Nižší valivý odpor nade vše?

V úsilí o snižování emisí CO2 majících neblahý vliv na celkové oteplování zemského klimatu hraje významnou roli snižování spotřeby pohonných hmot u silničních vozidel všeho druhu. Výrobci pneumatik proto zejména v poslední době zaměřují pozornost na...

V úsilí o snižování emisí CO2 majících neblahý vliv na celkové oteplování zemského klimatu hraje významnou roli snižování spotřeby pohonných hmot u silničních vozidel všeho druhu. Výrobci pneumatik proto zejména v poslední době zaměřují pozornost na snížení valivého odporu nových plášťů. Někdy je však význam tohoto aspektu přeceňován.

Tlak konkurence je tak silný, že si prakticky žádný významný světový výrobce pneumatik nedovolí nemít v nabídce pláště, u nichž by nepoukazoval na zvlášť nízký valivý odpor. Tak například korejský výrobce Hankook přichází nyní se svou ekologickou pneumatikou pro osobní automobily, která pod názvem „Enfren“ nabízí o 21 procent nižší valivý odpor než běžné pneumatiky. Tyto parametry, kvůli nimž se zvýší cena pláště zhruba o 6 procent, mají přinést asi dvouprocentní úsporu pohonných hmot. Pro srovnání: Pneumatika Michelin Energy Saver, u níž výrobce slibuje spotřebu paliva asi o 0,2 litru na 100 km nižší než u jiných srovnatelných pneumatik, přináší u vozu s průměrnou spotřebou 6 litrů na 100 km úsporu pohonných hmot asi 3,3 procenta.

Opatrně s procenty
Z uvedeného srovnání je zřejmé, že s údaji o procentuálních úsporách paliva a tím i emisí CO2 lze různě kouzlit a že pro jejich objektivní výpověď je vždy třeba dodat ještě řadu informací. Příkladem může být opět hodnota udávaná Michelinem a hovořící o úspoře 4 gramů CO2 na jeden kilometr jízdy. I když se o této hodnotě nepochybuje, s jejím procentuálním vyjádřením je to složitější. Vezmeme-li za základ běžný automobil VW Golf, pak i u něj existují velké rozdíly ve výší emisí CO2: u benzinových verzí se udávají hodnoty zhruba mezi 140 a 160 gramy na 1 km, u naftových mezi 120 a 145 gramy. U motoru s výší emisí 120 gramů představuje úspora čtyř gramů podíl 3,3 procenta, ale o motoru s emisemi 160 gramů na kilometr, je to již jen 2,5 procenta. Přesto se dá mluvit o značné úspoře emisí, jejíž plný význam se projeví až po vynásobení počtem aut, která s úspornými pneumatikami jezdí v Evropě či ve světě.

Ještě rozdílnější a – z hlediska procentuálních úspor emisí – chmurnější obrázek se ukáže, vezmeme-li za základ k porovnání velké vozy SUV, například Audi Q7. Tento vůz má emise CO2 mezi zhruba 240 a 320 gramy na kilometr – v závislosti na motorizaci. Pak nemusejí úspory dosahovat ani půldruhého procenta, ačkoliv oba zmíněné vozy mohou být vybaveny pneumatikami stejné konstrukce. Dalším, někdy jakoby opomíjeným aspektem majícím vliv na úspory paliva a tím i emisí CO2 je aerodynamický odpor vozů. Stejné pneumatiky mohou být obuty na stejně velkých vozech se stejně výkonnými motory a přesto jejich spotřeba je rozdílná. Připustíme-li, že vozy mají podvozky i převodovky stejné konstrukce a že i jejich hmotnost je stejná, pak za jejich různou spotřebou může být právě rozdílný aerodynamický odpor. To je třeba zohlednit: velká a často neforemná SUV mají rozhodně vyšší aerodynamický odpor Cx než běžné osobní automobily. Pro pneumatiky se podle směrnice Evropské komise připravuje značení, jež bude udávat hodnoty valivého odporu, přilnavosti resp. brzdných vlastností a hlučnosti. Neměly by mít podobné značení i automobily?

Se správným tlakem
Další nezanedbatelný vliv na spotřebu pohonných hmot a s ní opět i na množství emisí CO2 má správný tlak v pneumatikách. Často se poukazuje na jeho význam pro bezpečnou jízdu a pro vliv na opotřebování pneumatik. Přesto tím, co ovlivňuje nejvíce a soustavně, je právě spotřeba pohonných hmot. Čím nižší než předepsaný je tlak v pneumatikách, tím vyšší je nejen nebezpečí poškození pneumatiky a případně i nehody, ale také vyšší spotřeba paliva: při nižším tlaku v pneumatice se zvyšuje její styčná plocha s vozovkou a tím zvyšuje valivý odpor a v důsledku i spotřeba.
V zájmu řešení této situace se rozhodla Evropská unie pro další nařízení, které zavádí jako povinnou výbavu automobilů systém kontroly tlaku v pneumatikách. Vzorem pro toto nařízení byly USA, kde podobné pravidlo platí již od září 2007. V Evropě by mělo začít platit ve stejné době jako povinné značení pneumatik – od roku 2012 pro všechny nové modely a od roku 2014 pro všechny nové automobily registrované v EU. Evropská komise tentokrát vycházela ze svých průzkumů, jež ukázaly, že 64 procent osobních a více než 75 procent nákladních automobilů jezdí v EU na podhuštěných pneumatikách. Prvotním zájmem Evropské komise je zde zabránit možným dopravním nehodách, ale zájem na úspoře pohodných hmot a tím i snížení emisí CO2 je hned na druhém místě.

Celý článek si přečtěte v PR č. 2 / 09.