EDITORIAL

V poslední době se v souvislosti s pneumatikářskou branží hovoří o tzv. komodizaci odvětví. Co to znamená? Pneumatika se podle této teorie stává kusovým zbožím, komoditou, u něhož už nehraje žádnou roli značka, země původu, technická vyspělost či...

V poslední době se v souvislosti s pneumatikářskou branží hovoří o tzv. komodizaci odvětví. Co to znamená? Pneumatika se podle této teorie stává kusovým zbožím, komoditou, u něhož už nehraje žádnou roli značka, země původu, technická vyspělost či kvalita. Je to spotřební zboží bez identity, beze jména, bez osobitosti a rozdílů. Hmota zpracovaná účelově do určitého tvaru, nivelizovaná ve svých vlastnostech a kvalitě.

Ke smůle odvětví na tom určitě něco je. V některých prospektech a katalozích již najdete místo značky či pojmenování dezénu jenom rozměr a označení „no name“. A nemusíte kvůli tomu létat do zámoří (kde je to již naprosto běžné). Český zákazník si podle všelijakých průzkumů ještě poměrně hodně zakládá na značkách, ovšem jeho západoevropský protějšek je obecně vůči tomuto fenoménu již poměrně vlažný.

Pro pneumatikáře to není vůbec dobrá zpráva. Pokud to chceme změnit, musíme pátrat po příčinách. Bohužel, možnosti intervence jsou poměrně omezené, a to i pro silné a mocné výrobce. Prvním, již zmíněným důvodem je obecný odklon od značek. Týká se to všeho spotřebního zboží od ponožek až po elektroniku. Dalším důvodem je cenová džungle, která na evropském trhu vládne. Dokud se nesjednotí daně, bude tu existovat prostor pro všechny ty typy obchodů, honosně nazývané reexporty, switche, trading – ve své podstatě však nic jiného než účelové překupnictví. Možnosti výrobců intervenovat jsou minimální. Jejich vliv na obchod je stále menší, a tak není divu, že někteří přistupují i k dříve nevídaným aktivitám, jako je zakládání vlastních maloobchodních sítí. Dříve výrobci kontrolované toky zboží se dnes rozlévají do nepřehledných proudů, které pomalu plují Evropou a zastavují se tam, kde se momentálně spáruje nabídka s poptávkou. Sklady s milionovou kapacitou v Antverpách či Rotterdamu jsou plněny dílem z evropských továren, dílen z lodí, jež v dobách Konstantina Biebla dovážely čaj a kávu, ale dnes, jak to vypadá, hlavně pneumatiky. A nedá mi to, aby připomenul, že ke komodizaci odvětví přispívají i sami výrobci, když vědomě nebo s tichým souhlasem prodávají sto let budované značky v supermarketech.

V tomto čísle přinášíme sérii článků, která vyvrací přeměnu pneumatiky v uniformní komoditu – nahlédnutím za kulisy oddělení výzkumu, vývoje a testování firem Bridgestone, Goodyear a Michelin. I vy dealeři můžete přispět k tomu, aby v očích zákazníků pneumatiky nesplývaly do jedné hromady pryže. Tím, že jim budete vysvětlovat, jak miliony investované do výzkumu a vývoje dělají rozdíl. Snad vám k argumentaci pomůžou i zmíněné články.

Udělejte si čas na přečtení prvního letošního čísla Pneu revue, protože Vám jistě přinese mnoho inspirace a námětů k přemýšlení.

Úspěšné prodeje na jaře 2006 Vám přeje

Martin Mensa
vydavatel