Povolování a utahování kovových matic

Z pohledu pneuservisních činností jedna z těch nejzákladnějších a dá se říct i nejjednodušších. Na začátku, po zvednutí vozidla, se povolí matice, resp. šrouby, které se vyskytují u osobních a dodávkových vozidel. Na konci, těsně před spuštěním vozidla ze zvedáku, se matice nebo šrouby utáhnou. V souvislosti s povolováním a utahováním matic a šroubů se hovoří o nářadí nazvaném povolovák/utahovák, s kontrolou dotažení zase o momentovém klíčí. Občas se na povolení přetažených matic na nákladních vozidlech použije násobič povolovacího momentu, na kontrolu případného povolení zase plastové ukazatele. V průběhu článku se podíváme ještě na další produkty a činnosti, spojené s povolováním a utahováním kolových matic a šroubů, které by se souhrnně mohly nazvat Fixace kol na osu vozidel.

Na tohle téma se často hovoří v souvislosti s povolenými maticemi a kutálejícími se koly po vozovkách i mimo ně. Pokud se tak stane, tak majitelé autodoprav, nebo jejich vedoucí pracovníci, hledají příčiny povolení matic, resp. prostředky k možnému zabránění těchto případů. V některých případech zase řeší opačný problém, a to nemožnost povolení přetažených matic. Stává se, že po defektu na pneumatice chce řidič zdemontovat kolo a namontovat rezervní, ale nemůže povolit matice pomocí ručního klíče a prodlužovací trubky. Poté je nucen zavolat asistenční službu, což především v zahraničí není nejlevnější záležitostí. Následně se diskutuje o optimálních utahovacích momentech, o kontrole jejich nastavení a také o kontrole řidiče po ujetí určité vzdálenosti od posledního utahování kolových matic. Z uvedeného textu vyplývá, že problémy se vykytují především u nákladních vozidel, na která se zaměříme především. Na závěr se ještě podíváme na povolování a utahování šroubů na kolech osobních vozidel.

Povolení matic   
Jak již bylo na začátku řečeno, po zvednutí vozidla se povolí matice. V minulosti jsme v článcích o servisních činnostech v nákladním pneuservisu uvedli různé varianty povolováků/utahováků. Pneumatické nebo elektrické, na vozíku nebo do ruky. Elektrické jsou vždy na vozíku, který výrazně odlehčuje obsluhujícímu mechanikovi, takže hmotnost nářadí nenese ve svých rukách. I pneumatické utahováky je možné připevnit na vozík, v běžné praxi se však drží v rukách. Obsluhující mechanici tvrdí, že je to tak rychlejší, ovšem za cenu držení těžkého vibrujícího nářadí v předklonu. Na povolování matic nákladních vozidel se používají utahováky s prodlouženou jednopalcovou hřídelí, a ty mají hmotnost kolem jedenácti kilogramů. Technici od výrobce pneumatického nářadí firmy Chicago Pneumatic se nad tím zamysleli a vyvinuli odlehčený typ pod označením CP 7782-6, který váží necelých osm kilogramů. Přitom dosahuje maximálního utahovacího momentu 2.100 Nm. Výše utahovacího, resp. povolovacího momentu, je důležitá především v případech, kdy je matice příliš přitažená. Elektrický povolovák/utahovák nemá, vzhledem k rázovému mechanismu se setrvačníkem, většinou problém s jejich povolením. Při použití pneumatických povolováků, které jsou někdy limitované přísunem množství tlakového vzduchu, se nemusí podařit povolení přetažené matice. Proto existují násobiče povolovacího momentu, nazývané také odtahovače matic, které pracují na principu zvetšení síly přes pastorky a ozubený věnec. Na trhu je např. odtahovač s převodovým poměrem 68:1. Je vhodný nejenom do kamenných pneuservisů, ale také do mobilních, popř. pro řidiče vozidel při výměně rezervního kola. Vlastní povolení matic se provádí po obvodu, s tím že doporučujeme jejich odkládání do připravené krabice nebo nádoby, aby nedošlo ke znečištění vnitřního závitu. Po povolení všech matic by nemělo nic bránit sejmutí kol z náboje vozidla.   

Po povolení kolo dolů        
Někdy se však nedaří kolo jednoduše sejmout dolů, U většiny současných vozidel jsou disky na náboji středěny přes středový otvor s minimální vůlí, řádově v desetinách milimetru. Tento způsob uchycení disku se označuje jako Typ M. V minimální mezeře mezi diskem a nábojem se může vytvořit rez a ta způsobí přilepení disku k náboji. Proto musí přijít do akce několikakilogramové kladivo. U tohoto řešení se nedoporučují údery do ráfku, ale do bočnice pneumatiky. Pokud nepomůže velké kladivo, tak musí nastoupit jiné metody.  V minulých článcích jsme o této problematice také psali a uvedli další možná řešení, jako je ježdění a rejdování s ručně dotaženými maticemi, popř. najíždění na překážku. Řešení možná v konci účinné, ale nebezpečné a navíc může dojít k poškození šroubů, které se musí poté vyměnit. Profesionálním řešením je použití hydraulických stlačovačů, které se rozlišují na dva typy. První z nich se rozepře mezi kola na jedné ose, druhý typ se umístí mezi kolo a rám vozidla. U obou typů se doporučuje stlačovat na více místech po obvodu, aby došlo k postupnému uvolnění rezavého spoje. Výhodou hydraulických stlačovačů je, že při tlaku 500 bar je vyvinuta síla až 10 tun. Po uvolnění disku z náboje je potřebné kolo sejmout dolů. Bez vynaložení přílišného úsilí se dá vykonat pomocí manipulačního vozíku, navíc se chrání závity šroubů.

Celý článek si přečtěte v Pneu revue č. 2/2013

Napsal: redakce

Související články

• Pneuservisní podnikání se ve Zdicích vydařilo
• Radši nezabrušovat
• Většina pneumatik je podhuštěných
• Síla odhodlání
• Statistika poruchovosti podle ADAC