..." - tak čekáme marně. Jsou to gumy. Pryži zdar. O všem, co hýbe gumařinou
sobota, 22. srpna 2015
ShamboHroudo zdar, českých protektorů (a kvalitních) máme u nás dost. A navíc - vzhledem k chystanému zákou o odpadech a zboží s omezenou životností budou "zdroje" nákladních koster motivováni k maximálnímu zpracování těchto koster formou protektorace. Výroba čínského protektoru je prokazatelně levnější.Ovšem musíš vzít v potaz selekci u výrobce, logistiku, placení, dopravu, dovozní clo atd. Ale k tématu protektorů made in Czechoslovakia a pneušek z exotických dálav se budu hodně často vracet. Pryži zdar! O všem, co hýbe gumařinou
sobota, 22. srpna 2015
ShamboPryži zdar, dostal jsem zajímavou otázku: zda se v Číně protektoruje. Protektoruje. Kupodivu. Nejsou to nijak závratná čísla, asociace CRIA (čínští kaučukáři) uvádí výrobu protektorů za minulý rok na úrovni 15 milonů kusů. Což je ve srovnání s celkovou čínskou kusovou výrobou pneumatik ve výši 562 milionů kusů za rok 2014 celkem sranda. Nepodařilo se mi zjistit, zda tak nízká výroba protektorů má souvislost s nízkými cenami na čínské nákladní pneu v samotné Číně. :) Ovšem CRIA - jak jinak - hrozí výrazným nárůstem výroby protektorů do roku 2020. Až o 67%. Takže se asi máme zase na co těšit. O všem, co hýbe gumařinou
pátek, 21. srpna 2015
ShamboMichale ahoj, rozumím. Pro výrazné zjednodušení jsem upustil od počtů ojetých pneu, koster na protektory atd. Data mají sloužit jen pro velmi zjednodušený, ale realistický technokratický náhled na problém. Koneckonců - diskutujeme. Snad se někdo připadá :) O všem, co hýbe gumařinou