Pneurevue.cz » Aktuální číslo » PNEU REVUE 3 / 23 » Chceme, aby naše kola dělala lidem radost
Jsou firmy, které vzniknou, zazáří a stejně rychle pohasnou. Jsou i takové, jež z pomyslného vrcholu odcházejí dlouho, ale nenávratně, jako by kopírovaly křivku lidského života. A pak tu jsou firmy, které působí i po 25 letech svěže a čerstvě. Faktorů, které se na tom podepisují, je celá řada, ale jedním z těch hlavních je vedení společnosti. A zde především schopnosti, jimiž je dotyčný lídr obdařen, ať už těmi vrozenými či těmi, které mají původ v pracovitosti, vytrvalosti a ochotě učit se novým věcem. V případě společnosti Alcar Bohemia se sešlo několik příznivých faktorů, které způsobily, že toto české zastoupení největšího evropského prodejce ocelových a litých kol napsalo jeden z nejúspěšnějších příběhů českého aftermarketu a možná i podnikání vůbec.
Tím prvním faktorem je bezesporu osoba Libora Rajdla, který se před 25 lety probíral ve svém bytě horou životopisů budoucích zaměstnanců, aby dnes, v roce 2023, společnost s tržním podílem přes 50 % nadále úspěšně vedl. Jistě k tomu nemalou měrou přispěl i vývoj mateřské firmy, která koncem 70. let vsadila na správnou kartu a rozhodla se naplno věnovat oboru, v němž nikdo velkou budoucnost neviděl. Kola se přece prodávají už s autem, kdo je bude kupovat? Jistě v tom byla i dávka štěstí, protože všechna vážná rozhodnutí, jako investice do továren či značek, které samy o sobě tehdy moc neznamenaly, v sobě musely mít i velkou dávku emocí a víry.
S Liborem Rajdlem jsem se sešel uprostřed léta v jedné z jednaček administrativního a skladového centra v Nupakách u Prahy, které měřeno věkem člověka už pomalu dorostlo do plnoletosti, ale stále jakoby voní novotou a vyzařuje moderností. Asi by nevzniklo, kdyby Libor Rajdl nepřesvědčil rakouské majitele Alcaru svými výsledky, které v prvních letech neočekávali ani ve snu. Období relativního pracovního klidu dalo příležitost zavzpomínat na úplné začátky a rekapitulovat dobu, která dá určitě na dvě třetiny jednoho pracovního života. Jak to tedy všechno začalo?
Pamatujete si, kdy jste poprvé slyšel nebo četl slovo Alcar a jak došlo k prvnímu kontaktu?
To si vybavuji naprosto přesně. Pracoval jsem tehdy na pozici ředitele aftersales a byl jsem prokuristou společnosti Subaru Česká republika. S tehdejším jednatelem panem Neumanem jsem letěl z nějakého holdingového meetingu v Budapešti. On si vzal jedny noviny, já druhé a dali jsme se do čtení. V tom jsem zahlédl v novinách svého šéfa inzerát, že nějaká rakouská firma hledá obchodního zástupce na prodej kol v České republice. Subaru bylo a dodnes je mojí srdeční záležitostí, tuto značku miluji, ale uvažoval jsem racionálně. Můj nadřízený byl jen o nějakých devět let starší než já, a tak bych musel na služební postup čekat hodně dlouho. V té době, to bylo v polovině devadesátých let, se z takových obchodních zástupců stávali první jednatelé firem, byly to šance na zajímavou pracovní kariéru. Po přistání v Ruzyni jsem si rychle poznamenal kontakt a firmě napsal. Skutečně se ozvali, řekli, že budu fungovat z Rakouska, dostanu služební auto s rakouskou značkou a budu navštěvovat zákazníky. Něco jsem o tom věděl, měl jsem dobré jméno na ministerstvu dopravy a znal jsem všechno o akreditacích a homologacích, které k tomu zákon vyžaduje. Odpověděl jsem v tomto duchu, tedy že ano, ale že založíme tuzemskou společnost – klidně se sídlem v mém bytě – a budeme vše dělat na úrovni a podle platných předpisů. Ozvali se znovu, že mám ve všem pravdu, ale že právě rozjíždějí Německo, což byl ohromný projekt a byznys v České republice zatím odkládají. Tím to pro tuto chvíli skončilo.
