Protektoráři k návrhu zákona

Sdružení výrobců protektorů ČR (SVP) vyjádřilo námitky ke znění připravovaného Zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností, který připravuje Ministerstvo životního prostředí. SVP uplatňuje zásadní připomínku k ustanovení § 91, který staví výrobce protektorů na roveň výrobců nových pneumatik tím, že obnovení použité pneumatiky je posuzováno jako výroba nové pneumatiky. Z tohoto mylného předpokladu plynou pro výrobce protektorů povinnosti výrobce nových pneumatik, včetně zajištění zpětného odběru, využití a jeho financování.

Podle SVP vychází předkladatel ze zcela zavádějící představy o průběhu zpětného odběru použitých pneumatik, když konstatuje, že: „K protektorování jsou zpravidla využívány pneumatiky, které byly zpětně odebrány a pro které tedy již jejich původní výrobce splnil své povinnosti stanovené zákonem, a proto by měl jejich další zpětný odběr a využití zajistit ten, kdo je vyrobil a uvedl na trh za účelem jejich dalšího, opětovného použití.“

Použitá pneumatika vhodná pro protektorování musí splňovat přísná kvalitativní kritéria. Tato kritéria, jejichž hodnocení provádí specialisté s využitím diagnostických přístrojů,  splňuje cca 40 % - 60 % ojetých nákladních pneumatik (dle rozměru a typu), které jsou teoreticky k dispozici.  Podstatnou část ojetých pneumatik pro protektorování získávají členové SVP ČR přímým výkupem od dopravců a jiných právnických osob jako surovinu pro svou výrobu. V případě, že výrobci protektorů nabízí  k prodeji ojeté pneumatiky pneuservis, děje se tak dříve, než jsou nevyužitelné pneumatiky uloženy do místa zpětného odběru, které je v pneuservisu zřízeno výrobcem. V praxi to probíhá tak, že pneuservis buď na základě pokynu dopravce anebo z vlastního popudu vybere a nabídne protektorovně některé ojeté pneumatiky, a pokud jsou tyto z hlediska metody protektorování vhodné, protektorovna si je zakoupí. Takto zakoupené ojeté pneumatiky jsou vstupní surovinou pro výrobce protektorů, který pomocí technologie protektorování prodlouží těmto pneumatikám životnost. Tyto pneumatiky nejsou evidovány v systému zpětného odběru. Do místa zpětného odběru zřízeného v pneuservisu se následně ukládají pouze nevyužitelné/ neprodejné ojeté pneumatiky.

Prvotní výrobce nové pneumatiky tak ani neví, zda byl jeho výrobek (ve formě ojeté pneumatiky) výrobcem protektorů vykoupen (a v jakém množství), anebo zda byl zpětně odebrán a předán jako odpadní pneumatika k využití. Předkladatel zákona se mylně domnívá, že převzetím/vykoupením ojeté pneumatiky protektorovnou výrobce splnil povinnost podle návrhu tohoto zákona, avšak protože o výkupu nemá informace, do své roční zprávy tento "tok" nemůže zahrnout. Protože však oba subjekty (prvotní výrobce i výrobce protektorů) budou muset podle nového návrhu splnit vysokou míru (až 80%) zpětného odběru (při předpokladu ztráty hmotnosti pneumatiky ojetím o 10 - 15% hmotnosti to činí sebrat při povinném 80procentním  zpětném odběru téměř 100 % kusů ojetých pneumatik), tak budou nuceni zajistit zpětný odběr u většího  počtu kusů pneumatik, než jimi bylo uvedeno na trh. Takto stanovená povinnost, kdy základ povinnosti bude vlastně dvojnásobný oproti počtu kusů uvedených ve skutečnosti na trh, je v praxi nesplnitelná.

Proto SVP navrhuje  změnit úhel pohledu na protektorování i s vazbou na návrh Zákona o odpadech § 3 (protektorování předchází vzniku odpadu, viz hierarchie odpadového hospodářství v daném návrhu i v rámcové směrnici EU o odpadech) a pohlížet na nový běhoun pneumatiky podobně jako na náhradní díl u elektrických a elektronických zařízení, jejichž dodavatelé nejsou v roli „výrobce EEZ“.

