V Česku je prostor pro stovky nových servisů

„Vítáme zákazníky, kteří si přivezou své vlastní gumy, my s tím problém nemáme a jsme víceméně rádi,“ říká Marek Zukal, budovatel nové franšízové sítě Quick Stop Car, která chce mít v České republice stovky servisních míst. Síť vzniká na originální myšlence mobilních modulových objektů, které se rychle smontují a v případě potřeby též snadno přemístí jinam. Na pneumatikách však primárně vydělávat nechce: „My nejsme prioritně pneuservis, ale autoservis. Ale pneu-služby pro nás představují hlavně v sezóně logickou přidanou hodnotu,“ dodává Marek Zukal s tím, že v Quick Stop Car servisu by měl motorista opravit defekt pneumatiky i v době, kdy je v „klasických“ pneuservisech zavřeno.ru“ problém nemáme, to je krédo nové franšízové sítě

O Quick Stop Car servisu jsme již v Pneu revue několikrát psali, mimo jiné díky tomu, že společnost, která za projektem stojí, je od počátku velmi aktivní mediálně. Jaká je tedy situace Quick Stop Car servisu po zhruba jednom a půl roce od chvíle, kdy začaly pronikat první informace o projektu?

To bylo v prosinci 2021. Zajímá nás především přítomnost, ale určitě neškodí zopakovat, jak vůbec vznikl nápad Quick Stop Car servisu (QSC) a kdo je jeho autorem.
Za prvotní myšlenkou QSC stojím já. Skoro nedokážu popsat, jak mě to napadlo. Štvalo mě, že tu není moc možností pro zákazníky, ať už retailové nebo fleetové, kteří nechtějí vyhazovat zbytečně velké peníze a přitom by měli jistotu síťového servisu, kde by dostali služby na vysoké úrovni a měli vše administrativně ošetřené jako u autorizovaného dealera. Určitou inspirací pro mě byly pokusy z konce 90. let, kdy se například v Rakousku rozmisťovaly v okolí supermarketů lodní kontejnery, které sloužily jako improvizované pneuservisy. Ale naše idea jde mnohem dál, je to plnohodnotný autoservis a pneuservis, který představuje alternativu mezi značkovými servisy a drobnými provozovnami, které nemají žádné síťové zastřešení.

To byla prvotní myšlenka. Co se od jejího zrodu stihlo udělat?
Strašně moc. I přes různé těžkosti, ke kterým se dostaneme, se nám povedlo vyprojektovat modulární stavbu, dobře osadit a vybavit servis funkčními prvky a technologiemi. Což bylo zásadní. To je ta viditelná část. Pak je tu milion neviditelných věcí, které jsme museli vyřešit, např. integraci IT systémů. Naši IT pracovníci odvedli v tomto směru neskutečnou práci. Dokázali naintegrovat platformu, z níž se naceňují jednotlivé položky, dotace normohodin od jednotlivých výrobců, objednávkové systémy náhradních dílů v reálném čase a s reálnou dostupností ze skladů či napojení na informační systém ABRA a účetnictví. V rámci této aplikace funguje i objednávkový formulář nebo sdílený kalendář pro všechny jednotlivé pobočky, které jsou a budou otevřeny. Pro vás jako pro klienta QSC to bude mít zásadní výhodu v tom, že jakmile bude váš vůz v systému zaregistrován, můžete obdržet stejnou službu v jakékoli jiné pobočce za úplně stejných podmínek. Přijedete z Prahy na služební cestu do Brna, vezmete si náhradní vůz a necháte si vyměnit olej. Pro tuto myšlenku se nám podařilo nadchnout Globus, kde umisťujeme první servisní jednotky. Máme první servisy ve zkušebním provozu a dalších zhruba patnáct čeká na schválení od příslušných stavebních úřadů.