Ovšem zřejmě nikoli nadobro...?
Ano, ale mezi prvním kontaktem a založením firmy ještě uplynuly téměř tři roky. V roce 1997 se ozvali znovu, že nastal ten pravý čas a jestli do toho stále chci jít s nimi. A já jsem chtěl.
Co bylo dál?
U Subaru jsem měl ještě šest týdnů nevyčerpané dovolené, mimochodem, zdá se neuvěřitelné, že v té době měl mladý zaměstnanec jen dva týdny dovolené ročně, kterou jsem neváhal vyměnit za rychlejší nástup. Takže žádný odpočinek a rovnou do práce. V obýváku jsem měl rozestavěné stohy životopisů a po večerech s manželkou Martinou vybíral kandidáty na všechny pozice od skladníků po obchodní zástupce. Sice nám v tom pomáhala personální agentura, ale finální výběr byl nakonec stejně na mně. No a začátkem března jsme se stěhovali do Radiové ulice ve Štěrboholech, našich prvních skladů a kanceláří. Na jaře se nic moc nedělo, léto bylo ještě ospalejší, pak přišel podzim a já začal být trochu nervózní. Něco se prodávalo, ale zatím to bylo takové oťukávání, žádné velké objemy. Měli jsme tehdy tři obchodní zástupce pro Čechy, zatímco na Moravě nás zastupovala firma Automont. V ČR se před naším startem prodávalo pět, šest položek, favorit, forman, když přišla 15palcová oktávka, bylo to pomalu jako zjevení. S naším vstupem na český trh jsme přidali asi pět set položek ocelových a tisíc položek litých kol. Ale asi v polovině října přišel první sníh a vybuchla „atomová bomba“. Pracovali jsme všichni až šestnáct hodin denně, již tenkrát jsme fungovali s Toptransem, se kterým spolupracujeme dodnes. Takže nakonec jsme všechno dodali, vyfakturovali a měli za sebou první úspěšnou sezónu. Když jsem se pak po létech na toto téma bavil s majiteli, svěřili se mi, že vůbec nepočítali s tím, že bychom byli první dva tři roky v černých číslech. Nám se to podařilo hned v tom prvním.
Jaká je spolupráce s majiteli a centrálou Alcaru? Připadá mi, že ačkoli jste zaměstnanec, vaše práce má spíš charakter podnikání. Dává vám Alcar velkou samostatnost?
Vzpomínám si, že při nějaké tiskové konferenci se jeden novinář divil, že „to tady není moje“. Holding Alcar má nyní přibližně 800 zaměstnanců ve dvou fabrikách, v národních pobočkách a v centrále holdingu. Vlastnicky je to firma dvou majitelů. Pokud jednomu z nich zavolám ve dvě ráno a on bude mít zrovna zapnutý telefon, zvedne mi ho. Chci tím říct, že spolupráce s holdingem je mimořádně příjemná a já v tom vidím mimořádnou důvěru. V rámci budgetu, na kterém vždy pracujeme dva měsíce, má naše s.r.o. prakticky plnou autonomii. Ta je pro mě osobně spojená s velkou odpovědností. Beru to tak já, náš prokurista Josef Mareš i všichni naši kolegové. Nemáme tu žádné píchačky, vše je postaveno na důvěře a osobní zodpovědnosti. Naši technicko - obchodní zástupci neváhají skočit do auta v sobotu a jet vyřešit nějaký problém s TPMS, na kterém vázne odjezd zákazníka našeho obchodního partnera na dovolenou. Pro každého z nás je důležité, aby všichni věděli, že je na nás spoleh. Chceme, aby naše kola dělala lidem radost a k tomu to všechno směřujeme. Já si také velmi vážím atmosféry, která vládne v naší firmě jak uvnitř, tak v centrále. O to víc, když slýchávám, jaká je praxe v jiných nadnárodních firmách, jak jsou zaměstnanci a manažeři kontrolováni řediteli či prezidenty. Já jsem tu ředitelem, jednatelem, zahradníkem, vrátným, když se zasekne v zimě pojízdná brána, a když to je třeba, i hlídačem. Ano, byly doby, kdy jsem i honil spolu s Policií ČR v našem skladu na Radiové zloděje. A to mě baví!