Přeshraniční pohyb
Další zásadní připomínku vznáší SVP ČR k navrhovanému režimu přeshraničního pohybu koster ojetých pneumatik. Chystaná úprava je komentována v Důvodové zprávě k § 96 (str. 80 -81).

Kostry pneumatik k protektorování v naprosté většině neodpovídají vyhlášce č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Z toho důvodu je také dopravce z vozidla demontoval a poslal na protektorování. Dá se s naprostou jistotou předpokládat, že v každém nákladu nalezne kontrolní pracovník Celního úřadu nebo ČIŽP alespoň jednu pneumatiku ojetou pod zákonnou mez, a tedy na základě ust. § 96 bude moci uplatnit nevyvratitelnou právní domněnku (viz Důvodová zpráva k §96, str. 81), a prohlásit přepravovaný náklad za odpad, se všemi negativními důsledky pro dopravce, řidiče, odesílatele i příjemce. Dále se SVP domnívá, že způsob uložení ve vozidle, celistvost koster a detailně vyplněný (položkový) dodací list by měly být pro kontrolní orgán dostatečným důkazem, že přepravované kostry nejsou odpadem, ale základem pro další protektorování.

Budování sítě sběrných míst
Třetí zásadní připomínku má SVPk navrhované povinnosti zřizovat výrobcem pneumatik (tedy i výrobcem protektorů) sběrná místa ve všech obcích s pověřeným obecním úřadem a v každém obvodu územně členěných statutárních měst (viz. Důvodová zpráva k §93 str. 78 -79). Vzhledem k tomu, že řada malých výrobců protektorů a dovozců pneumatik má jen regionální dosah, prodává jen ve své síti provozoven nebo se zaměřuje na úzký/specifický sortiment pneumatik (např. zemědělská technika), měla by povinnost vybudovat síť sběrných míst po celé ČR dle požadavku zákona na tuto činnost likvidační dopad. Specifický sortiment je takového charakteru (technické vlastnosti – rozměr, hmotnost), že ho ani sběrná místa v obcích s pověřením obecním úřadem nemohou odebírat. A to z důvodu technických vlastností a také z důvodu, že původcem není občan, ale právnická osoba. Zpětný odběr od těchto subjektů (PO) je již nyní řešen ve spolupráci s dodavatelem.

Návrh zákona proti důvodové zprávě
Čtvrtou zásadní připomínku má SVP k tomu, že v navrhovaném zákoně o výrobcích s ukončenou životností vůbec není zapracována následující skutečnost z důvodové zprávy.  Důvodová zpráva uvádí k §91 (poslední odstavec) následující: „Navrhovaná právní úprava nedopadá na pneumatiky, které byly předány zákazníkem přímo výrobci protektorů a tomuto zákazníkovi jsou opět po provedení protektorování vráceny. V tomto případě se na protektorování nahlíží jako na službu prováděnou na cizí věci, kdy nedochází k uvedení protektorované pneumatiky na trh. Tyto pneumatiky jsou před protektorováním mimo evidenci zpětného odběru.“  SVP požaduje tento bod zapracovat do paragrafového znění budoucího zákona o výrobcích s ukončenou životností, a to zejména s ohledem na znění ustanovení § 13, § 14 a § 15 zákona.

Tato připomínka dokumentuje další zásadní nedostatek návrhu zákona, a to že řada skutečností o protektorování pneumatik a jejich specifika jsou sice uvedeny v důvodové zprávě , ale nejsou zapracovány do znění návrhu zákona.

Uvádění nákladů na zpětný odběr
Pátou zásadní připomínku má SVP k § 95, kde je navrhována povinnost výrobce uvádět odděleně náklady na zpětný odběr, zpracování a využití odpadních pneumatik, které připadají na 1 prodávanou pneumatiku. SVP souhlasí s danou povinností, avšak ne ve vazbě na 1 kus pneumatiky, ale ve vazbě na hmotnost pneumatiky, tj. na 1 kg. Důvodem je zejména široká škála hmotností prodávaných pneumatik a s tím spojená významně složitější administrativa.

