Nikdy se to nestalo a už je to tu zase.

„Příležitostí přibývá, když je člověk využije.“ Sun-c', Umění války.

Hlas lidu. Hlas boží

Na sofistikovaných trzích je nákladní pneumatika, která vydrží v tuhém provozu méně než 18 měsíců, považována za špatnou koupi bez ohledu na počáteční pořizovací náklady.

Na českém trhu je zbožím snů něco, co je nesmrtelné a za polovinu toho, co jsme platili v minulém století.

Proč jsme jiní?

A jsme jiní?

Bez chuti a bez naděje

Národní dopravci. Naši lidi. Proč nenakupují, když se my prodejci tak urputně snažíme?

Patrně nám chybějí psychologové, zaklínač, klauni a šamani. Kouči a hlavně koučky. Protože všechno je to v hlavě.

Na barometru nálad a pocitů vedených sdružením Česmad z ledna tohoto roku při výhledu na budoucí zakázky v mezinárodní automobilové přepravě se cítilo v zenové rovnováze pouze 40 % respondentů. Což je o 20 % méně než při loňském průzkumu kondiciometrů. V tuzemské přepravě je to ještě méně. Tam jsme na hrozivé jedné třetině vylekaných optimistů.

Pokud budeme výstražná podnikatelská tykadélka dopravců vážně vnímat jako první indikátor událostí příštích, nemá asi smysl zítra v pneumatikářských firmách a nákladních servisech vůbec zatápět.

Ale protože nám nechybí mimo pochyb a depresí neušlápnuté zrnko realismu, podívejme se na data a čísla.

Napoví.

Máme vůbec co nabídnout neviditelné tlapce trhu?

 

Pojďme se pochválit

Čeští nezávislí importéři nekoncernových nákladních pneumatik jsou šikovní kluci a holky. Asi.

Tam, kde zoufalci z řad kdekoho chtěli nakupovat plyn a páru v Kremlu napřímo v době, kdy je stále 60 % ruské populace bez přípojky a topí chvojím, vyrazili privátní gumaři odbojně do světa.

Důvod? Sankční balíčky č. 5 a 6 z jara a léta import všech ruských pneumatik na trh EU právem božím odstřelily.

Šipka dovozu z východu se energicky nasměrovala ještě východněji. Rychle a nekompromisně.

Máme data?

Máme!

Český statistický úřad, 1–12/2021 a 1–12/2022:

Import nákladních pneumatik v kusech:

 

Čína 31 tisíc 45 tisíc

Thajsko 41 tisíc 55 tisíc

Vietnam 8 tisíc 17 tisíc

Rusko 75 tisíc 24 tisíc

Celkem 155 tisíc 141 tisíc

 

Tato data a rychlý pohyb kormidlem pochopitelně klasické evropské výrobce nepotěší. Ani po ztrátě do té doby zásadního dodavatelského teritoria podnikaví cizáčtí konkurenti neztratili podporu nezávislých českých importérů, nasazení a objem.

Ani vášeň z dobrodružství a objevů v novém prostoru.

I když to není zadarmo a bez obrovského rizika.

Chtějí to? Mají to.

A je tady navíc ještě něco zajímavých nuancí.

 

Řekněte ta jména. Nestyďte se

Ruskému zboží koňéc.

A další?

Antidumping proti čínským nákladním pneumatikám zavedla EU v listopadu 2018. Na pět následujících let. Za tu dobu se podíl dovozu na trh EU z Číny snížil z 60 % na 10 %. Úspěch politiky EU?

Jednoznačným přínosem pro Evropu a planetu byl přesun výroby z čoudících ne-eko stavení do moderních nových továren do Thajska, Vietnamu nebo nově Kambodže. Kvalita je nesrovnatelně vyšší, sortiment a dezény jsou proevropské (ahoj Tomio), certifikace a vizualizace zboží na úrovni tiktok doby.

A hlavně – tito výrobci jsou přítulně proexportní.

Bonusem za odvahu importérů je extrémní snížení ceny za námořní přepravu na předcovidové hodnoty. Před rokem se jeden 40stopý HC kontejner přepravoval do evropského přístavu z Asie za 14 tisíc dolarů. Dnes jsme na sedmině této částky. I níže.

