Výrobci samozřejmě mají nástroje na korigování cen svých výrobků na trhu. Příkladem může být rozdílná cena na různých trzích. Jistě jsou tady zákony o volném trhu, kartelu apod., ale přesto zcela bez vlivu nejsou. Jsou to totiž oni, kdo určuje, přes které obchodní partnery svůj výrobek na trh uvede. Na českém trhu se bohužel zástupci výrobců chovají, až na „světlé“ výjimky, stylem: „Dnes zisk a po nás potopa“. Leckdy přes proklamovanou snahu o zkvalitnění prodeje je pro ně velká objednávka důvodem, proč prodat zboží v lepším případě za stejnou cenu, v horším třeba i levněji obchodníkovi, který nemá s danou značkou žádnou historii a ani snahu udržovat nějakou kvalitu prodeje. Tento obchodník chce prodat co největší objem zboží za co nejmenších nákladů a v podstatě parazituje na tradičním prodejci. Stává se dokonce, že neodhadne své možnosti prodeje a při snaze zbavit se zboží, nasadí prodej pod nákupní cenou. Tím poškodí tradičního obchodníka, který celá léta buduje image značky, pomáhá ji zviditelnit na trhu, je odborníkem přes servis, ví o „svém“ zboží první poslední. Za to se mu dostane konkurence, která s minimem nákladů prodává stejnou značku a ubírá mu marži. Je to sice v dnešním světě moderní, ale nepovažuji to za správný trend. Pneumatiky se tím pádem stávají zbožím, které zákazník posuzuje jen podle ceny. Protože výhody a specifika každého typu a značky se k němu vůbec nedostanou. Ne každý totiž sleduje hodnocení testů, a ani si je nedovede vyhodnotit pro svou potřebu.

Existují zástupci výrobců hlídající svou značku tak, aby umožňovali vytvářet prostor pro marži. Nicméně také zde působí zástupci, jež více upřednostňují prosazování svých zájmů a plnění cílů. Významným distribučním kanálem je dnes nepochybně internetový prodej, kde právě aktivní či pasivní přístup výrobců hraje důležitou roli v maržích, které jsou schopni prodejci za daných podmínek dosahovat.

Myslím, že nástroje by byly, ale není chuť cokoli řešit; jakýkoli způsob zlevňování (i překračující literu zákona) považují za úspěch, který zvýší odbyt jejich zboží. Do očí vám to ale neřeknou. Ke druhé části otázky: Pokud pojmenováním zástupci myslíte lidi v přímém kontaktu s námi, myslím, že to lidsky chápou, ale jejich pravomoci nesahají tak daleko, aby mohli něco řešit. Schází mi otázka č. 3. Proč je jedno politikům a Ministerstvu financí, že v ČR mohou žít firmy bez přiznaných tržeb, když nedoplatky na spotřební dani + DPH jsou vyšší než schodek státního rozpočtu? Nebo proč je možné v ČR obchodovat a podnikat a platit daně ze zisku v daňových rájích?

Ano, myslím, že výrobci nebo v druhém případě zástupci určité značky mají nástroje k tomu, aby uhlídali cenový koridor, a to tím, že pokud od nich někdo odebírá pneumatiky, tak není výrobci nebo zástupci značky úplně neznámý, a je do jisté míry součástí týmu. Proto je možné stanovit určitá pravidla pro prodej značky. Vodítko je doporučená maloobchodní cena a nejnižší možná sleva na zákazníka, nebo nějaké rozpětí ceny, které si domluví. Taková dohoda je možná, a pokud někdo není ochoten držet cenu v určité hranici a zboží začne prodávat s nepřiměřenou slevou, není pro značku dobrý partner. Vše je jen o dohodě výrobce nebo zástupce a konečného prodejce. Samozřejmě, že v této věci nejsou na vině jen výrobci nebo jejich zástupci, ale také prodejce, který to zboží šíří k zákazníkům mnohdy i s nulovou marží, nebo za zisk považuje zpětné bonusy. Samotní zástupci předních světových značek se podle mého názoru chovají tak, že neznají hranice, vše je možné a nic není zakázané. Palivová poukázka, kterou obdrží zákazník na adresu svého trvalého pobytu, je mnohdy na větší finanční obnos než marže pro obchodníka, který tu pneumatiku zakoupil, uložil do skladu, a poté podal zákazníkům informace o produktu a jeho výhodách. Je jen pár zástupců, kteří určitým způsobem šetří náš trh a myslí dopředu. Obchod se nedělá jen nejnižší cenou, ale také pílí, ochotou pracovat a pro obchod je mnohem větším přínosem získat zákazníka kvalitou prodeje a poctivou spoluprací než jen krátkozrakou cenou a hamižností po tom stát se největším prodejcem, ale s nejmenší marží.

Společnost Michelin byla prvním výrobcem pneumatik, který v Evropě představil svou cenovou politiku, a díky ní mají všichni prodejci, bez ohledu na krajinu, velmi konkurenceschopnou nákupní cenu našich produktů. Pravidelně velmi pečlivě monitorujeme prodejní ceny našich dezénů i konkurence, abychom mohli co nejrychleji reagovat na její změny a upravit cenový koridor. Hlídáme samozřejmě i směnný kurz a několik dalších faktorů, které mohou výslednou cenu velmi ovlivnit. Tento systém funguje výborně pro všechny produktové linie a i od distributorů máme velmi pozitivní reakce.