Opravy jsou služby zákazníkovi

Opravy poškozených pneumatik jsou jednou ze služeb poskytovaných v rámci komplexu pneuservisních služeb. Dá se říct, že patří k těm základním, vedle demontáže a montáže pláště na ráfek a vyvažování kompletního kola. U typu pneumatik naplněných tlakovým médiem se občas stane, že jejich uživatel nebo majitel najede na ostrý předmět, do výtluku nebo na obrubník a dojde k porušení konstrukce pneumatiky s následným únikem tlakového média. V tu chvíli se z uživatele nebo majitele stává zákazník, který musí vyhledat odborný servis.

K informaci, že opravy jsou služby zákazníkovi, jsem se dostal před patnácti lety, když jsem přišel do oboru týkajícího se servisování pneumatik. Byl jsem přijat na post školitele pneuservisních činností, ze kterých, vzhledem k zaměření mého zaměstnavatele, byly opravy jedny z nejdůležitějších. Byly a určitě ještě jsou, ale už ne v takovém rozsahu, jako před patnácti a více lety. Proto jsem před šesti lety, když jsem dostal možnost, napsal svůj první článek týkající se oprav, nazvaný Opravy nákladních pneumatik. Postupně přibyly další, zabývající se také opravami osobních, zemědělských a průmyslových pneumatik. V podstatě se jednalo o možný výčet oprav, jako služeb, poskytovaných v pneuservisech. V jednom z článků jsem se také snažil popsat opravy při protektorování, které jsou součástí poskytování služeb zákazníkovi při procesu obnovování pneumatik.   

Krátké ohlédnutí  
Pokud budou existovat pneumatiky současného typu, huštěné tlakovým médiem, budou, v případech jejich poškození, opravy důležité a ze strany zákazníků vyhledávané. I když z posledního vývoje je vidět, že četnost požadavků na opravy se snižuje. Jedním z faktorů, dá se říct nejhlavnějším, je vývoj konstrukce pneumatik a především přechod z diagonálních na radiální. Konstrukčně měkčí radiální pneumatiky jsou totiž díky flexibilní bočnici méně náchylné na poškození, na rozdíl od diagonálních, navíc často dušových. Duše byla a je další komplikací, protože pokud došlo k průniku předmětu přes plášť a k jejímu následnému poškození, byla pneumatika během krátké chvíle bez tlakového média. Takže odstranění závady bylo o opravě pláště i duše. S příchodem radiálních pneumatik, v dalším období navíc bezdušových, se situace s četností výskytu poškození snižuje, takže pro zákazníka zlepšuje. Dalším pozitivním faktorem může být i zlepšující se stav vozovek, na druhé straně negativním je zcela určitě zvyšující se náročnost provozu. Vyšší rychlosti, zvýšené zátěže a delší vzdálenosti kladou také vyšší nároky na technologii oprav.

Vývoj technologie         
V jednom z minulých článků, nazvaný Opravy pneumatik v minulosti, jsem procházel celou technologií od oprav za tepla v třetinových lisech, přes vznik průmyslových opravných vložek na teplou vulkanizaci, až po speciální opravné vložky se spojovací pryží vulkanizující za studena, tzv. vložky se studenou spojkou. Opravné vložky se vyvíjejí i po stránce výztužného materiálu, který je uvnitř. V třetinových lisech se za tepla vulkanizovaly opravné vložky vyrobené ze starých plášťů, ve kterých byla coby výztuha bavlna, s dalším vývojem se začal používat chemlon a nylon, až po současný polyamid nebo polyester. Poslední novinkou, dá se říct hitem, je uhlíkové vlákno aramid, které má vysokou pevnost v tahu, je lehké a flexibilní. Pro současnou technologii je typická jednoduchost, rychlost a účinnost, což jsou vlastnosti potřebné pro současnost. Především na opravách nákladních pneumatik je, vzhledem k těžkému a intenzivnímu provozu, patrný vývoj technologie oprav. Velké zátěže a dlouhé kilometrové proběhy prověří pneumatiku jako takovou, poškozené a následně opravené místo ještě více. Často se stává, že řidič spěchá a navíc nemůže poškozenou pneumatiku odstavit na několik hodin, nebo dokonce dní. V tu chvíli musí mechanik/opravář zvolit nejoptimálnější opravný materiál, resp. technologický postup pro jeho aplikaci. Z rychlých variant se jedná o tzv. hříbek, který se používá na opravy poškození uprostřed běhounu, nebo dělený hříbek, používaný v okrajových částech běhounu a především v ramenech. Kvalitu a trvanlivost opravy z velké části ovlivní dodržení technologického postupu, od otevření poškození pomocí frézy, přes přípravu povrchu pod opravný materiál, až po vlastní aplikaci opravného materiálu. Následovat by měla fáze vyzrávání a studené vulkanizace, bez tlaku a zátěže na opravené místo. Běžnou praxí je, že se opravený plášť namontuje na ráfek a pustí do provozu, který následně prověří kvalitu opravného materiálu a dodržení technologického postupu. Pro majitele pneumatiky je důležité, aby opravená pneumatika dojezdila do konce své životnosti, popř. aby se její kostra mohla použít do dalšího života v podobě protektoru.              

Údržba koster pro protektorování
Jednou z nejdůležitějších částí každého pláště je jeho základní stavební prvek, a to kostra. Radiální nebo diagonální, to už podle konstrukce. Dalšími důležitými částmi, jsou nárazníky, které v oblasti běhounu, který se odvaluje po vozovce, chrání kostru před poškozením. V bočnicích je kostra nechráněná z důvodu dostatečné flexibility. V oblasti patek, kde se koncentrují zátěž s teplotou, může být kostra chráněná textilním nebo ocelovým krytím, tzv. patkovým séglem. Z této krátké rekapitulace je zřejmá důležitost kostry, jejíž životnost by měl provozovatel udržovat požadovaným huštěním a nepřetěžováním. Pneuservis má možnost ovlivnit životnost kostry přes opravy. V jakém rozsahu se to podařilo, posuzuje vstupní kontrola v protektorovně, která různými způsoby prověřuje všechny části pláště. Zvláště obezřetně prověřuje staré opravy provedené v pneuservisech. Pokud stará oprava nesplňuje nastavená kritéria, tak plášť vyřadí z dalšího procesu, tzn. není použit na výrobu protektoru. Což je ztráta pro majitele pláště, který tak ztrácí přidanou hodnotu zakalkulovanou v pořizovací ceně. Z toho vyplývá, že kvalita poskytnuté služby v podobě provedené opravy velmi závisí na opraváři. Na první pohled se jedná o zvolený typ opravného materiálu. Např. pokud je použit hříbek na opravu poškození v rameni, je plášť automaticky vyřazen do šrotu. Důvodem jsou separace a trvalé deformace v okolí opravy, které by mohly způsobit problémy v dalším životě. Jelikož protektorovna poskytuje záruku za celý produkt, tak vcelku logicky se chce vyhnout případným problémům. Na druhé straně existují možnosti, jak pomocí kvalitně provedené opravy udržet kostru v procesu, resp. plášť neprotektorovat. Hodně záleží na zkušenostech, dostupném vybavení a chuti opravu provést.          

Jaroslav Prokop
Celý článek si přečtěte v PR č. 4 / 2013
 

 

Související články

• Pneuservisní podnikání se ve Zdicích vydařilo
• Radši nezabrušovat
• Většina pneumatik je podhuštěných
• Síla odhodlání
• Statistika poruchovosti podle ADAC