Co série, to originál
Se stroji z Číny a podobných destinací osobní zkušenosti nemáme, ale mohu pouze tlumočit zkušenosti z terénu od zákazníků – uživatelů těchto strojů. První problém je absolutní nepřehlednost ve výrobcích těchto zařízení. Každý prodejce tvrdí, že...
Se stroji z Číny a podobných destinací osobní zkušenosti nemáme, ale mohu pouze tlumočit zkušenosti z terénu od zákazníků – uživatelů těchto strojů. První problém je absolutní nepřehlednost ve výrobcích těchto zařízení. Každý prodejce tvrdí, že právě jeho čínské stroje jsou ty nejlepší, které dálnovýchodní trh může nabídnout. K tématu to napsal ing. Petr Findejs ze sdružení S4TS. Z jeho dopisu dále vybíráme:
Pravda je taková, že všichni ty stroje zkouší. Pokud neprojdou testem kvality – tj. už fakt, že se vůbec nedají smontovat - zkusí jiného výrobce. Na čínském trhu je jich dost a vznikají a zanikají velmi rychle. Z toho vyplývá další problém, a to jsou náhradní díly. Dle zkušeností dovozců z Číny (i když to nikdy přímo nepřiznají) je, co výrobní série, to originál. V takové situaci je velmi těžké si vytvořit alespoň základní zásobu náhradních dílů a řešit problémy zákazníků způsobem běžným u evropských výrobců. V praxi to znamená to, že buď dovozce nechá část zásilky na náhradní díly (při pořizovací ceně stroje v řádech stovek USD to není takové finanční zatížení), nebo zákazníkovi v případě poruchy mění stroj za stroj nový obdobných parametrů.
Podle zákazníků, kteří čínské stroje ať už koupili, nebo je „dostali“ jako bonus za odběr autodílů, je ve většině případů užitná hodnota velmi problematická. Pokud se jedná o zákazníka, který zouval pneumatiky ručně nebo je vozil do pneuservisu, pak si většinou nestěžuje, protože nemá srovnání. Vidí pouze nízkou pořizovací cenu a fakt, že mu nové stroje v lepším případě přezují a vyváží kola běžných vozů. Pokud už zákazník má možnost srovnání se stroji evropskými, v drtivé většině případů přiznává, že udělal s pořízením levné Číny chybu a strojů se snaží zbavit. Nejčastější výhrady jsou k tuhosti strojů (při přezouvání tvrdších pneu se kroutí), síle upnutí (upínací válce nemají dostatečnou sílu k tomu, aby se kola na nich neprotáčela) a tvaru pracovních palců (v extrémních případech skutečně poškozují ráfky). Co se týče vyvažovaček, pak téměř ve 100% jsou špatně dílensky zpracované upínací příruby a rychloupínací matice (nesedí závity, z rychloupínacích matic se sypou ocelové piliny atd.), s tím nedílně souvisí také přesnost vyvážení. Tvrdé ovládání kláves někomu s těžkou rukou může vyhovovat, ovšem s komfortem obsluhy to nemá nic společného. A mají další „kosmetické“ závady.
Čínské stroje mají jistě svoje zastánce, ale dle mých zkušeností jsou především z řad neautorizovaných dílen, ani si netroufám napsat pneuservisů. Pro jejich činnost výše popsaná kvalita jistě postačí.
