Chtěj to nejlepší, ale připrav se na nejhorší

Čtyři hlášky a jeden trumf, aneb Budoucnost prodeje nákladních pneumatik.

Chtěj to nejlepší, ale připrav se na nejhorší

Čtyři hlášky a jeden trumf.

Jakákoliv profesní debata českých gumařů o čemkoliv se zvrhne v mechanické odříkávání mantry čtyř:

Já jsem to říkal.

Já jsem to věděl.

Já jsem si to myslel.

Já bych to tak nedělal.

A finální trumfová hláška pro bouchnutí do stolu?

Se jim na to můžu vykašlat.

Nic nebude jako dřív

Dva roky jsem pokoušel trpělivost čtenářů i redakce svými úvahami o nákladních pneumatikách, které dle mého nejryzejšího přesvědčení vycházely z vystrádané dvacetileté praxe gumaře, importéra, outsidera a vizionáře v jedné osobě. Dva roky jsem vás připravoval na novou tržní situaci po přijetí AAaA – antičínského antidumpingu a antidotačních opatření – z pohledu nezávislého dovozce a velkoobchodníka.

Spíše obchodníka než velko.

Den D nastal.

Přišel tiše, nenápadně a jakoby mimochodem.

A přitom nic už nebude nikdy takové, jako dřív.

Double fantasy

V roce 1579 byl v Kralicích vydán první foliant šestidílné Bible Kralické.

Norma EU 1579 z 18. října tohoto roku o konečném řešení antidumpingu má ve srovnání s duchovním opusem mikroskopický obsah, ale o to větší materialistický dopad.

Jaké však bylo moje překvapení, když se 12. listopadu z totálního ticha vynořila další ochranářská norma – tentokráte s číslem 1690 (rok vynálezu klarinetu) a ambicemi rozmetat čínskou dotační politiku podporující expanzi nákladních kol na cucky a prach.

Následné porovnávání definitivních ochranářských celních sazeb bylo ještě zajímavější. U těch na našem trhu nejrozšířenějších pneumatik z produkce tzv. spolupracujících firem (značky jako Agate, Sunfull, Torque, Satoya a další) se z říjnové antidumpingové sazby 49,31 euro za kus v listopadu vytvořil příklad štěpení atomu – antidumping se ze dne na den najednou rovnal sazbě 21,62 euro a nové antidotační clo se zpřesnilo na hodnotu 27,69 euro za importovaný kus.

Vnímavý čtenář již tuší – celkový součet je opět těch původních 49,31 euro.

Ptáte se, proč takto a ne jinak? Tak to tedy opravdu netuším. Ale pokud osud evropských výrobců a protektorářů nákladních pneumatik stojí a padá s bankovkou v hodnotě 50 euro za importovanou pneumatiku, tak asi opravdu na rozměru až tak nezáleží.

Lesk a bída pryžové ochrany

Co nám normy 1579 a 1690 dají a o co nás připraví?

Pokusím se o jejich rekapitulaci tak, jak ji vnímám já, a ne tak, jak ji popisuje celkem 300 stran průvodní důvodové zprávy.

Desetileté období volného dovozu jakýchkoliv čínských nákladních pneumatik do EU končí. Houževnatí a invenční čínští výrobci se během krátké doby z exportního segmentu levňáček přesunou do kategorie cenový střed a technologický standard. Houževnatí a invenční čínští výrobci přesunou část výrob do jiných teritorií, čímž získají nové trhy a nové příležitosti.

Po dobu platnosti pětileté normy se na evropském trhu nesníží spotřeba a poptávka po nákladních pneumatikách v nižší cenové hladině se standardními užitnými vlastnostmi. Koncerny se budou cenově, technologicky a marketingově přesunovat do vyšších sfér, které ne vždy budou chápány a podporovány českým trhem jako jediná alternativa. A než vyrostou čínské fabriky v Evropě nebo přilehlém okolí (a stačí jedna až dvě), ze situace dočasně budou těžit ruští výrobci.

Pokud si ovšem KAMA i Cordiant uvědomí, že část evropského trhu mohou díky vzniklé situaci získat levněji než kdy dříve. Což si zatím rovněž houževnatě ani náhodou nepřipouštějí.

A čeští nezávislí importéři se stanou ještě vynalézavějšími, protože hlavním kritériem pro zajímavý zahraniční produkt bude ochrana trhu ze strany výrobce, dostupnost, kvalita a stabilita.

Ptáte se po nízké ceně? Zapomeňte. Nic nebude jako dřív.

Elektrické tango

Antidumpingové i antisubsidiární clo je zatím schváleno na pět let, což vede k mylnému pocitu, že se s nákladními pneumatikami v Evropě až tak nic moc dít nebude. A na našem malém českém tržišti už vůbec ne. Omyl.

Pod povrchem to probublává. Evropská unie schválila absolutně nové emisní cíle pro nákladní vozidla s výjimkou autobusů. Jedná se o dvacetiprocentní snížení emisí CO2 k roku 2025 a nejméně 35% k roku 2030 oproti roku 2019. Pravidelný čtenář již tuší, že tyto cíle jsou bez částečného zavedení nákladních vozidel s elektrifikovaným pohonem fikcí. Nedivím se znechucení výrobců nákladních vozidel. Nedivím se nikomu, kdo považuje připravovaná opatření za nepřipravená a syrová.
 

Ovšem mohu potvrdit, že extrémní léto na severní polokouli, záplavy na poušti v Saúdské Arábii a letní teploty na Moravě, které dosahují hodnot obvyklých v mé oblíbené nejmenované severoafrické zemi, vzdálené jen pár dní cesty velbloudem od Timbuktu*, asi po radikálním řešení volají.

Rozhodnutí EU určuje pro výrobce minimální kvóty těžkých nákladních vozidel s nulovými a velmi nízkými emisemi na celkovém prodeji nákladních automobilů. V roce 2025 to musí být 5 % a od roku 2030 již 20 %.

Jak ukázal letošní kolínský pneumatikářský veletrh, čekají nás právě ve vývoji a výrobě nákladních pneumatik velmi pestrá a revoluční řešení, která ovšem ve svém důsledku nebudou levná a širokými masami spotřebitelů oblíbená. Stále vás ještě ukájí ta vábivá vzpomínka na nízkou ceničku?

Celý článek si přečtěte v Pneu revue č. 4/2018.