Otevřeni na všechny strany

Smržovku zná každý lyžař jako místo, kde se zahýbá na Tanvaldský Špičák, asi nejbližší opravdu „horské“ středisko od hlavního města. Dostanete se tam z hlavní silnice, když odbočíte přes most doleva a pokračujete údolím Kamenice až k vleku. Nebo můžete hned po pár metrech zabočit před další most doleva a pokračovat po druhém břehu řeky ulicí, která se jmenuje Klášterní. Narazíte tu na honovsnou budovu, kterou nemůžete přehlédnout a která připomíná právě klášter.

Jedná se ovšem o industriální stavbu z devadesátých let 19. století, kterou postavili potomci místního podnikatele Johanna Priebsche jako přádelnu. O továrníkovi Priebscheovi se na webu nasejablonecko.cz například dočtete, že „chodil po provozu v ošuntělém kabátě a když si dělníci nevěděli rady s některým strojem, často jej dokázal sám opravit“. Po válce tu sídlil textilní podnik Seba, který zaměstnával až 4500 lidí. Přádelna ukončila svůj život v roce 2007, prý proto, že „firmu rozdrtila levná asijská konkurence a dovoz pašovaného textilu“.

Místo kolovratů železné regály
Nebýt toho, že památkově chráněný objekt koupila v roce 2014 společnost Pneuforce s.r.o., „klášter“ chátrá zřejmě dodnes a zůstane jen němým mementem rozkvětu a úpadku tanvaldského kraje poté, co se jeho správy chopili budovatelé světlých zítřků. Bylo velkým štěstím, že si stavitelé „kláštera“ pojistili všechno ne dvakrát, ale desetkrát, když pro strop zvolili „železobetonové klenby systému Monier na ocelové konstrukci, nesené litinovými sloupy“ (zdroj: prazdnedomy.cz). Protože nosnost stropů čtyřpodlažní budovy byla jednou z prvních otázek, kterou řešili noví majitelé budovy ze společnosti Pneuforce, když se zde rozhodli vybudovat naprosto unikátní sklad velkoobchodu pneumatik.

Jednatelé společnosti Tomas Turna a Markéta Muchová (na snímku Pneu revue)  mě přivítali ve velkorysé, moderně zařízené jednací místnosti s velkými okny, jíž vévodí dobový obraz továrny a restaurovaný systém někdejší vzduchotechniky, připomínající aerodynamický tunel. V „klášteře“ je velké opravdu všechno a tato „konferenčka“ není výjimkou. Ohromný stůl, kožená křesla, vysoké stropy, akustika jak v Carnegie Hall, což pochopíte ve chvíli, kdy si přehrajete záznam rozhovoru. Řeknete si, skvělé místo pro sjednávání rabatových podmínek, ale všechno není tak ideální, jak se na první pohled zdá. „Jsme na čtyřech podlažích, každé má jednu velkou a jednu menší halu. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby to byla jedna velká plocha v přízemí. Nosnost je dostatečná, na to jsme se ptali jako první. Statici to prohlédli a ukázalo se, že textilní výroba měla ještě mnohem vyšší požadavky než sklad pneumatik. Navíc je to památkově chráněný objekt, ale s památkáři jsme dosud vycházeli dobře, vždy jsme se domluvili na nějakém win-win řešení,“ říká jeden ze zakladatelů společnosti Pneuforce Tomas Turna.

Podnikatel, který se věnuje pneumatikám od raného mládí, pochází ze slovensko-německé rodiny, narodil se na Slovensku, ale posledních dvacet let žije v Německu poblíž Kolína nad Rýnem. Své první zkušenosti v oboru načerpal u známého velkoobchodu Reifen Gundlach, kde se také seznámil se svým pozdějším společníkem Jiřím Peterkou. Známý místní podnikatel a majitel pneuservisu sice už společníkem není, ale právě on nasměroval Pneuforce na Tanvaldsko a do „kláštera“.

