Chci být šéfem své firmy

Pavel a Petr Procházkovi začali podnikat v době, kdy prvnímu bylo 27 a druhému 17 let. Dnes je jim o dvacet více a za tu dobu vybudovali firmu, která patří k předním hráčům pneumatikářského trhu nejenom na mapě Prahy, ale i v celostátním měřítku. Na podzim 2011 otevřeli novou pobočku v Praze 10 – Strašnicích, takže toto povídání mělo vzniknout o pár měsíců dříve. Nakonec zamířil do Strašnic jako první můj kolega z časopisu Fleet, což je ostatně vidět i na některých fotografií. Na rozhovor pro Pneu revue jsme se sešli s Petrem Procházkou v polovině prázdnin, kdy byl relativní „pneuservisní“ klid a od jara zase pár témat přibylo.

To, že firma Pneu Procházka hodlá vstoupit do sítě Point S, bylo „veřejným tajemstvím“ již někdy od května; my jsem se tak mohli podívat na tento z hlediska firmy poměrně závažný krok již z jistým odstupem a bez velkých  emocí. To ostatně není a nikdy nebyl styl bratrů Procházkových;  na své podnikání hledí věcně, racionálně a věci berou tak, jak přicházejí. To ovšem nemění nic na tom, že všechny své kroky pečlivě zvažují. Úvod našeho povídání jsme přece jenom věnovali nové pobočce, protože mezi privátními, čistě rodinnými firmami takových provozoven moc nenajdete.

Kam až sahají počátky toho to projektu?
Pozemek s objektem farmaceutické továrny, který na tomto místě stál, jsme si vyhlédli někdy na podzim 2003. O rok později jsme jej odkoupili, o pět let později následovala demolice staré budovy a poté vlastní stavba. Místo nás zaujalo zajímavým umístěním ve východní části Prahy a dobrou obslužností do centra. Loni jsme ještě odkoupili objekt pneuservisu v Praze 9-Čakovicích (po spol. Pneu Kafka – pozn. red.) a tím jsme společně s již dlouhodobě fungujícími provozovnami v Ruzyni a na Chodově dosáhli výhodného rozmístění našich servisů na všech čtyřech světových stranách. Všechny mají navíc dobrou dopravní obslužnost a napojení na MHD. To je zvláště důležité pro uspokojování potřeb fleetových firem; jejich zaměstnanci si mohou zvolit tu provozovnu, která je jim nejblíže.

Vaše firma je s obsluhou firemní klientely poměrně hodně spojována. Kolik procent činí její podíl a jak je v dnešní době těžké uspokojovat náročně požadavky zejména leasingových společností a autopůjčoven?
Fleetový byznys se na našem obratu podílí zhruba 60%. Dalších 30% připadá na menší firmy, např. živnostníky s jedním autem, které je však psáno na firmu. Zbytek, tedy 10% připadá na čistě soukromou klientelu, tedy fyzické osoby. Na to, jak se prosadit u fleetové klientely, není žádný zaručený recept. Je třeba dodávat optimální službu za optimální cenu a chovat se slušně. Dnes již neuchvátíte tím, že nabídnete supermoderní pobočku nebo speciální cenu. Je to dlouhodobý proces a trvá roky, než se zákazníci nasbírají.

Vraťme se do pneuservisní branže. Pociťujete v posledních měsících nějaké zásadní změny oproti minulým létům?
Zásadní změny se určitě odehrají. V roce 2008/9 postihla ekonomiku po dlouhé době růstu ekonomická krize, která se však gumařského světa příliš nedotkla. V letech 2010/11 byznys hodně vzrostl, hlavně v zimních pneumatikách, a k tomu se přidal jejich nedostatek. Stalo se pouze to, že nám to začalo připadat normální, nepřipouštěli jsme si nic jiného, a když najednou letos na jaře spadl trh o 20%, bereme to jako strašnou katastrofu. Přitom se stalo to, co se stát muselo, ale nebyli jsme na to připraveni, všechny nás to zaskočilo. Trh začal reagovat velkými slevami, výprodejovými akcemi. To však příliš nepomáhá, protože ekonomická situace je špatná obecně, lidi nemají peníze, firmy jsou vyhladovělé. To, že jsou nižší ceny a tím pádem i nižší marže, však nevidím jako ten hlavní problém. Více se potýkáme s tím, že se výrazně zhoršila platební morálka, počet neplatičů vzrostl o 40%. Nyní je jasné, že letní sezonu 2012 musíme všichni odepsat a soustředit se na to, jak se s tou situací poprat.

A jaké si myslíte, že máte šance? Vy i vaši konkurenti?
Hodně záleží na tom, jak je na tom firma s hospodařením. Problémy budou mít zejména ti, kteří mají velké leasingy, kontokorenty, pronájmy. Pokud není firma takto příliš zatížena, má poměrně hodně možností, jak snížit své náklady a situaci ustát. My jsme se vždy snažili nejít tak říkajíc na hranu a v podnikání kombinovat vlastní zdroje s cizími. Domnívám se však, že v Evropě je hodně firem, které jsou ohroženy existenčně, pokud současná situace bude trvat delší dobu.

Celý článek si přečtěte v PR č. 3/2012

Napsal: redakce