Přesto – 25 let je dlouhá doba. Co vás stále motivuje a drží u Alcaru?
Myslím, že to je právě v té důvěře a samostatnosti, kterou nám dávají majitelé. A také v tom, že mám stále pocit, že je kam se rozvíjet, že stále nemáme hotovo. To mě s Alcarem spojuje a nedává důvod ohlížet se jinam. Jistě, byly nějaké nabídky, čehož jsem si považoval, protože někdo registroval, že existuji a že to asi dělám dobře… Ale já jsem srdcař, a stejně jako Subaru byla srdeční záležitost, nedovedu si ani teď představit, že bych přišel za svým zákazníkem a řekl: Ahoj, to jsem já, Libor, už nedělám Alcar a nabízím jiná kola. Jsem prostě takový, když něco začnu, snažím se to dělat co nejlépe, tak mě to baví a jinak to nechci.
Působíte jako velmi pozitivní a nekonfliktní člověk. Jsou nějaké hranice, za které již ve vztazích s lidmi nejdete a stáváte se „zlým mužem“?
(smích) Pamatuji si, že jsem na jedné poradě zakřičel na jednoho zaměstnance, který si šel zatelefonovat ve chvíli, kdy se předávala nějaká důležitá informace… Mimo Alcar - vůči vnějšímu světu - jsem byl párkrát konfrontován s nějakým podrazem, ale reaguji na to jen do míry své osobní ochrany a ochrany naší společnosti. Vše se obvykle vyřeší přerušením kontaktů. Pokud se nejedná vyloženě o podrazy, nejsem nijak domýšlivý, netrvám na tom, že není možné dvakrát vstoupit do téže řeky. Už jsem tu několikrát přijímal lidi podruhé. Chtěli si vyzkoušet něco jiného, nevyšlo to a přišli se zeptat, zda by se nemohli vrátit. Proč ne, pokud jsem měl pocit, že to jsou lidi na správném místě. Taky si velmi vážím toho, že mám korektní vztahy se svými konkurenty. Jednou jsem takhle po půlnoci seděl na jedné akci u sklenky vína se svým největším konkurentem a tu slyším od našeho společného klienta (úspěšného matadora pneubranže pana Miroslava Hnídka): „No to je mimořádné, takhle vidět dva největší kohouty na trhu…“ Takhle se mi líbí, když funguje svět.
Pojďme na chvíli k byznysu. Za čtvrtstoletí se toho přihodí v ekonomice a ve společnosti opravdu hodně a není firma, která by se nemusela měnit, přizpůsobovat, hledat nové cesty. Jak jste se museli měnit vy?
V prvních letech jsme rostli víc než trh, nad naše vlastní očekávání, nad stanovený budget. To bylo samozřejmě velice příjemné. Ale v jednu chvíli se to zastavilo, protože nic neroste do nebe. Zde je potřeba říct, že naše firma vznikla před 45 lety čistě jako prodejce ocelových disků. Pak přidala litá kola a koupila značku AEZ – mimochodem, pod tou zkratkou se skrývá Auto-Exclusiv-Zubehör, fabriku na ocelová kola ve Švýcarsku, fabriku Dezent na litá kola v Německu a tak dále. Vše se tedy točilo kolem kol. Později jsme do svého sortimentu přidávali nové produkty – hybridní disky, nákladní kola, kola pro přívěsné vozíky a nejnověji dojezdová kola. Před šesti sedmi lety jsme začali prodávat senzory TPMS, které dodáváme pod vlastní značkou a v souladu s novou legislativou a nově nabízíme i senzory pro nákladní vozidla a motocykly. Takže pokud jsme v nejlepších letech prodávali přes 300 000 kol za rok, tak dnes to je 300–350 tisíc pomyslných kusů kol, ale část z toho nahradily nové produkty. Třeba taková sada poklic stojí jako základní ocelové kolo. Takže stále se něco děje, je stále co informačně předávat, co školit, a když to vylepšíme o setkání s partnery u zabíjačky, ještě lépe!
