Pneurevue.cz » Aktuální číslo » PNEU REVUE 3 / 19 » Test „céček“ s rozpaky
Autokluby ADAC/ÖAMTC poprvé v historii otestovaly pneumatiky, které jsou středobodem zájmu především firemní klientely a které za číselným kódem rozměru obvykle nesou písmeno „C“ („commercial“ nebo „cargo“). Pro test byly vybrány pneumatiky rozměru 215/65 R 16 C.
Hned na úvod je třeba říct, že tyto pneumatiky nedopadly nejlépe, v komentářích se dokonce objevilo slovo Waterloo. Až devět ze šestnácti účastníků dosáhlo nejhoršího hodnocení a známky „nedostatečná“. Nikoli však pro celkově špatný průměr známek v jednotlivých disciplínách, ale proto, že duo ADAC/ÖAMTC zvýšilo váhu disciplín, které souvisejí s bezpečností. Takže i kdyby pneumatika ve všech ostatních disciplínách excelovala a pouze v jednom jediném z bezpečnostních kritérií propadla, autokluby to vyhodnotily jako celkové selhání.
A stalo se to, že v kategorii vlastností na mokrém povrchu vystavila „pětku“ do žákovské knížky většiny účastníků. Další dva pláště schytaly „čtyřku“ a nejlépe dopadlo zbývajících pět plášťů s celkovou známkou „za tři“. Žádní „dvojkaři“ ani premianti. V celkovém hodnocení to naplatilo. Např. v kategorii opotřebení jedenáct ze šestnácti plášťů excelovalo a získalo nejvyšší hodnocení.
Právě obrovská nevyváženost výsledků v porovnání s běžnými osobními pneumatikami křičí z prvního testu užitkových pneumatik nejvíce. Na jedné straně dosahovaly pneumatiky mimořádného kilometrového výkonu, na druhé straně zcela selhaly na mokré vozovce, především v disciplíně brzdění.
Náš zákazník, náš pán
Je jasné, že především podnikatelé a fleetoví manažeři firem důsledně stráží provozní náklady a do značné míry se rozhodují i podle životnosti pneumatik. Jak ochotně však budou investovat do plášťů, kterým německý a rakouský autoklub vystavily známku „nedostatečná“, je otázkou. Budou ochotni vyměnit špičkový kilometrový výkon za pocit, že jejich řidiči jezdí s bezpečněji brzdícími vozidly a s nižším rizikem nehody za mokra? Otázkou též je, do jaké míry je metodika ADAC/ÖAMTC, dosud využívaná u osobních pneumatik, relevantní i pro pláště typu Commercial. Na jedné straně je tu fakt, že osobní i užitková vozidla jezdí v témže provozu, po stejných cestách, ve stejném počasí a platí pro ně stejná pravidla a předpisy. Proč by tedy měla být testovaná a hodnocená podle jiných kritérií?
Na druhé straně – jsou pneumatiky přídomkem „C“ reálně o tolik horší, nebo tento dojem vznikl pouze z důvodu drsné metodiky a příliš citlivého hodnocení? Ovšem skutečnost, že při testu brzdění na mokré vozovce jelo vozidlo na nejhůře hodnocených pneumatikách ještě rychlostí 36 km/h, když totéž auto na relativně nejlepších pláštích (co do brzdění), již stálo, minimálně „zdvihá obočí“. A i ta nejlepší céčková pneumatika měla o 10 m delší brzdnou dráhu na mokrém asfaltu než klasický osobní plášť stejného dezénu, pouze bez písmenka „C“. Pokud by však tomuto závěru autoklubů odpovídala i nehodovost, pojišťovny by si toho určitě všimly.
Nelze pominout ani fakt, že poptávka určuje nabídku, a pokud budou majitelé užitkových vozidel tlačit i nadále na co nejdelší životnost, výrobcům pneumatik se nelze divit, že ten „koktejl“ výkonů namíchají tak, jak si přeje zákazník. Uvidíme tedy, jak výsledky testů na provozovatele fleetů zapůsobí a jak případně začnou měnit své zaběhlé stereotypy.
Celý článek si přečtěte v Pneu revue č. 3/2019