Což pomohlo importu čínského i nečínského zboží a rychlé náhradě za dvě zavržené ruské značky.

Nemyslím si, že antidumping bude na podzim 2023 zrušen do nuly.

Už z reakce Evropské komise na rozhodnutí Mezinárodního soudu v kauze dvacítky rozzuřených čínských značek vyplývá, že díky sporné metodice výpočtu antidumpingu se sice případ od případu kverulantům sníží po přezkoumání a zveřejnění oficiálního výroku antidumpingová cla o nějaké euro, ale to je vše, co mohou protestanti pro sebe zpětně získat.

Ovšem čekejme i odvrácenou stranu.

Čeští dovozci musí vložit významné investice, čas a energii do uvedení na tuzemský trh nových zatím neprobádaných značek tam, kde je velkoobchod konzervativní, citelně xenofobní a k novinkám nevrlý.

A kolik těch nových exotických jmen na truchlivém nenaladěném trhu ještě přibude.

Máme na to?

A jsou jiné varianty?

 

Stará dobrá Evropa

Nálada na začátku roku minulého byla u koncernových výrobců stejně jako u našich dopravců opravdu výtečná. Ach, jak je to už dávno.

Kvartální zvýšení kusových prodejů byla na úrovni celoevropských dvojciferných čísel. A na našem trhu pocitově ještě vyšší.

Byli jsme po covidové zatuchlině opravdu very optimistic. Dokud Rus do toho našeho rozjímání nezabořil krvavé vidle. A ve čtvrtletí posledním 2022 byla Evropa v prodeji svých nákladních pneumatik kusově opět na –8 %. Celoročně byl kontinentální koncernový růst skoro zero. Čili nic.

Ale toho společného budovatelského úsilí a pachtění!

Bylo to milé.

A dnes?

Smlouvání, domlouvání a oprašování skladových zásob u velkoobchodů a na servisech jen s velmi neutrálními komentáři zástupců koncernů.

Co mají chudáci dělat.

Jejich roční realizační plány byly splněny a hlavně finanční ředitelé koncernů přebývali v nekonečném rauši.

Takovou vlnu akceptovaného zvyšování cen a objemů na skladech velkoobchodů ani velcí tlustí prošedivělí veteráni nepamatují.

Byla to ryzí karnevalová jízda.

Kdo to zaplatí?

V předválečné vřavě se na korunu nehledí a nikdo netušil, kolik že čeho bude skutečně ještě k prodeji a přežití potřebovat.

Musíme mít ty zásoby, mámo!

Nemusíme.

Kde ty zdroje jsou…

Co covid nakousl, to ruská agrese uhryzla.

Během tří roků došlo ve výrobě a zabezpečení surovin na globálním trhu k takovým revolučním změnám, že už ani sféra prodeje a marketingu se nemůže vyvíjet evolučně.

Pokud jde o suroviny, v odvětví probíhá kompletní přestavba předešlého nešetřivého dodavatelského řetězce na udržitelnější materiály a oběhový dodavatelský ocásek se záměrem zcela vyloučit ta ošklivá fosilní paliva z hodnotového řetězce.

Bude to dřít a skřípat.

Výroba nuceně a bolestivě přechází z modelu „supply-push“, kdy továrny vyrábějí miliony pneumatik a poptávka spotřebitelů a vozových parků je ukojována z nekonečných a dnes nebezpečných zásob, k obchodnímu modelu „demand-pull“.

Objem zásob je minimalizován a výroba se řídí pouze podle aktuální poptávky fleetů a obchodu.

Nemáš? Počkáš. Ale nedlužíš.

To vyžaduje již zcela jiné myšlení na všech úrovních rozhodování pro nákup surovin, výroby i logistiky.

A hlavně – pevnou ruku a nervy těch, kdo objednává.

A také jiné lidi, ty mlčenlivé soudruhy.

Tato práce už nebude pro nás.

Pro starý.

Koudelkův kondiciogram, part I

2021. Vcelku již zapomenutý dobrý covidový rok. Živnostníci v tíživé depresi, ale servisy a velkoobchody pneumatik jely naplno.

Koncerny v systému ETRMA dokázaly bez ohledu na lockdowny v režimu vypnuto a zapnuto vnutit našim velkoobchodům a dopravcům 219 tisíc nákladních pneumatik. Bez ohledu na rozkolísanost ekonomiky.