V nabídce Alcaru se objevují také pneumatiky. Jak moc je pro vás toto zboží obchodně důležité?
Pneumatiky se do Alcaru dostaly ve chvíli, kdy jsme spojili naši logistiku se sestrou na Slovensku. Soukromá slovenská firma, která tehdy Alcar zastupovala, dělala historicky i pneumatiky a slovenští kolegové se rozhodli je prodávat dál. Můj osobní názor je takový, že trh s pneumatikami je přecpaný, my nehodláme vytvářet ještě větší tlak a naopak chceme zůstat věrni našemu heslu „Your Wheel Partner“. Současně jsme ale zaregistrovali jistý zájem ze strany car importérů a car dealerů o komplety kolo-pneumatika. Řekli jsme si – ano, zkusíme vytvořit novou službu a nabídnout naše kola nejen samostatně, ale i s TPMS senzorem a v kompletu s pneumatikou. Spolupracujeme nejvíce s japonskou značkou Falken, která patří ke ´špici´ co do poměru cena/výkon, což je důležitý argument pro importéry aut. Naším partnerem pro kompletaci je společnost O.K. Trans, se kterou rozvíjíme tuto velmi zajímavou doplňkovou činnost.
Jaká je vaše autonomie co do zavádění nových produktů a služeb? Jak moc vám do toho „mluví“ centrála?
Holding dává doporučení, ale je na nás, zda je budeme nebo nebudeme realizovat. Můžeme vytvářet produkty čistě pro český či slovenský trh, samozřejmě se souhlasem majitele. Každý trh je nastavený jinak, něco je dáno historicky, další pak závisí na managementu té které země. Například v Maďarsku či Rumunsku Alcar začal tím, že koupil velkoobchod s pneumatikami nebo síť pneuservisů, což už dává do vínku určité nastavení. Něco je globální záležitost, např. TPMS, ale třeba nákladní kola se neprodávají u všech našich zastoupení, ale jen asi u poloviny ´sester´. Záleží na lokalizaci, protože ocelová nákladní kola jsou velká, zabírají hodně místa a jsou kusově relativně levná. Tady je třeba příležitost pro nás, proto úzce spolupracujeme s firmou Maxion, dříve Hayes Lemmerz, která má továrnu např. i v Ostravě. Maxion navíc vyrábí pro Alcar i kola pro osobní vozidla, protože naše vlastní továrny všechno nestíhají. Vše je hodně propojené, jak já říkám, „cesty boží a zboží jsou nevyzpytatelné“.
Vraťme se ještě ke kolům a k těm takříkajíc novým produktům Alcaru. Co by se stalo, kdyby Alcar zaspal a do těchto nových výrobků neinvestoval? Jak by vypadal obrat?
Dnes má Alcar Bohemia obrat asi 400 milionů korun, dříve to bylo 250. Změny a rozšiřování sortimentu přirozeně souvisí s technologickým vývojem. „Nové produkty“ tvoří přibližně 20 % obratu, což je významný podíl a doklad toho, že člověk musí mít stále hlavu otevřenou a všímat si, jakým směrem se svět vyvíjí. I náš původní produkt, kola, se změnil. Dříve byl poměr prodejů ocelových a litých kol jedna ku čtyřem ve prospěch ocelových, dnes je to téměř ´padesát na padesát´. A co je velmi důležité, za poslední roky kola ohromně narostla. Zatímco před dvaceti lety se na 17palcové kolo seběhla podívat celá dílna, dnes je to absolutní standard. Takže menší počet kusů větších kol obratově nahradí větší počet rozměrově menších kol. Některá dražší auta dnes ani nemají alternativu v ocelových kolech a jako druhou sadu koupíte pouze kola litá.
