Přečtěte si v příštím čísle: Marže versus Práce

Covid obecně urychlil nástup e-shopů na úkor kamenných obchodů. Tato „okřídlená“ věta dnes zaznívá napříč celou ekonomikou a bude zřejmě platit i pro výrobek zvaný pneumatiky. Na druhé straně žádná věrohodná statistika neexistuje a Česko vždy patřilo v objemu pneumatik objednaných on-line k evropským lídrům, takže vliv pandemie tu nemusel být takový jako u zboží každodenní potřeby. Své vědí jednotliví prodejci, pro něž je srovnání „před“ a „po“ tím nejjednodušším, co mohou udělat.

Že má on-line prodej pneumatik (v celém textu máme na mysli oblast sell-out, tedy prodej na koncové zákazníky) vliv na marže, tedy rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, je zcela nezpochybnitelné a týká se prakticky všech odvětví ekonomiky. Výběr a koupě zboží na internetu urychluje cestu od výrobce ke spotřebiteli, a čím je cesta kratší a rychlejší, tím jsou nižší i náklady na uvádění zboží na trh. Výrobní cena jedné pneumatiky je podstatně nižší než cena, kterou zaplatí koncový zákazník, a jde jen o to, kdo se to to „navíc“ rozdělí a v jakém poměru. Toho, co v posledních letech zůstávalo pro místa odborného servisu pneumatik, tedy zejména pneuservisy a autoservisy, bylo stále méně. Byly doby, kdy marže ze zboží tvořily převážnou část příjmů provozoven, takže náklady a práce spojené se skladováním, montáží a opravami pneumatik se v širokém obchodním rozpětí snadno rozpustily. „Práce zdarma“ nebo skoro zdarma se v pneuservisu stala dost rozšířeným fenoménem a zákazníci si na to zvykli. Když značkové autoservisy překročily bájnou hranici 500 Kč za hodinu práce, v pneuservisech se stále pracovalo skoro zadarmo.

Na startu nové doby, bude pneuservis king?
Nedávno jsme na web pneurevue.cz umístili anketní otázku, v jakém poměru se (u vás) na hospodářském výsledku podílejí marže z prodeje zboží na jedné straně, a služby, potažmo práce, na straně druhé. K tomuto tématu se rozjela zajímavá diskuze. Z odpovědí vyplynulo, že trh se rozpadá na dvě silné skupiny: 50 % respondentů odpovědělo, že u nich je to přibližně „půl na půl“, zatímco 36 % sdělilo, že na jejich místě tvoří marže jen 20 % zisku.

Zkušenosti pneuservisů, často také citované na našem diskuzním fóru, naznačují, že vzdávat se marží se nikomu moc nechce. Ale část podnikatelů na  tento možný zdroj příjmu tak trochu rezignovala a na své živobytí se hodlá vydělávat převážně prací. Ovšem za úplně jiné ceny, než tomu bylo v minulosti. Pandemie při všech negativech může pneuservisům pomoci rozetnout bludný kruh: zbavit se z ostychu z toho, říci si za svou práci adekvátní odměnu. Jiná cesta už dnes není a nebude, pokud ovšem dotyčný nechce pověsit podnikání na hřebík. Mimochodem, i zde bude možná pandemie katalyzátorem toho, že nejeden podnikatel raných „devadesátek“ ten hřebík zatluče.

(...)

Ale zpět k tématu. Nakonec možná těch „nálezů“ (resp. příležitostí) nové doby bude pro pneuservisní obor víc než „ztrát“.  Internet narazil v českém pneuservisu na hranice možností svého organického rozvoje. Objednávat na netu můžete donekonečna, ale pokud nebude kapacita a vůle tyto pneumatiky montovat (navíc za ceny, které zákazník e-shopu očekává), bude internetový obchodní kanál ve velké pasti. Navíc tu jsou obrovské problémy s dopravou (cena, kapacity, neochota), typický sortiment pneu pro on-line prodej je značně oslaben (nedostupnost a růst cen čínských pneu) a pro internet bude stále větším oříškem dostát svým závazkům (a vysokým očekáváním).

Celý článek si přečtěte v Pneu revue č. 4/21
Foto: Dreamstime