A to byly utlumeny dodávky v samém závěru roku tak, že trh žil v omylu, že je nedozásoben, podvyživen, a žádal víc a ještě a znova.

2022. Volání davu bylo vyslyšeno. Koncerny končí rok s rekordním výsledkem 242 tisíc kusů do Čech dodaných nákladních pneumatik a opětovným utlumením dodávek v posledním čtvrtletím. 

Větších rekordů netřeba?

Nebo si nechtěly kazit normy a budoucí indexované plány?

No a co?

Většinová čtenářská reakce v tomto místě textu může být právě tato: a co my s tím?

Nějaká ta Amerika je daleko, do Číny lodí nejedu, Brusel jsou kokosy a kaučukové plantáže jsou mi fakt ukradené.

Tak dobrá.

Když daleko, tak daleko.

Naše ekonomika je přímo závislá na trhu EU a výkonu Německa. Tento rok se očekává ekonomický růst v EU v desetinách procenta a v Německu ty desetiny budou spíše záporné.

Takže otřesený náladový potenciometr Česmadu není utopií. Doma nás dusí inflace a ČNB zatím nevypadá na to, že by jí těch očekávaných inflačních 11 % v letošním roce vadilo.

Raději bych zvedl úrokovou sazbu, než pálit měnu.

Silná koruna sice pomůže importérům a spotřebě, ale oholí příjmy exportérů, ze kterých tradičně všichni nepřiznaně sosáme.

A navíc – my přece neválčíme. Že ne?

Koudelkův kondiciogram, part II

Probuzení.

Kocovina.

Koncernových nákladních pneumatik se podle dat ETRMA prodalo v České republice v lednu 2023 o 50 % méně než v lednu předchozího roku. Na paralelním slovenském trhu to bylo mínus 45 %.

Co to znamená?

Nic.

A také všechno.

Velikost toho nic pochopíme až poslední den tohoto roku.

A to celé všechno má objektivní kořeny v nás samotných. Žádný evropský trh nákladních pneumatik nebyl tak nasycen ruským zbožím tak jako trh český a slovenský.

Nikde jinde během několika dnů a týdnů minulého roku nevzniklo nečekaně tak obrovské okno příležitostí pro koncerny, které se předpokládanou tržní díru po ruské Kamě a Cordiantu snažily zaplnit vlastními značkami ve zvýšeném objemu.

A nikde jinde nezávislí dovozci a velkoobchody nebyli nuceni Kamu a Cordiant nahradit extrémně rychle alternativním zbožím. Prakticky v totožném objemu.

A to vše v době, kdy dopravci ztrácejí garanci budoucích zakázek a zima je abnormálně teplá. Nemusejí přezouvat.

Trh je přesycen. Sklady plné. Koncerny netuší, zda zlevnit či zdražit.

Orientální značky se pohupují v námořních kontejnerech a těší se na přístavní molo v Hamburku nebo Antverpách. Nebo v Klajpedě.

V životě jsem neviděl tolik frustrovaných bezradných dospělých obchodníků.

Kdo vydrží, přežije.

A kdo vydrží?

Kdo vyhraje?

 

Klapzubova jedenáctka

Jediným marketingovým nástrojem trhů nákladních pneumatik je a bude cena. Zatím. A dlouho ještě.

Ano? Jistě.

Rádi měříme u jednotlivých značek spotřebu PHM a kocháme se nízkým valivým odporem. Srovnáváme životnost v najetých kilometrech a násobnou protektorovatelnost.

A pak to kdysi kouzelné slovo. Tradice. Síla jména. A historie.

Ale je to i proto, abychom dokázali očekávané přiměřené spotřební vlastnosti a kvalitu u levných pneumatik. U značek, o jejichž existenci širší veřejnost neměla ještě minulý rok tušení.

Vliv a objem prémiových značek se bude snižovat ve prospěch druhé ligy. A zároveň nahoru budou šplhat a pronikat borci z lokálních přeborů s ambicemi hrát mezinárodní poháry.

Fikce?

Kdepak.

Nikdy se to nestalo a už je to tu zase.

Autor: Shambo
Ilustrace: Mr. Kriss