ShamboDobré jak jinak ráno, analytici TechSci zveřejnili odhady spotřeby a výroby osobních a nákladních pneu do roku 2020. Globální spotřeba v roce 2015 byla celkem 2,08 miliardy kusů, z toho 1,241 miliardy osobních pneu. V roce 2020 bude světová spotřeba podle hvězdářů a počtářů z TechSci na úrovni 1,659 miliard osobních plášťů. V nákladních pneu v roce 2015 byla světová spotřeba 129 milionů kusů a v roce 2020 se údajně vyšplhá až na hranici 165 milionů. Tak přidat pánové, přidat. Už vidím to uskladnění zdarma u 1,241 miliardy osobních pneu ve stodolách, típí a iglů. A těch výjezdů grátis pro víkendovou montáž mobilním servisem taženém koňmi pro kompletaci 129 milionů nákladních šlupek. Život je krásný. O všem, co hýbe gumařinou
ShamboV závodní kantýně Linglongu se minulý týden patrně zdatně připíjelo tradičním destilátem Maotai. Podle všeho úspěšně proběhl závěrečný audit Volkswagenu, který má zájem o osobní pneu Linglong pro prvovýbavu svých vozidel určených na místní trh a vyrýběných v Číně. Inu - pokrok se zastavit nedá. Nedá se vylouřit ani to, že Linglongem budou osazeny modely Škoda. V současné době se v čínských závodech společnosti SAIC Volkswagen Automotive Company vyrábí šest modelů značky ŠKODA. V An-tchingu vznikají modely Fabia, Octavia a Yeti, v I-čengu Rapid a Rapid Spaceback, v Nan-ťingu model Superb a v Ning-po model Octavia. Od roku 2007 Škoda prodala ve svém největším odbytišti před 1,7 milionů kusů. A pak že to nejde. Maotai! Maotai! O všem, co hýbe gumařinou
úterý, 18. října 2016
ShamboA z jiného soudku. Čínský výrobce zařízení pro gumárenský průmysl MESNAC otevřel na Slovensku své evropské vědecko-vývojové centrum MERTC (Mesnac's European and Research and Technical Center). Oporou tohoto teamu by měli být mj. slovenští odborníci z původní Matador Machinery. Generální ředitel MERTC pan Karol Vanko potvrdil, že centrum by chtělo výsledky svého bádání výrazně posílit technologickou úroveň komplexů MESNAC v souladu s evropskými parametry a technologiemi. Výrobci a dealeři osobních pneu - těšte se! Nebo také - třeste se? Pryži zdar. O všem, co hýbe gumařinou
pondělí, 17. října 2016
ShamboProduktivita práce... minulý týden si vážená zákazníce vybrala ze čtyř variant obutí na zimu tu, kterou jsme jí doporučili. Ovšem při objednávce na samotné přezutí poznamenala, že "dnes slušný pneuserviservis poskytuje přezutí zdarma". Situaci jsme si vysvětlili. Nicméně šeptané nebo zvěřejňované pšouky jako "přezutí zdarma" nebo "výjezd mobilního servisu v rámci ČR grátis" je další stupeň pekla. Darwinova cena (Darwin Award) je brutálně sarkastické ocenění pro lidi, „kteří se zasloužili o zlepšení lidského genofondu tím, že se z něj sami odstranili mimořídně hloupým způsobem“. Posvícení si zapalovačem do benzínové nádrže při běžné kontrole stavu PHM je jen drobná ukázka. Začínám sbírat ověřené autentické historky do Darwin Czech Tyres Award. A jsem přesvědčen, že lehce překonám historku pana Larry Walterse, bývalého řidiče kamionu. Ten získal Darwinovu cenu v roce 1982 i s tou výjimkou, že během svého experimentu přežil. Larry si ke svému křeslu přivázal 45 objemných meteorologických balonů, vyzbrojil se vzduchovkou, sendviči a plechovkami s pivem. Podle původního plánu se chtěl proletět jen 10 stop nad zemí, posvačit a střelbou z flobertky do balonů si vynutit měkké přistání. Meteoroligické sondy naplněné héliem (každá o objemu 0,9m3) udržely Larryho ve vzduchu celkem 14 hodin, když dosáhl výšky 