Dražba kalendáře Pirelli 7. prosince

Kalendář Pirelli 2024 od Prince Gyasiho, který byl ve středu 6. prosince ředstaven v Praze, nese název Timeless a oslavuje lidi, kteří podle něj zde zanechali výraznou stopu a jsou předurčeni inspirovat budoucí generace. Jako každý rok, v Čechách bude jeden výtisk vydražen a výtěžek pomůže tam, kde je to potřeba. Aukce proběhne 7. prosince.

Dražba kalendáře Pirelli se uskuteční v České republice již po dvacáté čtvrté a jeho prostřednictvím se už vybralo 4 640 329 korun českých.  „Každý rok byl její výtěžek věnován Masarykovu onkologickému ústavu v Brně, který patří ke špičce ve svém oboru nejen v ČR, ale i v zahraničí. Nejinak tomu je i tentokrát,“ říká Zdeněk Vacl z Pirelli.  V minulých letech byly finanční prostředky využity například na rozvoj oddělení magnetické rezonance či na nákup kryochirurgické jednotky, s jejíž pomocí se léčí i rakovina kůže.

„Nadčasovými se nerodíme, ale stáváme se jimi,“ říká ghanský vizuální umělec a vysvětluje, že jeho objekty fotografované v živých barvách a ostrých kontrastech, které ho proslavily, jsou pro něj „jako superhrdinové, ale zároveň důvěrně známými“.

Prince Gyasi je posledním z řady 39 umělců, kteří vytvářeli kalendář Pirelli. Jeho dílo je padesátou edicí v šedesátileté historii kalendáře, tedy od roku 1964 do roku 2024 – s přihlédnutím k létům, kdy kalendář nebyl vydáván.

Kalendář Pirelli podle Prince Gyasiho
Když Prince Gyasi dostal zakázku na kalendář Pirelli pro rok 2024, začal uvažovat o tom, koho by v něm chtěl mít a co pro něj tito lidé představují, přičemž vycházel ze svého vlastního pocitu sounáležitosti k západoafrické komunitě. V případě jednoho z nejmladších umělců, který kdy byl k účasti na kalendáři přizván, to znamenalo vrátit se do dětství a přemýšlet o lidech, kteří ho během 28 let jeho života inspirovali.

Stal se z toho příběh o tom, co v umělcových očích dělá lidi „nadčasovými“ – Gyasi věří, že jde především o vytrvalost a poctivost. O supermodelce Naomi Campbellové, která se v kalendáři objevuje pod titulem „Time Stopper“, říká: „Když se podíváte na osobnosti jako Naomi – nepatří do mé generace, přesto je i naší ikonou. Něco takového se může stát jen tehdy, když jste opravdu oddaní své práci.“

Pro kalendář ghanský umělec tyto myšlenky vyložil v manifestu věnovaném „těm, kteří chtějí být nadčasoví“. Jeho cílem je povzbudit lidi, především ty mladé, aby se učili, tvořili, a tím sami sebe inspirovali. „Doufám, že jim dám najevo, že mohou dělat, cokoli chtějí, pokud se do toho pustí a budou dostatečně důslední,“ vysvětluje.

Obsazení
„Všichni fotografovaní dokázali poznat své schopnosti a prosadit se. Našli svou sílu a změnili vlastní osud. To je to, co znamená být nadčasový. Lidé, kteří představují výzvu, nejdou s tím, co si společnost myslí, nejsou ovlivněni věkem, slávou ani penězi a rozvíjejí svůj vlastní talent autentickým způsobem. Dělají věci, které se mnohým zdají výjimečné, ale pro ně jsou normální. Aniž by byli středem pozornosti, mohou ve svých oborech měnit narativ nebo dělat úplně něco jiného, a tím inspirovat další lidi.“

V kalendáři najdeme fotografii Jeho Veličenstva Otumfua Osei Tutu II., krále historické západoafrické říše Asante, a jeho královské delegace v paláci Manhyia pod názvem „Royalty“. Americká herečka Angela Bassettová představuje „Altruistku“, spisovatelka Margot Lee Shetterlyová a básnířka Amanda Gormanová jsou „Plánem“ a současný ghanský umělec Amoako Boafo je „Vyvoleným“.

