Nové pro staré

Youngtimery a klasická auta jsou v kurzu – a to mimo jiné znamená, že se kolem nich rozvíjí velký byznys nejen v oblasti náhradních dílů, doplňků či přípravků určench k péči o starší techniku, ale i pneumatik.Toto téma zazní v březnovém čísle Pneu revue. Přinášíme malou ukázku.

Scéna klasických vozů a youngtimerů zažívá nevídaný boom. Čím je to způsobeno? Faktorů je určitě více, ale není účelem tohoto článku se jimi zaobírat. Jedním z nich je bezesporu i fakt, že prostě žijeme ve velmi rychlé, povrchní a konzumní době. Čím více se obklopujeme elektronikou, čím víc jsme „online“, ale odpojeni od skutečnosti, tím víc naopak hledáme věci skutečné, krásné a ryzí – „offline“. Ať už jsou to čím dál častější výlety do přírody nebo třeba projížďka v klasickém autě, kde jsou klapky karburátoru ještě ovládány lankem a jedinou elektrickou výbavu tvoří víceméně zapalování a světla.

A tím nemyslím pouze na před- či meziválečné klasické vozy, ale i novější modely, z nichž mnohé ještě pamatujeme z běžného provozu a jež většina z nás řídila, nebo se v nich minimálně vozila. A možná s nimi má spojené nezapomenutelné okamžiky svých životů. Všechny ty 30 či 40 let staré fordy, opely, fiaty, renaulty, žiguly či škodovky už dávno nejsou ojetinami, ale vžil se pro ně nový název – youngtimery. Tím je přesně vystihnuta jejich podstata – jsou to mladé veterány (ačkoliv slovo veterán ve spojitosti s automobily používám jen nerad). Auta, jež si dnes pořizují třicátníci či čtyřicátníci, kteří je měli doma na plakátech jako objekty touhy v dobách, kdy byli dětmi a logicky si je koupit nemohli.

Dnes mohou, a také to dělají. Důkazem budiž celá řada specializovaných výstav, která se jim věnuje – když se v německém Essenu či Stuttgartu dnes otevřou brány výstaviště zaplněného voňavými youngtimery, klasickými vozy, náhradními díly, literaturou, modely a doplňky, dovnitř se hrnou davy zastupující snad všechny generace – od starých, důstojně oděných pánů, kteří by přesně zapadli za volant předválečného Bentleye, přes zmíněnou generaci 70. a 80. let až po mladé kluky, kterým zatím chybějí peníze na účtu, ale nadšení rozhodně ne. Všechny je spojuje dávná láska všech kluků k motorům, závodům a automobilům jako takovým. A ti všichni jsou potenciální cílovou skupinou, plnou snů a tužeb, z nichž se postupem času stává realita.

Důkazem o rostoucí popularitě klasických aut/youngtimerů nejsou jen zmíněné výstavy či prezentace, ať už v Německu, Francii, Itálii nebo Velké Británii. Dokladem o vzniku a rozvoji nové generace fanoušků klasických aut jsou rostoucí ceny vybraných modelů, ale i rozvoj obchodů s komoditami, které jsou s klasikou spojené. Dnes už dávno existují specializované firmy, vyrábějící nejrůznější součástky pro celou pestrou paletu nejrůznějších klasických aut. Byznys kolem klasiky kvete nevídaným způsobem, stoupající zájem laické veřejnosti naznačuje, že to rozhodně není konec, a já si troufnu předpovídat, že konkrétně v případě naší malé zemičky se zkrátka teprve 30 let po revoluci začínáme v tomto ohledu zvolna formovat a přibližovat modelu, který v západní Evropě panuje již řadu let – totiž že v každé ulici běžného maloměsta bude parkovat několik youngtimerů. Prostě budou dělat radost svým majitelům při víkendových vyjížďkách, ačkoliv na běžné ježdění do centra budou používat omlácenou Toyotu Yaris.

Celý článek vyjde v Pneu revue č. 2/2019