Zlaté pneumatiky, že potřebují servis

Těsně před uzávěrkou jsme si povídali s Petrem Procházkou ze společnosti Pneu Procházka s.r.o., která patří dlouhodobě k předním hráčům nejen na pražském pneuservisním trhu. K této roli ji předurčuje čtveřice velkokapacitních, špičkově vybavených provozoven na strategických místech Prahy, skladové prostory v Dobrovízi u Prahy nedaleko letiště, zkušenosti s podnikáním nasbírané za tři dekády a v neposlední řadě neotřelý přístup, založený na umírněnosti, nepodléhání módním trendům a zapojení „selského rozumu“ místo excelových tabulek a „vědeckých přístupů“.

Datum setkání 3. března již vybízelo ke zhodnocení zimní sezony, neboť nikdo už v této chvíli nepochyboval, že zima prostě letos nepřijde. Tu astronomickou sice vymazat nemůžeme, ale každý asi souhlasí, že to byla zima prazvláštní. „Do konce prosince zimní sezona probíhala vcelku normálně, zvrat přišel až v lednu a v únoru, kdy lidi přestaly pneumatiky zajímat. Letos úplně vymizela skupina řidičů, kteří na podzim přezouvají na 4 či 5 mm a v průběhu zimy – obvykle před odjezdem na hory – přijedou pro nové pneumatiky. Trh se tak sice propadl o nějakých 30 % oproti jiným zimám, ale já v tom zas takovou tragédii nevidím. Je to pouze odklad poptávky a ti, kteří nákup letos nezrealizovali, ho prostě uskuteční letos na podzim. Jedná se o přirozenou korekci, kterou způsobilo počasí, ale v delším horizontu se prodá úplně stejně pneumatik jako v jiných letech,“ míní Petr Procházka.

Větší sklady a nové dílenské vybavení
Se začátkem března je už v dohledu jarní sezona, jak říká spolumajitel firmy, první „odvážlivci“ přijíždějí 15. března. Na nápor je firma dobře připravena, ale v praxi to znamená nikdy nekončící proces vyhodnocování stavu a akceschopnosti provozoven, jejich vybavení a skladových kapacit. „Momentálně hlavně rozšiřujeme sklady a modernizujeme servisy,“ říká Petr Procházka a na telefonu ukazuje fotografii zmodernizovaného interiéru pneuservisu v Čakovicích. „Nové podlahy, vrata, stroje a pár dalších věcí a rázem jste na šesti milionech,“ dodává. Paralelně probíhá přístavba skladu v Dobrovízi, jehož kapacita se zdvojnásobí. A na pražském Chodově, kde probíhal náš rozhovor, firma loni obnovila fasádu, takže provozovna postavená na místě někdejší rozvodny tepla opět září novotou. „Taková je prostě doba, lidé jsou stále náročnější, chtějí, aby kolem všeho bylo i trochu toho cirkusu. Je to podobné jako restaurace, kde hosté vidí do kuchyně, sledují kuchaře v nažehlených úborech, vidí všechny ty naleštěné pánve a kastroly. A i v pneuservisu se chtějí cítit dobře a mít pocit, že jsou důležití,“ zdůvodňuje Petr Procházka nekonečné investice do exteriérů i interiérů prodejen.

Znát svoji cenu
Pomalu se dostáváme k tomu, co nejvíce trápí podnikatele v pneuservisu a kudy vede cesta když ne k prosperitě, tak alespoň k přežití. Každý pneuservis není v Praze nebo v jiném velkoměstě, takže radit malým venkovským provozovnám, aby si pořídily kávovar za třicet tisíc, je asi bezpředmětné. „Myslím si ale, že každý si může zamést, vytřít podlahu a uklidit okolí, už to znamená hodně,“ míní Petr Procházka. A dodává, že každý pneuservis bez ohledu na velikost by měl mít pneumatiky vystavené. Je úplně něco jiného ukázat zákazníkovi pneumatiku „in natura“, než mu ji ukazovat v umaštěném katalogu.

Jenže problémy dnešního pneuservisu jsou daleko hlubší a komplexnější, o tom není pochyb. I zavedené a úspěšné firmy s tradicí sahající do 90. let si musely zvyknout na to, že marže z prodeje pneumatik klesly na minimum, a jiné už to asi nebude. Jak tedy z této situace ven? Petr Procházka si myslí, že jedinou jistou cestou je orientace na služby. „Měly bychom si všichni uvědomit, že naše síla a přidaná hodnota nespočívá v tom, že dokážeme nabídnout pneumatiku o pár procent levněji než soused, ale pouze a jedině v servisu. Měli bychom být vlastně vděční, že pneumatika se bez servisu neobejde a že ho můžeme dělat. Já říkám, že pneumatiky jsou ještě zlaté. Když si dnes koupíte televizi, nikoho k tomu nepotřebujete. Prostě si ji pověsíte na zeď, zapnete a všechno se nastaví a naladí samo. Ale bez servisu pneumatik se nikdo neobejde. Potřebujete lidi, vybavení, je to dřina zvedat kolo třeba pro ,x-pětku‘, která váží 46 kilo. Myslím si, že práce je a bude dost, máme tu 5 milionů aut a každé potřebuje pneuservis. Stačí nám každému podle velikosti firmy několik set nebo tisíc z nich. Musíme ale znát svoji cenu, dělat věci dobře a také umět říct NE.“

A dělat věci dobře dnes znamená mít kvalitní lidi, s nimiž musíte jednat slušně a dobře je zaplatit. „I když nouze o zaměstnance už není taková jako v nejkritičtější době před dvěma lety, udržet pohromadě dobře fungující tým je stále velmi těžké. Pokud si nemůžete dovolit své lidi zaplatit, něco děláte špatně a je asi lepší to zabalit,“ myslí si Petr Procházka. Současně je přesvědčen, že lidé jsou dnes ochotni si za kvalitní práci a post prioritního zákazníka připlatit, jen se toho nebát. „My jednoznačně rozlišujeme mezi stálými zákazníky, kterým dáváme pocítit, že mají vždy přednost, že si jich vážíme, že jim poskytujeme slevy a další výhody. A těmi, kteří si vozí pneumatiky v kufru. Ty obsloužíme za plnou cenu, bez možnosti uskladnění pneumatik a pokud přijedou v sezoně, je možné, že je neobsloužíme vůbec.“

S internetem lze bojovat
Pro pneuservis hraje podle Petra Procházky i skutečnost, že v minulém roce došlo k dvojcifernému poklesu internetových prodejů pneumatik a tento trend bude pravděpodobně dále pokračovat. „Ono se ukázalo, že to lze udržet jen za cenu obrovských investic do reklamy. Jakmile v tom polevíte, ten systém se zhroutí. Své sehrála i rostoucí cena dopravy a problémy s logistikou. Dnes jsme podle mého názoru už-už na hranici cenové výhody internetu, myslím, že to dnes dělá tak 600 Kč na sadě. To je při započtení všech nevýhod, které s sebou koupě pneumatik na internetu nese, už na hraně akceptovatelnosti ze strany zákazníků. Myslím, že tento trend bude dále pokračovat a že se to prostředí vyčistí. Alespoň na úroveň, jaká je běžná v okolních zemích.“