I přesto máte v kolech vysoký tržní podíl, jak jej odhadujete?
Náš podíl na aftermarketovém trhu je zaručeně přes padesát procent, spíše více, ale nedovedeme to přesně změřit, protože u kol neexistuje nic jako Europool v pneumatikách. Také se stále více prolíná aftermarket se segmentem OES – v naší fabrice se například vyrábějí kola speciálně vyvinutá pro Mobis, což je součást holdingu Hyundai. Zadají si vlastní design nebo nás požádají o jeho vývoj podle zadaných parametrů. Rovněž tak dodávky kompletů pro car dealery jsou vlastně na pomezí první výbavy a aftermarketu – ať už je dealer namontuje na vozidlo, nebo dá do kufru.
Když se vrátíme ke klasickému prodeji kol, mění se nějak struktura vašich zákazníků, například spolupracujete více s velkoobchody, e-shopy?
Samozřejmě se struktura zákazníků časem mění s tím, jak se proměňuje celý trh. Před 25 lety to byly čistě jen pneuservisy, autoservisy a několik málo car dealerů. Postupně vznikaly e-shopy, velkoobchody s náhradními díly na automobily atd. My jsme konzistentní v tom, s kým a jak spolupracujeme, nechceme nikoho předbíhat ani obcházet. Ve finále je nám jedno, jestli fakturujeme přímo nebo přes velkoobchodního partnera, i když zásilka jde přímo na jeho klienta. Pro menšího zákazníka je důležité objednat si gumu a disk najednou a my to respektujeme a podporujeme. Velkoobchody si instalují náš konfigurátor do svého systému a část objednávky, která se týká kol, se pak rovnou překlopí do našeho systému. Pro nás má každý zákazník stejnou cenu, poskytujeme každému ochotně všechny naše služby, rádi ho pozveme na naše školení atd. A pro velkoobchody je zase důležité vědomí, že jejich zákazník od nás dostane plnou podporu. Upřímně nám jde o spokojenost každého z našich obchodních partnerů.
Co pro vás znamená váš tým, zaměstnanci Alcaru Bohemia?
Jsem přesvědčený, že se nám podařilo vytvořit STAR-team, bez něhož by bylo to, čeho jsme dosáhli, nemyslitelné. Můj kolega prokurista Josef Mareš je tu jen o rok méně než já, pak tu máme generaci lidí, kteří pro ALCAR pracují již téměř 20 let a nakonec i ti o něco „mladší“, kterým je ale dnes již také třicet, čtyřicet – a všichni jsou zárukou spolehlivosti a konzistentnosti naší společnosti. Máme zde kolegyni a kolegu, kteří u nás začali pracovat během svých vysokoškolských studií a zůstali – to všechno cítím jako znak obrovské stability a loajality. Lidé jsou to nejcennější a nejhodnotnější, co ALCAR BOHEMIA má, od kolegů ze skladu, přes technicko - obchodní zástupce, celý back office až po management. Naši lidé jsou zlato této firmy.
25 let máte za sebou, jaká budou léta příští?
Vývoj stále běží dál a Alcar nezůstane stranou. Momentálně nás zaměstnává elektromobilita, aerodynamicky optimalizovaná kola, AEZ i Dezent již nabízejí kola, která jsou takto uzpůsobena a získávají homologace pro konkrétní e-vozidla. Těší nás každé nové kolo, každý nový design, který půlrok co půlrok představujeme zákazníkům. Doufám a věřím, že nás to bude ještě dlouho bavit. A že v „jednom kole“ zůstaneme i v příštích letech.
Děkujeme za rozhovor.