Protektory na minimu, obrat v nedohlednu

Zatímco výroba nových nákladních pneumatik se již téměř vrátila na rekordní úroveň, na které byla před deseti lety, odvětví protektorování zažívá těžká léta. Podle statistik ETRMA (Evropské sdružení výrobců pneumatik) se loni výroba propadla o dalších více než 6 % a ve srovnání se situací o dekádu dříve trh ztratil téměř 30 %.

Zatímco strmý pád způsobený krizí v letech 2008/2009 se podařilo v roce 2010 zvrátit (tehdy šla výroba nahoru meziročně o rekordních 22 %), od roku 2012 je křivka jednoznačně klesající. Pouze v roce 2014 se objevilo světlo na konci tunelu, když výroba nepatrně vzrostla, ale obrat jako v roce 2010 se již nekonal. V absolutních číslech bylo loni vyrobeno o 1,682 milionu protektorů méně než v roce 2007, a to je na Evropu opravdu pořádné číslo. V praxi to přináší uzavírání závodů, v lepším případě nevyužití jejich kapacit a relokaci výroby do zemí s levnější pracovní silou. Vyhlídky odvětví jsou tedy momentálně velmi pochmurné.

Ze dvou protektorovacích technologií – studené a teplé – je na tom výrazně hůře obnova pomocí vulkanizovaných běhounů (tedy protektorování za studena). ETRMA vede statistiky odděleně teprve posledních pět let, ale za tuto dobu oslabily teplé protektory o 12,8 %, zatímco studené o téměř 22 %. Tento trend potvrzuje i meziroční srovnání v roce 2016: teplé - 4,4 %, studené - 9,6%. Podíl studeného protektorování činil loni 47,6 %, zatímco v předchozích létech byl v mírné převaze. Bohužel to znamená, že více jsou ohroženy menší protektorovací firmy, protože ty se v minulosti specializovaly právě na velmi flexibilní a oblíbené protektorování za studena.

Nové téměř „na svých“
Ta čísla by nemusela být zas tak alarmující (koneckonců cyklické výkyvy prožívá občas každé průmyslové odvětví), pokud bychom neznali obdobné statistiky prodeje nových pneumatik. I když i ty zaznamenávají poměrně velké výkyvy (viz tabulka), loni se již prodalo téměř stejné množství pneumatik jako na vrcholu konjunktury v roce 2007. Statistika ETRMA však odhaluje další nepříznivou skutečnost: klesá prodej nákladních pneumatik členských zemí ETRMA (do statistiky zahrnuta evropská výroba i dovozy), zatímco dramaticky posiluje dovoz z nečlenských zemí  – mezi roky 2010 a 2016 o 253 %! Import je jednoznačným vítězem boje o obutí evropských trucků a autobusů; nové pneumatiky „made in Europe“ na tom nejsou o moc lépe než protektory – konkrétně na 85 % stavu v roce 2007, zatímco protektory na 71 %. Na pomyslných stupních vítězů jsou evropské pneumatiky stále přesvědčivě na prvním místě, nicméně rozdíl mezi druhými protektory a třetími importy byl loni již marginální – prodalo se jen o 89 000 více protektorů než dovezených pneumatik. A jsme u jádra problému.

Za dekádu od roku 2007 trh protektorů ztratil 1,682 jednotek, zatímco tu je ročně o 1,507 mil. kusů více dovezených pneumatik.  A není žádným tajemstvím, že většina importů má místo původu v Asii, zejména v Číně. A že se jedná o velmi levné pneumatiky. Bezprostřední vliv rostoucích dovozů levných pneumatik na oslabování protektorovacího odvětví je tedy do očí bijící. Další ránu dostává protektorování tím, že se tyto pneumatiky neprotektorují (byť je často jejich výrobci deklarují jako protektorovatelné) a na trhu tak klesá nabídka kvalitních koster. Je to logické – na nápravách je méně kvalitních pneumatik schopných opakované protektorace. Pokud bude současný trend pokračovat, problém se bude dále prohlubovat.  

Podíly Číny na dovozech do Evropy se odhaduje mezi 90 – 75 %, v absolutním počtu to je 3,9 mil. pneu ročně. Nutno však dodat, že do tohoto počtu jsou zahrnuty i dovozy pneumatik členů ETRMA vyrobených v Číně.

Co bude dál?
Jaké faktory by mohly ovlivnit další chod? Změnu k lepšímu by mohl přinést vývoj na největším evropském trhu protektorů – v Německu. Ten může profitovat z vládou dotovaného programu De-minimis, zaměřeného právě na protektory. Protektorovací odvětví může těžit ze zdražování surovin, které postihuje výrobce nových pneumatik citelněji než protektoráře. Zda mohou protektoráři spoléhat na rostoucí ekologické povědomí fleetových operátorů, je otázkou. Korporátní politika velkých dopravců klade na ekologii velký důraz, což se částečně děje i díky tlaku zadavatelů přeprav. U středních a menších dopravců však bude na prvním místě stále spíše kupní cena než náklady na kilometr.  Ceny mají u nákladních pneumatik rostoucí trend a není vyloučeno, že po dosažení určité mety se zase zraky nákupních manažerů upřou na protektory. Všechno je otázkou nabídky a poptávky.

Naopak v neprospěch protektorářů může hrát fakt, že si levné pneumatiky z Číny řada dopravců vyzkoušela a shledala je z hlediska kvality přijatelnými. A jsou mezi nimi i velcí autodopravci, kteří se dříve spoléhali jen na kombinaci prémiová pneumatika – protektor. Velký otazník také visí nad vývojem v USA, které jsou velkým odbytištěm čínských pneumatik, ale také trhem s rostoucími protekcionistickými tendencemi. Pokud se USA čínským pneumatikám více uzavřou, je nabíledni, kde budou chtít čínské značky výpadek nahradit.

V letošním roce nelze žádný významný obrat očekávat – nejsou k němu důvody. Jaký bude vývoj v dalších letech, je velký otazník. Nezbývá než doufat, že rozum nakonec zvítězí a ekologické a nezpochybnitelné ekonomické benefity protektorování nakonec někoho rozhoupou k rozhodné akci na jeho podporu.  

Související články

• V Béthune se budou vyrábět osobní protektory
• Kraiburg má ekologický roztok
• Pro Vipal je Česko VIP trhem
• Výrobci protektorů: Podporu si představujeme jinak
• Nejasnosti kolem legislativy