Pneurevue.cz » Aktuality » Průmysl » Bez farmáře to nepůjde, traktor možná zmizí
Převezmou práci na poli již brzy roboti? Nahradí inteligentní stroje traktory, kombajny atd.? A jakou roli hrají pro zemědělství zítřka chytré senzory tlaku pneumatik? V následujícím rozhovoru s odborníkem na robotiku profesorem Arnem Ruckelshausenem z univerzity v Osnabrücku (SRN) přinášíme odpovědi na některé z těchto otázek, které však navozují další.
Prof. Dr. Arno Ruckelshausen je jeden z nejrenomovanějších expertů na robotiku v oblasti zemědělství. Jakožto promovaný fyzik zkoumá na vysoké škole v Osnabrücku zejména zobrazovací senzoriku a autonomně jezdící a pracující polní roboty pro zemědělství budoucnosti – např. polního robota BoniRob. Aktuálně vzniká pod označením „Agro-Technicum“ moderní infrastruktura pro vývoj inovativních technologií pro zemědělství, jako třeba pro polní robotiku.
V listopadu minulého roku proběhl v Hannoveru veletrh Agritechnica, přední evropská akce svého druhu. Již během přípravy veletrhu bylo hodně slyšet o „big data“, umělé inteligenci, cloud computingu a senzorice v zemědělství. Budou zemědělci již brzy muset pro svážení sklizně absolvovat studium informatiky?
Postřeh je správný – avšak závěr nikoli. Když pohlédneme na inovace, jež byly v posledních deseti letech na Agritechnice představeny, zjistíme, že míra inovace se skutečně stále více přesunuje směrem k elektronice, informatice, senzorice. Secí, sklízecí nebo krmné stroje jsou digitálně modernizovány. Jsou propojovány s informačními sítěmi a pracují stále více automaticky. V podstatě agrární technologie přebírá vůdcovskou funkci pro ostatní výrobní průmysl. Průmyslové aplikace jsou dnes například již často propojené, stroje však po výrobních závodech většinou nejezdí. V zemědělství jsou stroje naopak mobilní, a to za obtížných podmínek a ve venkovním nasazení. V automobilovém průmyslu je téma „autonomní jízdy“ důležitý trend, v zemědělství k tomu však navíc ještě přichází autonomní práce. A to je úplně jiná liga. Podniky a výzkumná zařízení vyvíjejí autonomně jezdící pracovní stroje, které samostatně sejí a sklízejí. Musí však zemědělec pro sklízení kukuřice vykázat studium informatiky? Ne, stejně tak jako uživatel chytrého telefonu nemusí být expertem přes algoritmy, aby rozesílal zprávy přes WhatsApp. Rozhodující je vyvíjet systémy, které jsou komfortní pro uživatele, a v sektoru zemědělství skýtají mnohá vylepšení.
Prožíváme tedy právě vznik zemědělství 4.0? Digitálně vylepšené zemědělství s inteligentní a propojenou infrastrukturou?
Zemědělství 4.0 již existuje a jsme dokonce už o krok dále než průmysl 4.0. V zemědělství se v podstatě již dnes používají propojené, především však mobilní výrobní závody na kolech. Akorát se taková továrna nazývá např. kombajn. Úkol je, učinit komplexní pracovní postupy ekonomičtějšími a ekologičtějšími prostřednictvím digitálních transformačních procesů. Mobilní pracovní postupy na poli jsou vystaveny různým „poruchovým“ veličinám: dešti, bouřkám nebo sněhu, zem je nerovná, bahnitá nebo naprosto vyprahlá. To jsou ohromné výzvy pro robustnost použitých technologií.
V zemědělském sektoru se stejně jako v automobilovém průmyslu pohybuje mnoho startupů. Na Agritechnice zařídili v pavilónu číslo 11 zvláštní „Agrifuture Lab“ pro prezentaci digitálních inovací mladých podniků.
Náš obor je v pohybu. Založili jsme zde v okolí Osnabrücku právě „Silicon-Valley“ zemědělské techniky, sdružení „Agrotech-Valley“ s podniky zabývajícími se zemědělskou technikou, vědeckými zařízeními, hospodářskou podporou a startupy. Všichni účastníci mají stejný cíl: podílet se na vytváření ekologicky, ekonomicky a sociálně udržitelného zemědělství. Je zde cítit velký entuziasmus. Mladí podnikatelé a vědci přinášejí ohromnou míru kreativity a dynamiky. Informatici a experti na umělou inteligenci objevují zemědělství jako napínavou oblast budoucích výzev pro vývoj.(...)
Celý rozhovor si přečtěte v Pneu revue č. 1/2020