To bylo v roce 2013, oba měli zkušenosti s pneuservisem, e-shopy a Turna již tehdy koketoval s velkoobchodními aktivitami. Cílem bylo vytvořit společný podnik, který by vytěžil nasbírané zkušenosti z obou zemí a současně využil možností, které nabízel široký evropský prostor. Jenže v roce 2013 byl velkoobchodní trh v České republice již poměrně etablovaný, působilo zde několik velkých firem a ty si v konkurenci s dodavateli ze západní Evropy počínali víc než zdatně. Čím se tedy chtěl Pneuforce odlišit? „Máte pravdu, v roce 2013 byly již karty poměrně rozdané a v evropském měřítku přecházel trh spíš do stagnace. Naší vizí byla maximální dostupnost a co největší počet položek – chtěl jsem dělat byznys podle potřeb zákazníků, což znamenalo širší portfolio značek s maximální skladovou dostupností,“ vysvětluje Turna.

Dodává, že na počátku činnosti měla firma 1000 skladových položek a dnes jich má desetkrát víc. „Klášter jsme koupili od konkurzního správce začátkem roku 2014 a na konci téhož roku jsme se sem přestěhovali z prostorů Pneu Peterka, které již kapacitou nestačily. Byznys začal růst, každý rok jsme zněkolikanásobili obrat, přibírali nové značky,“ popisuje první roky po založení společnosti Tomas Turna. Dnes skladují zboží na 20 tisících metrech čtverečních, a i tak jsou na hraně kapacity, která činí 250 tisíc kusů pneumatik. A opravdu, při prohlídce skladů je zřejmé, že je zaplněn doslova každý kumbál bývalé továrny a pro nákladní pneumatiky museli najít místo v jiné přízemní budově na pozemku. Jediným řešením je přístavba skladovacích ploch, která průběžně probíhá.

„Maržovat“ musíme, ale není to všechno
Značková strategie, kterou se firma řídí, je poměrně jednoduchá. „Jsme povinni ,maržovatʻ, bez toho se náš byznys dělat nedá,“ vysvětluje neoddiskutovatelný význam marží při výběru dodavatele Tomas Turna. Vzápětí ale dodává, že peníze nejsou všechno a spolupracují tam, kde jim to v „celém balíku“ dává smysl. „A za byznysem vždy stojí nějaký člověk, což je další důležitý faktor,“ dodává Turna.

Konkrétně se společnost Pneuforce zaměřuje na prémiové značky, které „dělá“ všechny s výjimkou Bridgestonu. Konkrétně jmenuje Michelin, skupiny Continental a Goodyear, zde včetně značky Cooper. „A málem bych zapomněl na Pirelli – to nejlepší na konec,“ směje se Turna. V minulých letech byl pro Pneuforce velmi důležitý Hankook, ale jeho relativní význam v portfoliu firmy oslabil. Přesto má Hankook dominantní vizuální prezentaci na domovské stránce webu společnosti. Významnou komoditou jsou pak motocyklové pneumatiky ve všech významných značkách, dále prémiové značky nákladních pneumatik, traktorové pneumatiky kromě velkých traktorů a průmyslové pláště.

K otázce exkluzivního zastoupení značek Tomas Turna říká: „Momentálně to pro nás není priorita, protože ta exkluzivita, jak platila dřív, už dnes neexistuje. Paralelně se sem dostane zboží z jakékoli jiné země, nelze totiž čekat, že když sem chce nějaký výrobce přijít, tak vynechá Německo či Francii; spíš naopak – nejdřív se usadí na velkých trzích a pak dojde sem. Takže více než exkluzivita nás zajímá, jak se dá značka uvádět na trh, s jakou marží, jak k tomu výrobce přistupuje. Zda seriózně, nebo méně. Něco jiného říkají výrobci v Čechách, něco jiného v Německu nebo třeba v Itálii. Podle toho si vybíráme a vyhodnotíme, kde to má význam a kde ne.“

V minulosti zastupovala firma výhradně značku MOMO, známou ze sortimentu pro motoristický sport. Nyní je jedinou značkou s puncem exkluzivity americký Carlisle. A v sortimentu nechybějí ani dovozy dalších značek, např. Imperial, Goodride, Kleber…

Místní výhradní prioritou, ale…
Při výběru dodavatele konkrétní značky se firma řídí pragmaticky – nemusí to být tedy nutně její tuzemská prodejní organizace. „Ale prioritou je spolupracovat s výrobci zde, je to logické, když tu máme sklad. Otevřeně však říkáme, že pokud se naskytnou lepší možnosti, nákupu se nebráníme jinde,“ říká Turna.

