S odvahou i rozvahou

Společnost Czech Style ze Zlína-Malenovic je další z těch, které v tomto období završují bezmála dvacetileté jubileum. Přesně podle kalendáře to bude až v dubnu příštího roku, ovšem těch pár měsíců, které do výročí zbývají, nemohou mít pro bilanční rozhovor zásadní význam. Czech Style sem určitě nedoveze pár kamionů pneumatik, aby je prodal pod cenou a připsal si rychlý zisk. Vše se tu po dvacet let dělalo přesně naopak. Systematicky, koncepčně a hlavně kvalitně. A výsledky proto nepřišly přes noc, ale pomalu, krok za krokem.

O minulosti, současnosti i budoucnosti firmy jsme v listopadu hovořili s Petrem Hinkem, jednatelem společnosti. Bylo o čem, protože poslední větší rozhovor pro Pneu revue jsme vedli přesně před osmi lety a od té doby se hodně změnilo. Petr Hink hovoří pomalu, uvážlivě a neokázale. Jeho styl je v dokonalém souladu s tím, co říká. Nenechte se však mýlit, filozofií firmy není jen rozvaha a uvážlivost. Chtělo to velkou odvahu postavit v roce 1999 byznys na značce pneumatik – z Tatarstánu. V době, kdy sem přicházela jedna západní značka za druhou, marže bobtnaly, hlad trhu byl stále neukojený – a Czech Style přišel se značkou z bývalého SSSR! „Tataři jsou ve svých povoláních velmi úspěšní. Moc se o tom ani neví, ale hodně vědců, umělců, sportovců má kořeny v Tatarstánu,“ vysvětluje Petr Hink, který je s partnery od výrobce Kama z tatarského města Nižněkamsk prakticky v každodenním kontaktu. Podívejme se tedy, jak se dělá byznys „v českém stylu“, v baťovském kraji na Moravě, s Tatary, ale i mnoha dalšími. Czech Style není rozhodně nudná firma.

Když jsme dělali před osmi lety poslední rozhovor, firma měla za sebou zhruba 11 let, takže to bylo přibližně v polovině její cesty od založení do současnosti. Můžete stručně shrnout jak poslední dekádu, tak všech těch skoro 20 let?
Firmu jsme založili v roce 1999 s cílem nabízet produkty a poskytovat komplexní služby v oblasti nákladních a zemědělských pneumatik. Při výběru značek jsme se zaměřili „na východ“, vybírali mezi několika z nich, abychom nakonec vsadili na značku Kama. Předem mohu říci, že to bylo dobré rozhodnutí. V roce 2007 jsme koupili areál zde v Malenovicích, kde jsme postupně vybudovali naši hlavní výrobní i distribuční základnu. První přišla na řadu protektorovna, který byla otevřena již po prázdninách 2008. Pak jsme začali rekonstruovat sklady, kancelářské místnosti a po dalším roce se pustili do servisních stání pro osobní i nákladní automobily. Dnes již zde v Malenovicích chybějí jen některé kosmetické úpravy, zbývá zrekonstruovat fasádu a část nádvoří. Máme zde šest osobních a dvě nákladní stání. Už od počátku jsme se snažili, aby náš servis převyšoval svým technickým vybavením obvyklý standard. Zastřešený nákladní kanál s kontrolou vůle náprav, geometrií a další diagnostikou nebyl tehdy minimálně zde v kraji obvyklý a není samozřejmý ani dnes.

K pokrytí celého území jistě potřebujete i další pobočky. Jak jste na tom v tomto směru?
Kromě vlastního areálu ve Zlíně máme další v Praze a pobočky v Brně a Ostravě. S Prahou máme velké plány, areál o rozloze 20 000 m2 tu má velký potenciál. V Brně máme společný projekt s autorizovaným prodejcem značky DAF, společností JAPO, a v Ostravě podobnou kooperaci se skupinou 3ČSAD[H1] . Další provozovny neotevíráme záměrně, pouze s výjimkou menších distribučních center. Pracujeme tak, aby prostor pro realizaci a tvorbu zisku na našich produktech měli také velkoobchodní partneři, a to s vlastní regionální sítí poboček nejde dohromady. V neposlední řadě doplňují naše zázemí ve Zlíně dva mobilní pneuservisy a asistenční vozidlo pro kontrolu pneumatik ve vozových parcích.

Jak se za posledních zhruba deset let změnil trh v oblasti, ve které podnikáte? A co naopak zůstalo víceméně při starém?
Dnes je ta doba více upracovaná. Abyste udělali stejný výkon jako v roce 2010, dnes potřebujete dvojnásobný počet zaměstnanců. Zákazníci očekávají vyšší přidanou hodnotu, už nestačí pracovat pouze s cenou, ta je jen běžný standard. Zákazník očekává nadstandard. Rostou nároky na evidenci, bezpečnost práce, životní prostředí, požární ochranu, dopravu – velké téma je dnes např. přetěžování vozidel. Obecně tedy rostly nákladové položky jednak v souvislosti s legislativou, jednak v souvislosti s rozšiřováním přidaných hodnot jednotlivých produktů. Co se příliš nezměnilo, to je konkurence. Stále je na trhu hodně firem, které bojují pouze cenou. Dovezu jeden, dva kamiony, zkazí cenotvorbu nízkou cenou a po mně potopa. Trh je extrémně liberální, vymahatelnost práva poměrně malá. To zkažení je vždy relativně krátkodobé, ale nikdo proti tomu není imunní, i když bojujete s firmami o dvou či pěti lidech. Ale já si nestěžuju. Jsme tady od toho, abychom se zaměřili na sebe a snažili se dělat věci lépe než jiní.

Ale v dlouhodobé perspektivě se váš přístup zřejmě vyplácí?
Určitě ano. Pokud bychom se nechovali ke svým partnerům korektně a nevytvářeli jim prostor, aby byli s našimi značkami úspěšní, těžko bychom mohli těch dvacet let přežít. Vzájemná loajalita je pak silnější než nějaká ušetřená desetikoruna. Ve vztahu k autodopravcům je důležité to, že velké firmy si nemohou dovolit jít jen po ceně. Potřebují stabilitu dodávek, potřebují někoho, kdo je schopen s nimi počítat rentabilitu, umí plánovat, má potřebné certifikace, proškolené pracovníky i finanční způsobilost. Málokdo je ochoten platit předem. V podstatě i dopravcům se přihodilo totéž co nám – zákazníci od nich vyžadují mnohem vyšší přidanou hodnotu než dříve. A k tomu potřebují dlouhodobá a stabilní partnerství.

Celý článek si přečtěte v Pneu revue č. 4/2018.