Opravy pneumatik - Vulkanizace je o tlaku

Vulkanizace pryže je alfou a omegou výroby plášťů a také oprav v případě jejich poškození. Aby proběhlo vytvrzení na požadovanou hodnotu, je potřeba vytvořit podmínky ze tří fyzikálních veličin, a to teploty, tlaku a času.

CARLING

Teplota je, dá se říct, konstanta, jelikož ji hlídají termostaty nebo elektronická regulace. Čas je proměnný a je závislý na tloušťce vulkanizované pryže, takže není problém vypočítat délku vulkanizačního cyklu. Nejvíce proměnný je tlak, což v případě jeho nedostatku způsobí problém. U oprav se to může projevit při broušení po vulkanizaci, takže zvulkanizované místo vykazuje odlišnosti od normálu.    

Normálem je, že zvulkanizovaná pryž má požadovanou tvrdost, což u opravárenských materiálů je 60 Shore. Ve studených protektorovnách používají materiál s nižší tvrdostí, tzv. spojku, která má tvrdost 50 Shore. V některých specializovaných opravárenských dílnách se používá materiál s vyšší tvrdostí 70 Shore, především na opravy nákladních a průmyslových plášťů. Jakou bude mít pryž tvrdost, záleží na výběru materiálu, ale všechny tvrdosti se nakonec musí při kosmetickém broušení jevit stejně. Musí vznikat jemná a suchá pryžová drť, mezi opraveným místem a originálem je minimální rozdíl v barvě a okraje jsou s plynulým přechodem. V opačných případech jsou v materiálu mikropóry nebo jsou na okraji známky nedostatečného propojení. V některých případech opraváři hovoří o tom, že v průběhu kosmetickém broušení je materiál měkký, nedovulkanizovaný, pocitově se tahá jako žvýkačka. Přisuzují to nízké vulkanizační teplotě nebo krátké vulkanizační době, i když ji mají dostatečnou. Příčinou popsaných problémů je nedostatečný tlak mezi topnými deskami vulkanizačního zařízení.    

Celý článek si můžet přečíst v aktuálním vydání Pneu revue 4/2016.       

Napsal: redakce