Hledání pravdy

Co je pro koho na pneumatice nejdůležitější? Můžeme pneumatice dávat jakékoliv přívlastky, můžeme jakkoliv definovat její vlastnosti a můžeme se bavit o jejím designu, ale v případě dopravců je to především nákladová položka. A to nejen ve vztahu k samotné ceně pneumatiky.

Když chce výrobce pneumatik uspět na trhu osobních automobilů, jsou více než ekonomické ukazatele důležitější vlastnosti pneumatiky. V první řadě její přispění k míře bezpečnosti. Samozřejmě pro někoho. Jiný může preferovat ovladatelnost vozidla a sportovní projíždění zatáček. Jiní také třeba komfort jízdy, což je schopnost pneumatiky absorbovat vibrace při přejezdu příčných nerovností nebo valivý hluk. Pak je tady skupina zákazníků, pro které je pneumatika něčím, bez čeho automobil nejede a co musí legislativně splňovat jakési parametry, v tom případě je pořizovací cena a nájezd kilometrů prioritní. Stejnou optikou se však nemůžeme dívat na pneumatiky pro nákladní automobily nebo autobusy. I zde je samozřejmě bezpečnost na prvním místě, za ní však nastupují ekonomické ukazatele, z nichž pořizovací cena není to nejdůležitější. Nejdůležitější je v tomto případě nájezd kilometrů, vliv pneumatiky na spotřebu automobilu a její konstrukční spolehlivost. Vezmu to odzadu, když by například došlo k technologickému defektu pneumatiky – separace běhounu nebo vnitřních vrstev, poškození nosné konstrukce, boule na boku atd. – pak se vozidlo musí zastavit a vzniklá situace se musí řešit. Toto řešení pak je téměř ve všech případech dražší než rozdíl mezi nejdražší a nejlevnější pneumatikou na trhu. Stejně tak vliv na spotřebu paliva je velmi důležitý. Na dálkové dopravě najede pneumatika podle typu a způsobu zacházení od 90 do 140 000 kilometrů. Řekněme, že 100 000 km je bez ohledu na jiné vnější vlivy jistých. Při teoretické průměrné spotřebě 27 l/100 km je to 27 000 litrů, které při ceně cca 30 Kč představují celkovou sumu 810 000 Kč. Když by kvalitní pneumatiky ušetřily proti méně kvalitním například 5 % paliva, pak jde o roční úsporu jen na palivu 40 500 Kč. Když vám potom daný výrobce pneumatik poskytne v rámci obchodu další nadstandardní služby, jako třeba záruku mobility nebo servis na cestách, jde v případě jakéhokoliv problému o výrazně větší úspory, než kterých můžete dosáhnout koupí levných pneumatik. A nájezd kilometrů pak všechny předchozí výpočty nekompromisně zobrazí v nákladech na pneumatiky v přepočtu na jeden kilometr. Ale jde o to, v jakém provozu se ty které pneumatiky používají a zcela jistě může být i cesta přes levné pneumatiky správná, pokud odpovídá daným požadavkům.

Zvolit tedy ideální formu správy pneuhospodářství záleží na množství informací, které máme k dispozici a jak s nimi dokážeme pracovat. U větších dopravců přicházejí ke slovu sofistikované monitoringy údajů a nekompromisní výpočty. I tak může daný majitel firmy v rovině emocí inklinovat k nějaké konkrétní značce. Anebo má za léta nákupní vztahy na takové úrovni důvěry, že na tom nehodlá nic měnit, přestože by to možná bylo i o něco výhodnější. Tak se může chovat soukromý majitel firmy, ale pak tady máme státní nebo obecní firmy, které mají tak přísně nastavené nákupní procesy, že ekonomika provozu je jediným určujícím ukazatelem dalšího vývoje pneuhospodářství. A pak tady jsou také malé firmy o několika automobilech, kde třeba momentální potřeba hotovosti při nákupu pneumatik je tím, co učiní konečné rozhodnutí.

Finanční náklady na pneumatiky jsou samozřejmě z pohledu absolutních hodnot vysoké, v kalkulaci nákladových položek při stanovení ceny však jejich samotná pořizovací cena velkou roli nehraje. Cena za 1 km dálkové přepravy se v průběhu let usadila na ceně cca 23 Kč/km, z toho však činí cca 6 Kč/km nafta, 5 Kč/km jsou náklady na mýtné a stejnou částku na každý kilometr jízdy dopravci vydají na plat a diety řidiče. Servis stojí v průměru necelou korunu na 1 km a k tomu náklady na pneumatiky. A jsme přibližně na 17,50 Kč/km, a to jsme do toho ještě nezakalkulovali například pojistky, náklady na administrativu a vedení firmy a hlavně náklady na pořízení jízdní soupravy, což bude dalších 4-5 korun na jeden kilometr. To už jsme v nákladech v podstatě na ceně, za kterou se jeden kilometr zákazníkům prodává. Nabízí se v tomto kontextu otázka, zda není lepší mít stánek s párkem v rohlíku, tam je možná výrazně vyšší rendita, a relativně bez starostí. Nicméně i bez generování nějakého zásadnějšího zisku dopravci žijí a nikdo je nenutí, aby dělali ztrátovou věc. Takže ta ziskovost bude schována někde tam, kam novináři a veřejnost nemají přístup.

Zabývat se pneuhospodářstvím dopravců tak znovu dostává jakýsi smysl. Spektrum uživatelů nákladních a autobusových pneumatik je tak široké, že jsme v zájmu objektivity oslovili několik dopravců, kteří byli ochotní se podělit o své zkušenosti.

Celý článek si můžet přečíst v aktuálním vydání Pneu revue 3/2016.

Napsal: redakce

Související články

• Od pneumatiky k integrovaným řešením
• Goodyear představí „totální mobilitu“
• Podivný rok
• Recyklát z PET lahví se uplatní při výrobě pneumatik
• „Futuricum“ znamená přítomnost