4800 metrů. Vzhledem k dosažené letové hladině se Larrymu střílet do balonů už moc nechtělo, naštěstí po 90 minutách letu mu palná zbraň vypadla z křesla. Nechtěný větroplach se dostal do koridoru tuzemských aerolinek, takže šokovaní piloti Trans World Airlines a Delta Air Lines udivovali dispečery hlášením o muži v křesle s pivem a obloženými chleby na leteckých trasách. Při finální částí letu se balony namotaly do sítě vysokého napětí tak, že celé kvartály Long Beach zůstaly bez proudu. Larry byl potrestán pokutou 1500 dolarů a oceněn Darwinou cenou - byť svůj experiment přežil. Nepřežil však vlastní deprese a osamocení, zastřelil se o několik let později v lesích Los Angeles. Někdy mám pocit, že sice nemusí dojít ke smrtící palbě, ale díky servisování zdarma a výjezdům mobilnách servisů grátis jsou mi lesy Los Angeles čím dál tím bíže. Pryži zdar. O všem, co hýbe gumařinou
pondělí, 17. října 2016
ShamboI mistr tesař se utne. Všemocné ministerstvo obchod USA potvrdilo, že při přípravě zavedení antidumpingových cel vůči čínským nákladním pneumatikám se dopustilo „dvou zásadních chyb ve výpočtu“. Tím pádem se původní zamýšlená výše cla z 22,57% zvyšuje na hodnotu 30,36% z hodnoty zboží. Na chybu upozornil úředníky ministerstva jak iniciátor zavedení cel – odborový svaz USW, tak i sám čínský výrobce Prinx Chengshan Tire, jehož vlastní údaje o reálných nákladech výroby i prodeje sloužily pro vzorový propočet cla. Ve hře je stále ještě i zavedení dalšího cla vůči čínským nákladním pneu v USA – tzv. antidotačního cla. To se může pohybovat mezi 17,6% až 23,38% z hodnoty zboží v závislosti od výrobce. Termíny zavedení těchto cel se blíží – vše se dořeší během několika měsíců. Součet obou cel už je docela ranec, který někde něco přibrzdí a jinde za oceánem naopak akceleruje. Často od svých kolegů z oboru slyším obavu o své duševní zdraví v důsledku samostudia těchto jevů a souvislostí. Podle většinového tuzemského názoru managementu nějaké další opatření amerického DOC kdesi v Arizoně nebo Ohio se nemůže týkat našich malých vesnických firmiček. Ouha. Naopak. V globálním světě už neexistuje pojem „vzdálenost“. Spíše se dá hovořit o „blízkosti“. Už to není letmý vliv nebo nesmělý dotek. Spíše nás čeká pevné sevření a medvědí stisk nebo ovanutí ohněm draka. Evropský otevřený trh už dnes i tak připomíná přetopený kotlík. A jak pravil jistý moudrý muž – v malém hrnci to rychleji vře. Pryži zdar. O všem, co hýbe gumařinou
sobota, 15. října 2016
ShamboNa obzoru plachta bílá. V románu Alexandra Dumase "Hrabě Monte Christo" je v jednom z dramatických okamžiků ctnostný rejdař pan Morrel rozhodnut prohnat si hlavu kulí, pokud nedostojí včas svým závazkům. Nevím, kolik kulí mají v zásobě top manažeři korejské rejdařské firmy Hanjin Shipping, ale od konce srpna visí nad sedmou největší světovou přepravní společností hrozba bankrotu. Části lodí Hanjin byl odepřen přístup do přístavů (včetně Hamburku), zboží je blokováno v kontejnerech a jeho vlastníci i příjemci mohou jen doufat, že se to nějak vyřeší. Co to vše znamená? Pokud jste si někdo sjednal přepravu například bedýnky se skvělou korejskou kořalkou soju ze Seulu do Vysokého Mýta a použil služeb rejdaře Hanjin Shipping, asi se vaše ohnivá voda stále ještě pohupuje v pobřežních vlnách Severního moře. Naštěstí se nezkazí. Stejně jako další komodity, které k nám touto námořní cestou putují. Snad to dopadne dobře jako v románu Alexandra Dumase. O všem, co hýbe gumařinou