Pneurevue.cz » Aktuální číslo » PNEU REVUE 2 / 22 » Drahé energie, co s tím?
Se zdražujícími energiemi se pneuservisy kromě rostoucích cen za služby vyrovnávají různě. Někde topí dřevem, jinde si nainstalovali fotovoltaiku. Řešením může také být snižování energetické náročnosti objektů.
Pořízením nových strojů pneuservisy úspory na provozních výdajích nenajdou. Největší položka na účtech za energie souvisí s topením. Příkony strojů na ekonomiku pneuservisu moc velký vliv nemají. Redakci Pneu revue to potvrzuje Pavel Ferdus, majitel společnosti Ferdus, která se zabývá hlavně prodejem vybavení pro pneuservisy a autoservisy. „Jsou ale téměř nekonečné možnosti úspory z hlediska vytápění. Pneuservisy většinou fungují tak, že se otevřou nějaká vrata. Dovnitř vjede auto a vrata buď zůstanou otevřená, nebo se zavřou. A samozřejmě když taková velká vrata otevřete, veškerý teplý vzduch z prostoru dílny uteče. Pracoviště je proto nutné vytápět znovu. Při větším provozu v pneuservisu se také stává, že vrata zůstanou otevřená a topí se pánu bohu do oken,“ říká Ferdus. Z hlediska energetické náročnosti pneuservisu by podle něj bylo nejvýhodnější, aby provozovny měly dvojí vrata za sebou. „Aby se vjelo do nějakého meziprostoru, jedny vrata by se zavřely, druhé by se otevřely a teprve poté by se vůz dostal do prostoru dílny,“ říká dealer servisní techniky. Sám ale přiznává, že toto investičně náročné řešení má velké nároky na prostor a všude se na něj ani nemusí najít místo. Pomocí meziprostoru by se ale podařilo najít vysoké úspory.
Existují však i jiné cesty k šetření. Stačí se podívat, jak jsou objekty řešeny ze stavebního hlediska a jakou mají tepelnou izolaci. Bolavým místem mohou být například stará plechová vrata, která generují velké tepelné ztráty. „Dnes už se dělají sekční rolovací vrata. Jde o profil, kdy jsou dva plechy oddělené polyuretanovou izolační pěnou. Takto jsou řešena všechna současná vrata do garáží i průmyslových hal. Ale jejich dobré provedení nestačí, v pořádku také musejí být různé těsnicí prvky – každá vrata musejí být doplněna izolačními lištami a když se zamezí profukování, tak úspory budou opravdu vysoké,“ upozorňuje Ferdus. Nejlepší podle něj je, pokud objekty dosáhnou pasivního nebo nulového standardu.
„Toho se dosahuje tak, že se použije třiceticentimetrová vrstva polystyrenu, ale to je zase drahé. Je třeba zvážit, co se ještě vyplatí. Jde o poměr investice vůči očekávaným provozním nákladům. Je ale možné dosáhnout takových úspor, že téměř nebude nutné topit. U dobře provedené izolace je možné snížit spotřebu na vytápění až téměř na nulu. K vytápění by dokonce mohly postačit zahřáté motory aut, které do servisu přijedou. To by ale vyžadovalo opravdu kvalitní zaizolování a vjezd se zmíněnou přechodovou komorou,“ dodává Ferdus.
Společnost Ferdus staví pro své potřeby nový výrobní a skladový objekt, na kterém se instaluje třiceticentimetrová izolace. „Je to kvůli tomu, že plyn asi prakticky už vůbec nebude. Budeme topit jen čerpadlem a fotovoltaikou. To všechno je náročné na investici i na provozní náklady. Ale nejlepší topení je to, které není nutné díky zateplení. Na energetickou náročnost se dříve nekladly vůbec žádné nároky, ale v budoucnu naopak ty nároky budou ještě větší než dnes,“ říká Ferdus. U jednoho ze starších objektů se chystá společnost předělat plynové topení na tepelné čerpadlo.
Celý článek si přečtěte v Pneurevue č.2/2022