Značení po novu

V roce 2009 nastartovala Evropská komise proces, který vyvrcholil v roce 2012 zavedením štítků informujících zákazníka o parametrech pneumatiky, kterou zvažuje koupit. Uplynulo šest let a EK předkládá nový návrh nařízení Evropské rady a parlamentu, týkající se štítkování pneumatik.

Ale pojďme popořádku. Evropská komise se všemožně snaží snížit ekologickou zátěž jednotlivých produktů na životní prostředí. Její hlavní směřování je zaměřené na redukci CO2, tedy plynu, který vyvolává skleníkový efekt. Pod drobnohledem je tak hlavně automobilová doprava, ačkoli její podíl na tvorbě tohoto plynu je relativně malý (přibližně 16 %).

Právě snaha snížit CO2 stála za expanzí naftových agregátů pro osobní vozidla, což ještě podpořila různá finanční zvýhodnění při nákupu automobilů vybavených takovým agregátem, která uvedli do praxe ve většině zemí západní Evropy. No a v mezičase si díky aféře Dieselgate, kterou spustil koncern Volkswagen, někdo vzpomněl, že naftový motor přece produkuje i jiné exhaláty, jako například oxidy dusíku (NOx) nebo pevné částice – a ty jsou na rozdíl od CO2 pro zdraví přímo škodlivé (karcinogeny). A následně tu dnes máme dieselovou paniku, ačkoli se naftové motory staly díky novým filtračním technologiím a přísnějším kontrolám výrazně čistšími.

Vraťme se však k tématu štítkování. Evropská komise si dala za cíl snížit emise CO2 také prostřednictvím pneumatik, a tak po vzoru spotřebičů zavedla i na pneumatiky povinné štítkování, které má spotřebitele upozornit na to, v jaké kategorii jízdních odporů se jím vybraná pneumatika pohybuje.

EK míní, člověk mění
Jenže tady se Evropská komise trochu přepočítala. Na štítek dala kromě údaje o valivém odporu také kategorii brzdění na mokrém povrchu a též hodnotu decibelů, tedy hlučnost, kterou daná pneumatika produkuje. Cílem bylo zaútočit na spořivého ducha řidičů, díky čemuž by se i na výrobce vyvinul tlak a ti by pak vyráběli stále ekologičtější pneumatiky. A nakonec, když se takto daly stlačit emise u osobních vozidel, proč by to nešlo i u pneumatik?

Zde ale nastal problém. Ten, kdo takto přemýšlel, nedomyslel jednu věc. Emise vozidel se totiž dařilo snižovat hlavně v předepsaném měřicím cyklu, kde pomohly stop/start systémy (které ale nijak nesníží spotřebu, když auto v reálu jezdí po dálnicích), delší převodové stupně (a také vícestupňové převodovky, které zase reálně tak zásadně spotřebu nesnižují) a celkové ladění vozidel, aby v normě NEDC (dnes už nahrazená normou WLTP) co nejlépe uspěly. Zde jen malý dodatek, který najdete v boxu „Podváděly automobilky?“ na předešlé straně.

U pneumatik je to ale o něco těžší. Pokud by se hodnotila jen kategorie valivého odporu, tak bychom měli za chvíli všechny pneumatiky s „áčkovým“ výsledkem. Jenže to by byla pneumatika tvrdá jako kolo železničního vagónu a její přilnavost k vozovce by byla velmi diskutabilní. Zkrátka dobrá pneumatika je směs správně namíchaných kompromisů, tak, aby měla při co nejvyšší míře ekologičnosti ještě přijatelné jízdní vlastnosti. A právě zde se ukázalo, že většina zákazníků žádá toto, spíše než snížený valivý odpor.

Nový návrh
Evropská komise na základě předcházejících období rozhodla, že bude dobré původní nařízení č. 1222/2009 nahradit novým. Hlavním důvodem této změny má být zlepšení informovanosti spotřebitele o parametrech jím kupované pneumatiky. To se týká především prodeje přes internet a reklamy na samotné pneumatiky, kde budou muset být povinně uvedeny parametry týkající se dané pneumatiky. Zde však vidím do budoucna jeden potencionální problém. Jedna a tatáž pneumatika totiž nemusí mít stejnou hodnotu valivého odporu pro všechny své rozměry, spíše tomu bývá naopak. Takže jaký štítek se bude v tomto případě uvádět?

Rozhodně je chvályhodné směřování ke sjednocení směrem k internetovému prodeji a též snaha o harmonizaci zkušeben, které testují jednotlivé parametry. Navíc nové štítky budou muset být kompletně uváděné i u kategorie C3 (nákladní vozidla). Dalším posunem směrem ke spotřebitelům je i fakt, že na štítku by se měly objevit informace o vhodnosti pneumatiky na sníh a led. Pro výkonnost při jízdě na sněhu už existuje vhodná zkouška a symbol, které budou součástí štítku. V současnosti probíhá vývoj zkoušky výkonnosti při jízdě na ledu a navrhuje se použít delegované pravomoci na budoucí uvedení tohoto parametru po dokončení zkušební normy.

Ukáží i výdrž?
Když už jsme se zmínili o nákladních pneumatikách, Evropská komise do budoucna počítá s tím, že se na štítcích bude zobrazovat i opotřebení a výdrž pneumatik. To by bylo zřejmě zajímavé hlavně pro dálkovou dopravu. Návrh počítá s tím, že se v budoucnu podaří navrhnout zkoušku, která bude umět verifikovat životnost pneumatik. Zde si ale podle našeho názoru komise ukousla příliš velké sousto. Stejně jako při reálné spotřebě vstupuje do opotřebení pneumatik mnoho proměnných, např. kvalita asfaltu, prostředí, kde se řidič pohybuje, jízdní styl řidiče či technický stav vozidla (nastavení geometrie atd.). Samozřejmě daný údaj bude sloužit jen k porovnání pneumatik z hlediska výdrže, takže deklarovaná životnost s tou reálnou se nebude vždy shodovat.

Každopádně z tohoto hlediska je určitě zajímavé, že na štítku budou informace, které mezi sebou korelují, takže při výběru bude souhrn těchto hodnot dávat ucelenou informaci o výkonech té které pneumatiky.

Celý článek si přečtěte v Pneu revue č. 2/2019

Související články

• K otázkám legislativy nových štítků
• Nařízení 2020/740 nahradí 1222/2009, co to přinese?
• Nové štítky od května
• Nový EU štítek se rýsuje
• Štítkování: pohled EU a ETRMA se liší