Vraťme se ještě k vlastním budovám servisů. Kdo je navrhl a jak probíhá výroba modulů?
Servisní jednotka je modulární stavba, která se skládá ze tří modulů o celkové ploše 48 metrů čtverečních. Má zateplení odpovídající požadavkům zděné budovy. Bohužel náš první výrobce z Chrudimi spadl do insolvence a s ním i jeden náš servis na dvoře, který byl už zaplacen. Dodnes se o něj soudíme. Na další výrobě jsme se domluvili s pardubickou firmou Fera Hutní materiály s odštěpným závodem v Jindřichově Hradci. Jsou to velmi šikovní konstruktéři, do posledního šroubku nám všechno nakreslili, dodali výrobní dokumentaci, statické posudky. Máme velmi podrobnou projektovou dokumentaci, takže jsme schopni vyrábět moduly prakticky kdekoli. Velký kus práce odvedl náš partner LKQ, který pomohl s výběrem technologií a vybavení tak, aby celek perfektně fungoval. Už při projektování nám posloužily jejich zkušenosti při zařizování dílen, s rozmístěním prvků atd. Takže díky nám teď prodá LKQ hodně zvedáků (směje se).

Jaké byste chtěli dosáhnout penetrace trhu a kdo je váš typický franšízant?
Momentálně se objednáváme do autorizovaného servisu s předstihem čtyř týdnů a do běžného neautorizovaného servisu 2–3 týdny dopředu. Takže servisů je málo. Tvrdím, že servisů chybí v ČR minimálně šest set. V Česku je 20 tisíc vydaných živnostenských oprávnění na provozování autoservisu, ale na různých odborných konferencích uslyšíte, že deset tisíc z nich je neaktivních. Když počet těch aktivních vydělíme počtem aut, vychází nám na každý servis 650 stálých zákazníků. Samozřejmě ne všechny dílny jsou náležitě vybaveny pro servisování aut od roku výroby 2017 do současnosti, tím spíš jim chybí schopnost opravovat elektroauta. Jsem toho názoru, že trh se bude konsolidovat, protože porostou nároky na odbornost, školení zaměstnanců i provozovatelů a vybavenost servisů. A ne každý tento proces ustojí. Servisy budou zanikat a je tu prostor pro vyšší stovky kvalitně a odborně vybavených servisů na úrovni těch autorizovaných.

Víme, že 600 servisních modulů by se v Česku uživilo. My z dlouhodobého hlediska cílíme na 400 jednotek a potřebujeme jich 150–200, abychom dodrželi síťovost pro fleetovou klientelu.

A váš typický franšízant, z jaké skupiny se budou podle vás rekrutovat nájemci?
Nás zajímají progresivní lidé ve věku 27–32 let, mechanici, kteří někde získali zkušenosti, chtějí se osamostatnit a jít dál. Zde vidím obrovský potenciál. Tito lidé budou pracovat s velkým nasazením, protože si potřebují vydělat a zabezpečit rodinu. A v neposlední řadě jsou ochotni se vzdělávat, protože jen s tím, co jim dala škola, už nevystačí. Na druhou stranu není věk fanšízantů limitujícím faktorem. Máme nájemce, kterému je lehce přes šedesát a před několika lety prodal větší autoservis. Myslel si, že si bude užívat důchodu, ale po pár letech zjistil, že se docela nudí a že ho to táhne zpátky. Má-li člověk zájem a motivaci, věková hranice neexistuje, i když je to spíš výjimka, která potvrzuje pravidlo. Další nájemce má třeba kolem padesáti let. Ale to gró bude v mladší generaci automechaniků. Jsou to lidé, kteří už mají nějakou životní a pracovní zkušenost a troufnou si na vlastní podnikání. Vědí, jak funguje franšíza, stejně jako to, že budou ekonomicky fungovat ještě dalších 30–40 let. A není vyloučeno, že si náš franšízant jednou pronajme jednotky dvě nebo dokonce tři. Chceme dát najevo, že „ukázaná platí“. Nejprve ukaž, že máš tým kvalitních mechaniků, a pak můžeme jít dál. Myslím si, že i tři jednotky v nějakém mikroregionu živnostník uhlídá.

Jak máte spočítanou návratnost?
Jedna věc je to, co my zaplatíme za plochu, kde umisťujeme servisní jednotku. Co zaplatíme u velké sítě hypermarketů, u sítě benzínových stanic a také co zaplatíme někde „u Františka na dvorku“. Co je někde drahé, může být jinde extrémně levné. Samozřejmě je návratnost závislá na franšízantovi, jak bude pracovat. Úvěry, které si bereme, jsou na sedm let. My nejedeme prvoplánově na ziskovost. Chceme, aby byl spokojený náš partner, aby byl loajální, a ne že po pár měsících skončí, protože se mu to nevyplatí. Takže s návratností počítáme po sedmi letech, jak skončí úvěr. Jsme si vědomi, že po této době budeme muset udělat reinvestice do vybavení.