Pokud se dá nějak vyjádřit struktura dodavatelů společnosti Pneuforce, definovat typologii odběratelů jednoduše nejde. „Jsme otevření na všechny strany, máme hodně kanálů a zákazníků různých typů. Neděláme rozdíly mezi těmi, co nakoupí čtyři nebo čtyřicet pneumatik, mezi zákazníkem z Prahy nebo z Brna, chceme být maximálně transparentní co do ceny i služby. Kupují u nás pneuservisy, prodejci aut a jsme otevření i spolupráci s jinými velkoobchody. Některé u nás také nakupují. Snažíme se být velkoobchodem pro všechny,“ říká Turna.

„Hodně se mluví o logistice,“ přechází jednatel společnosti k velkoobchodnímu evergreenu. „Je to opravdu jedna z výzev moderního velkoobchodu. Za posledních patnáct let se ty trendy dvakrát až třikrát vystřídaly – chvíli bylo moderní budovat vlastní logistiku, pak zase spolupracovat s externími dodavateli. A pořád dokola. Myslím, že má význam pracovat na vlastní logistice a co nejvíce toho obsloužit interními zdroji. Máme například i vlastní kamiony, které svážejí hotové balíky do dep smluvních dopravců. Není to žádná velká finanční úspora, protože na jedné straně ušetříme u dodavatelů, ale na straně druhé s tím máme vlastní náklady. Ale vychází nám z toho časová úspora – zboží se dostává rychleji k zákazníkům,“ vysvětluje Tomas Turna strategii logistiky ve společnosti Pneuforce.

A dostáváme se k pneu-velkoobchodu budoucnosti: obhájí se před výrobci a v jaké podobě? „Dnes musí být velkoobchod absolutně multibrandový, aby obhájil pozici vůči výrobcům. I výrobci na straně logistiky posílili, takže velkoobchody nesmějí zaspat. Důležitá bude velikost, šíře sortimentu, rychlost…“ vyjmenovává hlavní výzvy velkoobchodu budoucnosti Turna. Ale nepochybuje, že současný příklon k velkoobchodu se může v budoucnu změnit: „Historicky se to měnilo a bude se to měnit i nadále. Teď se více rozkročili a sázejí na velkoobchody, příště to může být jinak. Managementy se střídají každých pár let, takže těch nápadů bude ještě hodně,“ směje se Turna.

Závěrem
Společnost Pneuforce je významným hráčem na českém velkoobchodním trhu – s téměř 500 tisíci prodaných pneumatik a miliardou obratu za rok se jí může rovnat málokdo. České s.r.o. ještě v Německu sekunduje Pneuforce GmbH s obratem přibližně 55 milionů eur a aktivitami v celé Evropské unii. „Všichni mluví o Německu, všichni tam chtějí být a perou se o tamní trh, který je největší v Evropě. Ale vysoká konkurence způsobuje, že je tam nižší hladina cen i marží. Proto se soustřeďujeme na země, kde jsou tyto parametry výhodnější. Naší hlavní prioritou je český trh a všechny evropské trhy kromě Švýcarska,“ objasňuje Turna, který kromě řízení dvou velkoobchodních společností pronajímá v Německu ještě šest pneuservisů. To je však jeho jediné spojení se světem retailu.

Pomalu se loučíme s „klášterem“, zřejmě jediným památkově chráněným objektem na světě, který slouží jako sklad pneumatik. Společně s unikátní budovou si Pneuforce „koupil“ i díl odpovědnosti za zachování tohoto kulturního dědictví a firma se jí nezříká. „Brzy tu bude nová fasáda, chceme investovat do oprav, ale ten dluh je tu obrovský, takže to chvíli potrvá…“

A bude také záležet na tom, jak si společnost povede ve své hlavní činnosti. „Ve firmě od začátku pracujeme na firemních strukturách, aby zákazníci sami přicházeli na to, že spolupráce s námi má význam. Pracujeme na sobě a snažíme se dělat svoji práci, jak nejlépe umíme. Než zkoumat, jak to dělá konkurence, raději plánujeme přístavbu skladu nebo rozšíříme sortiment o novou značku. Náš zákazník je ten, o kom stále přemýšlíme,“ uzavírá jednatel společnosti Pneuforce Tomas Turna.