Nijak výrazně nezasáhla, naše očekávání se nenaplnilo a domnívám se, že se ani nestane významným dodatečným zdrojem obratů a příjmů pneuservisů, a to i přes skutečnost, že zavedení kontroly tlaku v pneumatikách, obzvlášť pomocí přímého systému TPMS, je nesporným bezpečnostním přínosem. Díky nevýhodám, jako jsou například vyšší pořizovací cena na letní i zimní sady, vícenáklady při kontrolách senzorů, problémy se spárováním s řídicí jednotkou pomocí diagnostiky, riziko poničení ventilu u nízkoprofilových pneu atd., si myslím, že převládne jednoduchý a bezúdržbový nepřímý systém kontroly tlaku přímo ve vozidle. Tento nepřímý systém kontroly tlaku, který se využívá např. na vozidlech VW, Škoda, Audi, SEAT, BMW i Mercedes-Benz, reaguje na základě změny rychlosti otáček snímané čidly ESP nebo ABS a řídicí jednotka pak vyhodnotí defekt aktivací kontrolky na palubní desce, přesto však odhalí defekt pomaleji než přímý systém TPMS.

Auta s TPMS výrazně ovlivnila pneuservisní branži. Majitelé pneuservisů, kteří budují své jméno na kvalitních službách, dokoupili potřebné vybavení, nechali se proškolit a zase jsou o kousek šikovnější než ti od vedle s nedostatečným vybavením a zkušenostmi. Stále více se „rozevírají nůžky“ mezi kvalitními a amatérskými pneuservisy. TPMS se stalo dodatečným zdrojem příjmu, ale podle mě není často dostatečně naceněno. Servisy profitují z prodeje ventilů a pouze ti šikovní a odvážní i z vyšší ceny práce s tím spojené.

Je dobré, že jste otázku rozdělili do dvou, protože do hry vstupují dvě roviny. Co se týče servisu, s příchodem TPMS došlo u vozidel s aktivním systémem monitorování tlaku v pneumatikách k výraznému prodloužení času potřebnému na výkon pneuservisních prací. Existuje velká nejednotnost používaných senzorů a různorodost způsobu aktivace, což zapříčiňuje výrazné zdržení při vykonávání pneuservisu. Další náklady nám samozřejmě vznikají kvůli nutnosti neustálého vzdělávání našeho personálu v této problematice, nákupem nových technologií, které jsou potřebné k vykonávání prací na monitorovacích systémech a samozřejmě udržování aktuální databáze. Co se týče dodatečného příjmu, jsme obchodní společnost, takže jsme svou strategii pochopitelně nastavili takovým způsobem, abychom z prodeje TPMS a služeb s tím spojených vytvářeli zisk. V konečném součtu, pokud se na problematiku podíváme jako na proces celé zakázky, tak se dodatečný obrat z TPMS ztrácí kvůli nižšímu počtu vozidel, která jsme schopni servisovat.

Všiml jsem si, že jsou stále servisy, které vnímají zavedení TPMS jako problém pro servis. Ale když se podívají blíž, začínají chápat, že se jedná o příležitost. Když prodávají kolo, vydělají nejen na pneumatice a ráfku, ale také na povinných čidlech – a ty jsou rovněž zdrojem zisku, ne-li větším než pneumatiky. Stojí za zmínku, že někteří zákazníci mají respekt a obávají se nákupu čidel na internetu, raději volí profesionální servis, který čidla doporučí a namontuje. Za poslední dva roky jsme svědky velkých změn na trhu. Stále více firem vidí potenciál v prodeji a servisu čidel. Naše společnost nabízí široký sortiment univerzálních čidel, opravárenských sad i diagnostických zařízení pro TPMS. A samozřejmě i poradenství.

Povinná legislativa v oblasti TPMS určitě zasáhla do činnosti pneuservisů. Na TPMS se jistě dá pohlížet jako na další zdroj příjmů. Bohužel to s sebou nese značné množství komplikací. Pro práci pneuservisu je důležitá rychlost a množství přezutých kol. Přítomnost elektronických ventilů znamená v mnohých případech tzv. kódování do řídicí jednotky nebo samotnou montáž ventilu, a to vše způsobuje značné zpomalení naší práce. Dále to může znamenat snížení prodeje disků. Majitelé vozů nechtějí druhou sadu kol, která je o mnoho dražší z důvodu TPMS. To pro pneuservis znamená i vynaložení nákladů na pořízení potřebných diagnostických zařízení, školení zaměstnanců a nutné základní skladové zásoby ventilů a senzorů. Přínos vidím pouze ve varovné kontrolce na palubní desce, která donutí řidiče při snížení tlaku ke kontrole.