1 kus nové pneumatiky se hmotnostně výrazně liší od 1 kusu téže ojeté pneumatiky (okolo 10 % -15 % opotřebení), protektorováním se hmotnostní bilance materiálu na kostře prakticky nemění, protože je na kostru znovu dodán materiál, který pneumatika ztratila ojetím. Z nového materiálu, aplikovaného na kostru po ojetí, zůstane na kostře cca 4 – 6 kg kaučukového materiálu, nicméně prakticky totéž množství materiálu bylo před protektorováním z kostry odrásáno a předáno protektorovnou ve formě drtě k materiálovému využití. Tedy po ojetí protektoru zůstává ke zpětnému odběru a následnému využití odpadní pneumatika, která má prakticky stejnou hmotnost, jakou by měla po ojetí původní nová pneumatika. Na tuto hmotnost poskytl (vybral ho od kupujícího) poplatek již prvotní výrobce.

SVP argumentuje, že z poplatku vybraného/zaplaceného při prvním uvedení na trh nebyla využita ani část kalkulovaná na pokrytí nákladů sběru, ani část plánovaná na následné zpracování odpadní kostry.

Proti vlastním principům
SVP dále uvádí, že navrhovaná právní úprava porušuje principy uvedené

v § 16 odst. návrhu  zákona, kde se uvádí:  „Způsob provedení zpětného odběru výrobků s ukončenou životností, jejich přeprava a předání zpracovateli nesmí ztížit opětovné použití těchto výrobků nebo jejich recyklaci, včetně jejich komponentů“. Následující ustanovení připravovaného zákona jsou podle SVP  s tímto v přímém rozporu a  navrhovatel svojí právní úpravou způsobu nakládání s nákladními pneumatikami na konci životnosti výše uvedený princip porušil:

Dle návrhu zákona se výrobek s ukončenou životností vždy stane odpadem – zcela jsou popřeny priority hierarchie odpadového hospodářství, kdy na prvním místě je opětovné použití (navrhovatel zákonem nařizuje provádět přípravu opětovného použití, což je již odpadový režim),

Odpadní výrobek/pneumatika musí být vždy předána do zařízení k nakládání s odpadem
Zařízení ke zpracování odpadních pneumatik musí uzavřít smlouvu s výrobcem; paradoxně by se mohlo stát, že výrobce nastaví takové smluvní podmínky, že smlouva nebude uzavřena a bude muset ukončit svou výrobní činnost.
Nesmyslné omezení přirozeného trhu zejména s nákladními pneumatikami v ust. § 15, kde se uvádí, komu lze předat pneumatiku na konci životnosti. Ta je však pro jednoho odpad, pro druhého surovina; pokud se protektorovna nestane zařízením k opětovnému použití a nebude smluvně zapojena výrobcem do jeho systému nakládání s výrobkem na konci životnosti, nebude jí nikdo moci předat/prodat znovu použitelnou kostru ojeté pneumatiky; toto ustanovení je třeba opět doplnit …“pokud dále není stanoveno jinak“ a v § 93 odst. 4 zavést možnost předání do protektorovny. Pokud se tak nestane, budou protektorovny odkázány pouze na dovoz koster ze zahraničí.

Závěr a komplexní návrh řešení problematiky sběru a využití ojetých pneumatik ze strany SVP ČR je následující:

Vzhledem k tomu, že na nejrozvinutějších evropských trzích s protektory (Německo a Holandsko) není problematika sběru a zpracování nákladních pneumatik řešena právním předpisem, považujeme případné zavedení regulačních opatření pro tento trh nad rámec obecného nakládání s odpadem regulovaného stávajícím/nově navrženým zákonem o odpadech, za velmi znevýhodňující pro české protektoráře v rámci evropského trhu s kostrami a protektory. Ve svém důsledku by tato opatření mohla mít výrazný dopad na konkurenceschopnost tuzemských výrobců protektorů a v souvislosti s tím i na zaměstnanost v tomto oboru.  Doporučujeme proto s případnou regulací trhu  s nákladními pneumatikami vyčkat (podobně jako u EEZ a autobaterií) na legislativní řešení v rámci celé EU.

Dokumenty k připomínkovému řízení jsou k dohledání na webu MZP zde:

https://www.mzp.cz/cz/pripominkove_rizeni

Související články

• V Béthune se budou vyrábět osobní protektory
• Kraiburg má ekologický roztok
• Pro Vipal je Česko VIP trhem
• Výrobci protektorů: Podporu si představujeme jinak
• Nejasnosti kolem legislativy