Gyasi věnoval měsíc sám sobě v „Detailech“. Na obálku – a zároveň pro jeden z měsíců – byl vybrán obrázek „Studijního“ mladíka Gyasiho, kterého představuje dětský model Abul Faid Yussif.

Na zářivě tyrkysovém pozadí si Yussif hraje s miniaturami předmětů, které se objevují na stránkách kalendáře – klíčem, který drží Bassettová, částí hodin ze setu Campbellové, růžovými žebříky, po kterých šplhá Gorman, modrým kufrem, který nese „čestný muž“, herec, režisér, DJ a producent Idris Elba.

Globální superhvězda a herečka Tiwa Savage představuje „Odolnost“ spisovatel, režisér a producent Jeymes Samuel je „Vizionář“, podnikatel a bývalý fotbalista Marcel Desailly je „Focus“ a zpěvačka, umělkyně a herečka Teyana Taylor je „Budoucnost vpřed“.

Focení
Gyasi pečlivě plánuje každý svůj záběr a komponuje snímky, které připomínají spíše malbu než fotografii. Pečlivě vybírá jednotlivé osoby, rozvíjí myšlenku scénografie a nakreslí ji, než se vytvoří rendery a postaví kulisy. Pro focení kalendáře tento proces zahrnoval vytvoření různorodých prvků, od tajícího orloje po obří červené srdce. „Všechno je hotové předem. Člověk musí vždy mít v záloze plán B, nerad ale dělám věci jen v danou chvíli, protože to mi připadá trochu chaotické.“

Po jednom focení v Londýně se Gyasi rozhodl to další realizovat v Ghaně, a to se záměrem představit kulturu a přírodní zdroje své země. „Ghana je zvláštní země,“ vysvětluje. „Je to vstupní brána do Afriky, kde najdete všechno – kakao, zlato, bauxit, ropu... Chtěl jsem tam přivést společnost Pirelli a prostřednictvím kalendáře, který přetrvá navždy, odhalit nový svět a možná i vytvořit nové příležitosti pro rozvoj.“

„Po Botswaně, kde se fotil kalendář Pirelli 2008, je krásné vydat se do další africké země, objevit její kulturu a setkat se s tamními lidmi. Jde o nejklidnější zemi v Africe. Myslím, že je to výjimečné místo, a když tam přijedete, pocítíte jeho energii. Bylo inspirativní fotit přímo na místě a mít možnost zprostředkovat, jak tato země funguje.“

Prince Gyasi
Ačkoli Gyasi v začátcích experimentoval s fotoaparáty, zjistil, že nejlepší způsob, jak zachytit některé z prvních snímků, je chytrý telefon. Fotografoval mladé lidi v chudé čtvrti Jamestown, kde se narodila jeho matka a kde pak založil neziskovou vzdělávací organizaci Boxed Kids. Jeho snímky vyprávějí vizuální příběhy, které zachycují atmosféru a živost této komunity a představují tradice západní Afriky. Klíčovým prvkem Gyasiho tvorby je barva. Na svých snímcích používá jasné blokové barvy a výrazný kontrast, často vedle fotografovaných lidí staví zářivě červenou, modrou nebo růžovou. Jeho odvážná estetika předkládá divákům hyperbarevnou realitu, která je někdy digitálně vylepšená a odráží umělcovy zážitky ze světa, filtrované prostřednictvím neurologického fenoménu synestézie. Vzniká tak netradiční souhra smyslů, takže někdo může „ochutnat“ tvar nebo „slyšet“ barvu. U Gyasiho tento jev způsobuje, že si slova spojuje s barvami. Svou práci považuje za „terapii barvami“ a věří, že zrovna ony mohou mít pozitivní vliv na duševní zdraví a štěstí lidí.