Kdo si myslíte, že budou vaši typičtí zákazníci autoservisu?
Prvním typem zákazníka, na který je autoservis postaven, je fleet. To je velmi důležitý zákazník. A pak máme další dva typy. První je člověk, který má auto v záruce, nechce platit ceny autorizovaných servisů, ale současně si neohrozit záruky, mít vše náležitě zdokumentované a zapsané v elektronické servisní knížce atd. Zde je záběr, co se týče klientů, poměrně široký.

Ten druhý typ zákazníka vychází z faktu, že společnost zpohodlňuje a lidé mají více možností, jak trávit volný čas. To znamená, že na dobu nákupu naplánují servisní prohlídku. Nebo další klient, který si vezme náhradní auto, jede si zahrát squash a pak se pro auto vrátí. Na tyto lidi míříme. A pokud vyvstane nějaká další cílová skupina, rádi se na ni zaměříme. Třeba ta velká sportovní centra jsou jednou z oblastí, kam se chceme koncentrovat. Každopádně musíme jít za zákazníkem. Jsem přesvědčen o tom, že skončila doba, kdy bude zákazník ochoten někde na zabláceném place přešlapovat a čekat, až mu vyjede hotové auto ze servisu. A taky je minulostí, že si zákazník půjčí náhradní auto na dvě hodiny a zaplatí za ně 600 korun. Chceme nabídnout služby tak, aby byly pro zákazníka atraktivní a za slušnou cenu. Takže za dvouhodinový zásah například za 180 Kč a dále odstupňováno až do 600 korun při vrácení do druhého dne. Celá řada servisů bere půjčování náhradních aut jako byznys. My to chceme dělat jako službu pro zákazníka.

Jakou roli bude hrát ve vašem typickém obchodním modelu pneuservis?
My nejsme prioritně pneuservis, my jsme autoservis, kde jsou služby pneuservisu v sezóně přidanou hodnotou. Hledám, kde má současný systém mezery. Například v Brně těžko opravíte defekt pneumatiky od sobotního poledne do pondělí ráno. My chceme umět takový defekt v neděli opravit. Pro zákazníky je dobré zjištění, že QSC budou u supermarketů, a tak budou otevřeny i v neděli. Franšízanty máme proškolené, rádi zákazníkům gumy přezujeme. Uvažujeme o regionálních depech pro skladování sezónních sad našich zákazníků a předpokládám, že se také dostaneme na zajímavou cenu. Ale nebudeme vyloženě konkurovat pneuservisům, že bychom „sekali pneumatiky jako Baťa cvičky“. Druhá věc je obchod s pneumatikami; internetovým prodejem je tato oblast značně pokřivená. My gumy s marží 8 Kč na pneumatice prodávat nebudeme, přiměřená marže bude třeba 100 Kč na pneumatice. Na druhou stranu vítáme i zákazníky, kteří si přivezou své vlastní gumy. My s tím problém nemáme, naopak jsme víceméně rádi. To znamená, pneu-branže je zajímavá činnost, které se chceme věnovat. Ale ne hlavní.

Jaký význam má ve vaší činnosti spolupráce s dodavatelem technologií a náhradních dílů LKQ?
Společnosti LKQ vděčíme za mnoho. Do přípravy celého projektu QSC spadl covid, válka na Ukrajině a s tím absolutní nabourání dodavatelských řetězců, neskutečná inflace, zdražení všeho. To, že nám LKQ na tu první dobu podržel ceny, na kterých jsme byli domluveni v prvopočátku, pro nás bylo zásadní a upřímně za to LKQ děkuji. Jako největší obchodník s aftermarketovými díly je pro nás LKQ důležitým partnerem, kromě toho má vynikající akademii a pomáhá nám se školením našich členů v rozmanitých oblastech. LKQ je také fleetový poskytovatel a my do budoucna chceme být tak dobří, abychom se mohli o jeho zákazníky ucházet. Role LKQ je tedy v našem projektu nenahraditelná.

Děkujeme za rozhovor.